Žízeň

Na tenhle film jsem se docela tesil, ne kuli tomu, ze bych tak moc miloval korejskou tvorbu, ale trailer a tema je hodne zajimavy a ve spojeni s reziserem Parkovo formatu to mohla bejt parada. Jenze neni. Cely se to snazi tvarit jako tak trochu jinej upirskej film, coz se do znacny miry dari a na cloveka to pusobi neokoukanym dojmem, ale pod tim vsim je to porad ten starej znamej pribeh o upirovy, co nechce sat krev. Je sice fakt, ze postupne to hezky pritvrzuje, s krvavejma scenama nema Park problem, ale pribeh proste neni tak moc nosnej a zabavnej, aby udrzel napeti nebo zabavnost po celou tu prehnanou delku 130 minut. Nektery sceny sice fakt stoji za to, ale obcas sem se docela nudil, pripadne byl lehce zmatenej, protoze nektery sceny pusobi, jak kdyz skoncily na podlaze strizny a nekdo je tam na posledni chvily soupnul, jen proto, ze jsou pekne natoceny. Celkove to sice ma napad, je to perfektne natoceny a obsazeny, ale zaroven zbytecne utahany a bez gradace napeti. (17.11.2009)

THIRST je upirína hustá, ako dehydrovaná krv človeka po niekoľkodňovom alkoholovom absťáku. Bez akéhokoľvek redšieho hemoglobínu. Nekompromisný, a ani nie tak fantasy, ako príbeh zo života, ktorý by mohol mať aj nálepku ,,podľa skutočných udalostí´´. A je tu skvelo vyobrazené, kto sa vlastne akým nosferatom stane, a to vzhľadom na jeho predchádzajúci život. Nie z každého sa stane krvlačný predátor, či mocichtivý pán. Je to iba a iba len vo vašom DNA. (23.06.2023)

Ačkoliv je Žízeň upírským filmem, jsou upíři pouhou zástěrkou - fasádou, která ukrývá nečekaně rozmanité interiéry. Svojí příběhovou podstatou odpovídá Žízeň spíše filmům Pošťák zvoní vždycky dvakrát nebo Jaro, léto, podzim, zima... jaro, než třeba takovému Drákulovi. Ač je zde krve vskutku požehnaně (a málokterý nemrtví je tak poutavý, jako ústřední dvojice), primární roli zastává koncept zločinu/hříchu a nezřízené vášně/pudovosti. Tento (narudlý) koktejl, který divákovi Chan-wook Park namíchal v sobě spojuje upířinu, film noir a skoro až duchovní snímek do jednoho fungujícího celku. (Následuje kapka spoilerů). Hlavní postava je katolický kněz, který se snaží o zduchovnění sebe sama – vnímá tělo i smrt jako něco pomíjivého, důležitá je pro něj duše a víra, jako jakýsi nehmatatelný ideál dobra. Po nakažení se upírskou krví se v něm probouzí potlačované touhy a pudy, které ztělesňuje sexuální přitažlivost k manipulativní dívce a zdánlivé oběti domácího násilí. Tato vášeň a nekontrolovatelné choutky probouzí v knězi jeho stínové já, jež vede nakonec ke zlu. Podobně jako například křesťanství, tak i některá východní náboženství berou nezřízené připoutání se k „věcem tohoto světa“ jako jednu z cest k tragédii a bolesti – kněz se přestává řídit svým vyšším „já“, regulacemi společenskými i morálními (v psychoanalytické hantýrce svým superegem) a odevzdává se skrze postavu Tae-ju svým pudům, svému id a přestává se kontrolovat. Zahazuje kněžský hábit a ve své radosti ze znovunabyté živočišnosti se odpoutává od všech dříve uznávaných konvencí. Avšak to, co se zpočátku zdá jako osvobození jej čím dál tím více pohlcuje, přestává být člověkem a stává se zvířetem (přesněji řečeno dravou šelmou). Na začátku komentáře jsem zmiňoval film noir – konvence a postupy v Žízni jsou natolik podobné klasickým noirovkám, že bych se ji nebál do tohoto žánru z fleku zařadit – ostatně je zde výrazné napětí, neustálá tísnivá atmosféra, je zde femme fatale par excelence, je zde zločin a výčitky svědomí, hrdina tápající na pomezí světla a temnoty, etc. Celkově se jedná o výborný mix žánrů, o nichž bych si nikdy nemyslel, že půjdou tak umně skloubit. (23.08.2018)

Osobně Parka moc nemusím ... Viděl jsem od něj jen jeden opravdu špičkový film, jinak samé utahané, nudné, rádoby drsné a bizardní filmy, které mi připadaly že ze sebe dělají něco, co nejsou. A naprosto stejné je to u tohoto filmu, který mne naprosto zklamal. Nemusím přímo výrazně ani "upírský subžánr", ale koukám na něj a viděl upírských filmů už docela dost. Tohle je film pro nadšence do upírských témat, ti ať si nějakou tu hvězdičku přičtou. Ale jinak je to utahaná, zdlouhavá nuda, která vede doslova od ničeho nikam ... Skončí úplně debilně. Pár bizardních nápadů by se zde našlo, ale to snad jen pro "neotrlého" diváka ... viděl jsem 100 x větší podivnosti a zvrácenosti, tady skoro nic není, pár snových ujetých částí, ale nic převratného. A brutalita??? Proboha kdo tady píše o brutalitě, tak asi začal sledovat horrory, zejména ty asijské, asi před měsícem??!!!! Vždy "tam nic není"!!! Krev ... ano krve je dost a vynikne na světlém prostředí, ale krev je kultovní fetyš pro upírské filmy a tolik jí zde zase nebylo. Že jí upíři chlemtaj z otevřených ran, budiž ... ale zase, to je v těchto filmech normální. Pár bitek, pár zlomených krků a jedna vykloubená ruka s kostí z lokte ven ... Vtipné vložky mne nerozesmály, spíše se mi zdály trapné a naprosto zbytečné ... A hlavně je to tak zdlouhavé a vlastně o ničem, scénář psalo podle mne tak 5 lidí 5 roků a vznikla z toho tahle spatlanost ... Ne tohle se Korejcům nepovedlo ... a mimochodem upíři nejsou vidět v zrcadle - ale v tomto filmu jsou, hlavně že v tomto filmu dokázali skákat 100m do vzduchu jak v Matrixu ... (asi to byla nějaká ta vtipná vložka, ale spíš udělala z tvůrců naprosté blbce). (13.11.2009)

Som rad, ze zhoda s reziserom pretrvava nadalej... Komplexny multizanrovy pohlad na upircinu, kde sa z jednej nalady prechadza do druhej z lahkostou a razanciou ostreho noza skrz makke maslo. Po stranke stylu brilantne a vypiplane do posledneho detailu, co u Parka uz nejaky ten rok je standardom. UPDATE: Zhliadnuta rozsirena verzia (cca 10min. navyse), ktora prehlbuje hlavne postavu Tae-joo. Celkovo po druhom pozreti este silnejsie ako prvykrat, hlavne vdaka sustredeniu na detaily. (05.07.2009)