Žízeň

Podobně závažné etické otázky ("co lze učinit v dané situaci?") jako ve své trilogii o pomstě, řeší Park i ve svém posledním snímku. Hned z několika důvodů je to obtížnější odhalit a docenit. Jednak je potřeba si všímat jak se postupně film více a více noří do různých žánrů (neboť na začátku se tváří jako běžná festialová artovka, od níž by se v zásadě motiv upíra, který je navíc knězem, dal odpárat), přičemž je ještě potřeba být nalazen na fakt, že od komedie, přes horor k dramatu se to dá stihnout během pár vteřin. Morální dilemata se ke všemu nikterak neprojevují v dialozích, který je ostatněš minimum, a je třeba je vyčíst z jednání a hereckého projevu hlavního hrdiny. V technicky podmanivém, opojném a zároveň zneklidňujícím balení (kde se často prostopují techniky navozující napětí mezi digitální opulentností snímání a realistickým přístupem) se odvíjí drama o vztahu lásky a etiky u bytostí, které nejsou ani lidmi ani zvířaty. (07.07.2009)

Žízeň v sobě ukrývá všechny odstíny červené. Odhaluje bouři smyslnosti, sexu a neukojitelného hladu po krvi. Ale hlavní podstatu vnímám v její obnažující VÁŠNI, tryskající všemi upířími i mými smysly. Chan-wook Park ochutnal a podlehl. Varování: Tento film může při nadměrném emočním vypjetí způsobit zážeh! U mě se tak stalo. (26.07.2022)

Nádhera. Právě jsem dokoukal skutečné umělecké dílo a konečně mě Japonci nezklamali. Po několika velmi chabých hororech z Japonské produkce (Zmeškaný hovor, Nenávist a další) jsem si sehnal Bakjwi a dostalo se mi opravdu nevšedního filmového zážitku, kde se mísí upíří drama s prvky hororu, romantiky, ale i erotiky a já musím smeknout před mistrem Parkem, protože tohle se jen tak nevidí. Úžasný zážitek! (08.09.2010)

Zábava preveliká, miera bizarnosti značná. Asi ako keby sa sused Záviš premenil na upíra, začal prášiť Kristínku a potom spolu vymárovali všetko v dosahu, vrátane Mafie a Pištu Hufnágela. Inak povedané: čakal som aj komediálne prvky, ale scény až v duchu raimiovskej krvavej grotesky ma zaskočili. A možno je škoda, že to Park hnal až tak na hranu, pretože nános gore, digitálnych efektov a (väčšinou sexuálnych) podivností prehlušil inak vrstevnato poňaté upírske klišé. Zahrané a natočené je to ale bravúrne - záverečná scéna na útese je jednoducho geniálna. (17.01.2010)

Nechci znít kacířsky, ale ačkoli je Bakjwi asi tak stokrát lepším a nápaditějším filmem než Stmívání, u druhého jmenovaného jsem se bavil víc. Sice na jeho účet, nicméně aspoň něco. Žízeň je pro mne přesně tím typem filmu, který míchá žánry tak zběsile, že se jejich efekt nakonec nenásobí, nýbrž totálně ruší. Na spoustu lidí to evidentně funfuje, na mne bohužel ne. Zaujalo mě až asi posledních čtyřicet minut, které to vytáhly na tři hvězdy. (15.11.2009)