Hodiny

Film kde je skoro každá postava lesba nad 40, která to tají a vnitřně trpí, o depresích nemluvě opravdu není můj šálek kávy. Nepopírám, že je to opravdu brilantně zahrané, natočené a obdařené skvělou gradující hudbou. Jenže já jsem z toho filmu byl úplně nervózní a měl jsem křečovitý ksichty a přál jsem si aby už byl konec. Místama mě to ani moc nebavilo. Pro takový film je moje hodnocení asi příliš nízké, ale každý má občas i dobrý film, který mu prostě nesedne. (04.02.2006)

Asi jsem se zbláznil, ale dávám tomuhle vybroušenýmu diamantu, briliantu, perle na nádherném šperku jen hvězdu. A to asi za Eda Harrise, kterýho mám rád už od Propasti. Jinak absolutně nechápu, co je na tom tak úžasnýho. Musel jsem ten blábol (a zažranci mi tento termín odpustí) vypnout po třičtvrtě hodině. A to dávám obvykle filmu, aby mě chytl hodinu. Dodíval jsem se dokonce i na Pána Prstenů a to už je co říct. O co tu jde? Jak jsem pochopil, tak jen o to, že tři ženský mají obyčejnej život a jde to s nima s kopce. Všichni to hrajou skvěle, ale to je pravděpodobně tím, že to nemusí nikdo hrát. To známe všichni. A na dvd se na to ještě dívat nepotřebuju, to už bych do tý řeky skočil možná taky. Třeba je to skvěle zahraný, skvěle obsazený a skvěle hodnocený všema kritikama světa, ale mně to nic nedalo, tedy kromě pocitu, že jsem promarnil skoro hodinu ze svýho života. PS. to co říká sharky je neskonalá pravda (05.12.2005)

Bezesporu působivý film s výtečnou režií a vynikajícími hereckými výkony (Julianne Moore!), ale vcítit jsem se do postav nedokázal. Předkládané ženské pohledy na svět jsou podány až tak dokonale, že mi bylo znemožněno pochopit je. Moje myšlení zkrátka s tímhle filmem nesouzní. Trvalo to asi necelý dva roky a pak mu řekla: Hele, já jsem asi lesba. Fixa asi jo. (12.02.2011)

Čeho si na Hodinách cením je, že všechny tři příběhy (nebo větve) jsou i přes potenciální nudnost solidně napínavé. Když tak nad tím přemýšlím, skoro se v nich nic nestalo ( když nepočítám pár mrtvol) a stejně si mě dokázaly získat a upoutat na celou dobu. Určitě za to mohou výborné výkony všech představitelek. Snad za to může i Glassova hudba, která je na samostatný poslech úplně o ničem, neboť autor pouze a jenom opakuje postupy z předchozích prací a ještě to balí do (pro mě) nesnesitelného klišé, nicméně ve filmu to (ne)překvapivě funguje velmi dobře. Bohužel film jako celek se mi do paměti vryje jako nepříliš zajímavý. Možná, že kdyby se snímek více soustředil na depku Virginie, zasáhl by mě znatelněji, ale takhle ho vnímám spíše jako rutinní, ovšem kvalitní, práci. (13.11.2007)

Vynikající film, v němž si všechny tři hlavní herecké představitelky zasloužily Oscara. Excelentní byla hlavně Nicole Kidman - jednak výrazně pozměněným zevnějškem, jednak tím, jak Virginii Woolfovou ztvárnila - jako trpící, rozpolcenou, narušenou ženu, která nedokáže najít cestu k sobě samé. Za to jí patří mé vysoké uznání. (17.11.2004)