Babo

Příběh o bláznivém úsměvu? Snad, i tak by se to dalo popsat, nádherný příběh plného dávání sebe a věnování se druhým na úkor sebe sama, proč tohle dokážou jen blázni? Protože nemají pud sebezáchovy a spíše nastaví svá záda noži, než ta vaše. Narozdíl od nás "normálních". Jinak Praha na konci určitě zachvěla mým patriotickým srdcem. 80% (12.04.2010)

Jedná se o opravdu dojemné drama, smutné, ale přitom milé, tak, jak to umí jen v Jižní Koreji. Film pojednává o bláznovi jménem Sung-ryong, který se po deseti letech čekání setká s bývalou spolužačkou Ji-ho, jež se do něj zamiluje. Dozvídáme se o jeho minulosti, jeho vztahu k mladší sestře, které vadí jeho neustálá péče. Je to jeden z mála filmů, které mne rozbrečely. Pokud máte tu možnost, určitě film zhlédněte, stojí to za to. Nejhezčí byly stejně poslední minuty, které se odehrávaly v Praze :). (24.04.2009)

Jen skvělé pocity z tohoto filmu ve mě zůstali... Skvěle zahraný "ňouma", který mi trochu připomněl Seung-u Jona z Marathonu... Náherný, pomalu ubíhající smutný a přesto milý příběh s krásnou hudbou, příběhem a Prahou s Národním Divadlem nakonec... Doplněk: Velice mne mrzí, že ke dni 11.12.2010 vidělo (hodnotilo) tento jeden z mála procent diamantů mezi filmy jen 110 lidí... (09.06.2009)

Někdo si konečně všiml, že ve všech rolích, do kterých obsadili Rty Tae-hyuna, hrál dementa navzdory tomu, co po něm chtěli. A tak mu konečně připravili roli, ve které nemusí hrát, a světe div se! Stal se zázrak, první film, ve kterém mu věřím. Ale to je jen takový výskot bokem, protože celkově mě tenhle film dost pozitivně překvapil. Jak se takovýchhle filmů točí pomálu, tím kvalitněji vypadá, protože obsahuje ten element, který jinde chybí - tu špetku uvěřitelnosti, která mi pomůže prožít s postavami jejich příběh až do konce a zanechá ve mně pocit, že jsem viděl něco víc než běžnou limču s líbáním uprostřed a bukotem nakonec. (19.10.2008)

Nepamatuju se, že bych viděl nespravedlivější film... Zcela zvolna plynoucí příběh jehož rozuzlení mně vyloženě nasralo... Vynikající výkon hlavního hrdiny a emoce podané opravdově, nikoli však vtíravě či vyděračsky... A jako doprovod krásné piano a na úplný závěr i Praha... Zkurveně smutnej film... (23.02.2012)