Ils

Ils je naprosto první čistě rumunský (i když z části) film, který jsem kdy viděl, a docela jsem na něj byl zvědavý, jak se s tím popere. Atmosféra v něm totiž byla výborná, ale nemůžu si pomoct, ty díry v ní byly neskutečně zjevné. Já teda nevím jak ostatní, ale v takové velké haciendě bych v životě uprostřed lesa sám nežil, a při představě, že tu haciendu mám velkou jak kráva a najednou slyšim jak na druhé straně baráku něco šustne, asi by mě za nože braly jak bych měl strach jenom se pohnout, no a hrdinové se Hrdinně po tom baráku normálně prochází, jako kdyby byl den a i když strach mají zjevný, vůbec ho vlastně nedávají znát. Každopádně určitě rád jsem to viděl, nejzajímavější na tom všem je ale ten konec, to zamrazí, ale já tomu prostě stejně nevěřim, sice to odsralo Rumunsko, ale opravdu si nepamatuju, že by se takový případ stal i u nás, jak se tvrdí v zajímavostech. Každopádně to za to určitě stálo, Moc horor to není, ale atmosféru to má opravdu "vyschlovhubě" kulervoucí, i když klasicky s plno blbostma, bez kterých se ale takovýhle film určitě neobejde, jestli chce být alespoň z části hororový. Co na plat, koukat se na to ale dalo. (19.05.2009)

Začátek filmu mi blízce připomínal horor Penny se bojí a Maria Roman zase Rachel Miner:) První část na mě působila lehce mysteriózně, s výskytem tradičních, avšak velmi účinných hororových prvků (tma, les, osamocený dům, děsivé zvuky), došlo ke stupňování děje, růstu napětí, a častých myšlenek na to, co jsou vlastně "oni" zač. Poté se jakoby tajemný nádech začne rozplývat a snímek se dostane do roviny "survival hororu." Začne probíhat skutečný a zběsilý boj o přežití. Ke konci se divákovi dostane vyjasnění o původu "těch", kteří byli po celou dobu zahaleni tajemstvím. Někteří možná budou zklamáni, jiné možná toto odhalení nechá celkem v klidu, jako mně. Což však neznamená, že bych byla zklamána. Možná právě ono jednoduché vysvětlení je o to mrazivější, že to "oni" zkrátka dokázali udělat, pro ně to byla nevinná hra. Závěr filmu je... depresivní? Šokující? Hrůzný? Vyberte si, co byste si mysleli Vy, když byste se ocitli tam, kde... (09.07.2011)

Intimní atmosféra jednoho domu se mění ve velkolepé atmosférické divadlo, které stojí na jednoduché zápletce a díky dvojce sympatických herců a přímému tahu na bránu se celá ta napínavá jednohubka sfoukne za ani ne 80 minut. Bez pointy pro debily a objímavých happyendů jasná pecka pro všechny, kteří se rádi bojí a nejenom pro ně. (25.04.2008)

Pohovořil bych o tom, proč vychází horor Ils z Immanuela Kanta, ale současně se neobjede bez jeho popírání. Všichni filosofové před Kantem začínali od objektu, předmětem jejich filosofie byl vnější předmět, objekt nebo idea. Právě v objektu začínala jejich filosofie, zatímco Kant dosavadní teze přes „kopernikovský obrat“ obrátil a nabádal, abychom nezačínali poznání objektem, ale subjektem. Kant vyhlásil za aktivní působitel člověka, tedy subjekt, protože to my se obracíme k věcem, subjekt je ten, kdo se táže a získává informace o objektu, který se nám jeví natolik, nakolik jsme schopni ho vidět. Objekt se stává „věcí pro nás“, zatímco objekt samotný je „věcí o sobě“ a vnímat ani poznávat ho nemůžeme. Právě proto vidíme celý náš svět neúplně. Horor Ils onomu odpovídá, protože o objektech a motivátorech zla neví postavy takřka nic. Přesto se zdá, že cosi nesedí. V první řadě oba hlavní hrdinové v pozici subjektů spíše vyčkávají, nejsou těmi aktivními pozorovateli. Naopak objekty jeví až přílišnou snahu navázat na před-kantovskou filozofii, tj. býti oněmi aktivními hybateli. Samozřejmě, horory umísťují perspektivu vypravěče do okolí kladných hrdinů (a někdy přímo do nich samotných), a tím je klamavě aktivizují, protože co je vidět, je zdánlivě aktivní, a co není, je naopak pasivní. Ale věc se má tak, že objekt (tj. vše špatné, ať už je to etikou nepoznamenaný psychopat, matka příroda nebo strašidelný dům) si v hororech často přisvojuje nemalé pole působnosti, přijímá rysy subjektu, a překlápí tím subjekt (hlavní hrdinové, zde před-manželská dvojice) do pasivního objektu. Svět není objekt - on sám je subjektem. Dýchá, žije, reguluje se. (23.12.2008)

Ruční kamera v hororu podle skutečný události? Naprosto ideální, sice po výborným začátku, kterej mě dokázal několikrát slušně vyděsit, sem se nějak nemoh dostat do filmu nebo lépě řečeno sem necítil žádný napětí, i když k tomu atmosféra, vytvořená pro horor ideálním prostředím odlehlýho domu v lesích, úplně vybízela, ale z nějakýho důvodu to na mě moc nepůsobilo, což se ale zhruba od poloviny radikálně změnilo a v podstatě až do konce to je mrazivej a těžce napínavej horor, kterej ještě následně zhutní závěrečnej epilog ve spojení, že to je podle skutečných událostí. (06.08.2008)