Chudobka

Možná bych se měla na film podívat ještě jednou, zatím z něj mám smíšené pocity. Nevyhovovalo mi střídání časových rovin (jen někdy mi připadalo logické) ani herečka, která hrála Muncha ve věku 80 let. Vzhled mi nevadil, jen hlas. Působil na mě rušivě. Nepochopila jsem, proč obsazovat ženu do mužské role. Zaujal mě A. E. Strande, který ztvárnil mladého malíře, a také O. G. Furuseth. Pobyt umělce na klinice v Kodani u dr. Daniela Jacobsona byl v černobílé barvě sugestivní.

Už dlouho mě nic tak nepotěšilo jako tahle pohádka, kterou jsem objevila v I vysílání. Knížku Libuše Palečkové s kouzelnými ilustracemi Josefa Palečka jsme si oblíbily s dcerami, když byly malé. A pak si ji zamilovala i moje vnučka. Bojácný tygřík, kterému byly odebrány jeho pruhy, protože se všeho bojí, hledá odvahu. Najde ji až tehdy, když onemocní jeho maminka a on musí jít pro doktora přes les, v bouřce. Na konci filmu dostane zaslouženě zpět své pruhy, je z něj tygr, jak má být. V knížce je stejné zakončení jako ve filmu, tygřík přiznává své mamince, že se bál, a jeho maminka ho obejme. A moje mladší dcera mi tehdy řekla: "Maminko, obejmi mě tak, jako máma tygřice objímá svého tygříka." Od té doby měly moje dcery přezdívky - Malý a Velký tygr.

Vůbec se mi nechce věřit, že je seriál starý 40 let. Je příjemné vidět mnohé dobré herce v jejich mladších letech, některé už bohužel postrádáme. Nebyl to špatný seriál, uvítala bych něco ze školního prostředí ze současnosti. To by byla změna! Vladyka byl (a stále je) sympaťák, Markéta Fišerová byla nádherná a Veronika Žilková ještě normální. (Dnes už je nesnesitelná.)