Velký případ

A teď si představte, že se na začátku nedozvíte, kdo to udělal. Na čí straně bude ta spravedlnost? Nebylo by kladných a záporných hrdinů, byly by možná drobné pochybnosti a pak úspěch Bartošky. Realita v soudní síni je někdy jen ten přesvědčivější názor. "Soud ví všechno správně a rozhoduje podle skutečnosti" je jen fikce, ale lépe to zařídit bohužel nejde, bylo tomu tak od nepaměti a než vynaleznou křišťálovou kouli, ještě to i nějakou chvíli potrvá. (09.08.2017)

Takové velmi samozřejmé a přesvědčivé,kdyby............ nebylo 2 neuvěřitelných hrubek. 1.Závěť byla zfalšovaná a bylo řečeno že soudní znalec to ověří a šlo to ztracena. 2.Informace že obhájce je bývalý milenec a že tato informace bude zásadní a pak nebyla zcela nelogicky použita. předpokládám že šlo o pochybení režiséra Zelenky ve střižně, a nikoliv autora scénáře Jiřího Hubače. Takto nemohu jinak než * dolu.(přidal:Hudba: Jiří Svoboda) (19.02.2010)

Zelenka měl neskonalé štěstí, že naprosto průměrný režisér jeho kalibru dostal Hubačův scénář. Ještě větší štěstí pak měl v tom, že herecká esa na jméno Hubač vždy ráda slyšela, a tak elita neváhala a nechala se obsadit i u Zelenky. Svoboda k tomu napsal skvělou hudbu. S bolestí v duši přemítám o tom, jaké nesmrtelné dílo by vzniklo, kdyby všechny tyto trumfy dostal do rukou nějaký špičkový režisér. Zelenka natočil sice moralitu, ale bohužel tak, že na ní krom hereckých výkonů není mnoho zapamatovatelného, scénář vlastně svým rutinérstvím pohřbil. Nezapomenutelným zůstane Bartoškův bezskrupulózní obhájce, ten je zahrán tak dokonale, že bych za něj Bartoškovi s chutí naplivala do toho jeho krásného obličeje. (26.06.2022)

"Spáchat vědomě zločin na nevinném člověku, je největší hanebnost.“ Josef Somr vynáší tento příkrý odsudek a Jiří Bartoška se následně raději schová před dotíravými novináři, než aby musel čelit jejich předpokládaným těžkým otázkám. Herecký duel dotyčných herců je jistě ozdobou tohoto výborného soudního dramatu o tom, jak moc je "složité najít pravdu, dokázat pravdu a obhájit pravdu". Přiznám se, že mě přišlo až zvláštní, jak významnou roli měl advokát Cassidis (ani prokurátor ani obhájce obžalované mladé ošetřovatelky Genevieve Leblancové) ve finálním verdiktu soudní poroty. Ať už to ale bylo v tomto směru realistické i nikoliv, rozhodně se mi líbilo, jak názorně tento televizní snímek ukazuje, že "spravedlnost je věčný souboj mezi pravdou a vnějším zdáním pravdy" a že "soudní pravda nemusí být vždy pravdou skutečnu." (03.07.2022)

Hľadanie skutočnej pravdy obzvlášť v justícií sa môže mnohokrát zdať nepredstaviteľné. Nenastavené zrkadlo a boj dobra proti zlu častokrát bez známok sebareflexie vo mne evokuje súčasnosť a zkazenosť nastaveného systému, bohužiaľ ako tomu častokrát býva, že sa voda varí pre nesprávnych ľudí a tí najpodlejší vyhrávajú a prežívajú. (05.05.2018)