Ils

POZOR! Komentár vyzradí pointu deja! Celý film mi prišiel len ako nepodarená video ilustrácia refrénu z pesničky Až od Katapultu, kde Olda Říha spieva: "A co děti, mají si kde hrát?". Dôvody nepodarenosti: úvod nijako nesúvisí s následným dejom; štruktúra ľakacieho filmu sa v závere nasilu preklopí do sociálnej obžaloby; opakovanie strašiaceho vzorca spôsobí neskoršiu nefunkčnosť momentu strachu, zvláštne správanie dvojice zase postupný nezáujem diváka o ich osud. Hlavný dôvod je, že ak by aj šlo o partiu mladých čmuchačov lepidla, žijúcu v kanáloch, ich hlavnou zábavou by predsa nebolo hra na bubákov, ale predovšetkým lúpež čo najviac peňazí, jedla a techno hračiek. Načo sa teperiť s telami, keď si žijete v komúne seberovných, podstatne mladších a ľahších? Pozn.: Veľmi rád by som bližšie poznal "skutočný prípad", podľa ktorého bol film nakrútený. Vrátane motivácie vrahov. Pretože známe je len, že ide o prípad, kedy bol rakúsky manželský pár zavraždený troma českými tínedžermi počas ich dovolenky v Česku. Žili v sieti kanálov? Fetovali tam toulén a chceli sa len hrať? Nevadí totiž dobre vymyslený príbeh, ale príbeh stojaci na vode, zle vymyslený a maskovaný skutočnou udalosťou. To vadí, to je zlé. Zvyčajne sa táto mätúca a falošná zásterka používa ako barlička pre totálne otrasné kanadské alebo nemecké detektívky a thrillery. Všetky sú na jedno brdo. Skutočný podklad sa predsa odohral úplne inak ako film. Aj pri Áčkových produkciách sa je možno oprávnene pochybovať o ich vierohodnosti - alebo veríte naozaj filmom ako Čeľuste a Titanic v zmysle, že ide o reálny popis skutočných udalostí? V tomto prípade som zvedavý, kdeže sa to v Čechách stalo a čo je s vrahmi: tínedžermi dnes? Neprispievajú náhodou na čsfd? Možno by vedeli niečo dať tuná v rámci diskusie. Nuž a keďže skutočnosť máme takpovediac priamo v dome, prečo nezapátrať? Prečo nevyzvať zúčastnených, svedkov, vrahov či vyšetrovateľov, nech napíšu tuná do diskusie, či a nakoľko film ILS je zhodný so skutočnými udalosťami? (03.11.2014)

Jeden z nejlepších hororů, který jsem kdy viděl. Děsivá atmosféra plná lekaček u mě jednoznačně vítězí nad "maso-krev horory". Děj je vykreslen velmi jednoduše a až v závěru se dozvídáme, kdo že to měl chuť "hrát si". Hlavní francouzští protagonisté nijak nezklamali, spíše naopak. Opravdu výborný horor, který vás nenechá vydechnout! /// Po druhém zhlédnutí ubírám jednu hvězdičku, zas taková bomba to není. 75% (26.08.2008)

Nejlepší horor roku 2006. Francouzi se opět překonali a dali mi film přesně podle mého gusta. Hrdinové jsou sympatičtí, záporáci tajuplní a pointa mrazivá. Při druhém zhlédnutí byl zážitek překvapivě ještě silnější. Horror movie of the year (14.08.2007)

Tento vydarený horor sa v Rumunsku natočil určite za pár drobných. To je vzhľadom na výslednú kvalitu naozajstný dôvod na oslavu. Podobných hororov sme už videli desiatky, napriek tomu je strach všadeprítomný a v jeho prospech samozrejme hovorí aj to, že o tom, kto nám ten strach naháňa sa dozvieme až v druhej polovici filmu. Scény ohrozenia i naháňačky po dome fungujú výborne a i záver, ktorý kráča v duchu poctivého hororu, hovorí starú pravdu...Na dobrý horor netreba veľký rozpočet ani veľa umelej krvi... Ide o atmosféru a tu je strach miestami naozaj hmatateľný. Napriek neodškriepiteľným kvalitám išiel v tomto veľmi podobný britský horor Eden lake o čosi ďalej. Aspoň v mojich očiach bol podstatne provokatívnejší. Videné s dabingom na tv Markíza, ktorá to vysielala o 1.30 v noci. Neviem síce pre koho, ale som vďačný za taký vynález, akým je archív na set-topboxe. 80%. (04.12.2011)

Pohovořil bych o tom, proč vychází horor Ils z Immanuela Kanta, ale současně se neobjede bez jeho popírání. Všichni filosofové před Kantem začínali od objektu, předmětem jejich filosofie byl vnější předmět, objekt nebo idea. Právě v objektu začínala jejich filosofie, zatímco Kant dosavadní teze přes „kopernikovský obrat“ obrátil a nabádal, abychom nezačínali poznání objektem, ale subjektem. Kant vyhlásil za aktivní působitel člověka, tedy subjekt, protože to my se obracíme k věcem, subjekt je ten, kdo se táže a získává informace o objektu, který se nám jeví natolik, nakolik jsme schopni ho vidět. Objekt se stává „věcí pro nás“, zatímco objekt samotný je „věcí o sobě“ a vnímat ani poznávat ho nemůžeme. Právě proto vidíme celý náš svět neúplně. Horor Ils onomu odpovídá, protože o objektech a motivátorech zla neví postavy takřka nic. Přesto se zdá, že cosi nesedí. V první řadě oba hlavní hrdinové v pozici subjektů spíše vyčkávají, nejsou těmi aktivními pozorovateli. Naopak objekty jeví až přílišnou snahu navázat na před-kantovskou filozofii, tj. býti oněmi aktivními hybateli. Samozřejmě, horory umísťují perspektivu vypravěče do okolí kladných hrdinů (a někdy přímo do nich samotných), a tím je klamavě aktivizují, protože co je vidět, je zdánlivě aktivní, a co není, je naopak pasivní. Ale věc se má tak, že objekt (tj. vše špatné, ať už je to etikou nepoznamenaný psychopat, matka příroda nebo strašidelný dům) si v hororech často přisvojuje nemalé pole působnosti, přijímá rysy subjektu, a překlápí tím subjekt (hlavní hrdinové, zde před-manželská dvojice) do pasivního objektu. Svět není objekt - on sám je subjektem. Dýchá, žije, reguluje se. (23.12.2008)