Princesas
Princezné
Princesses
Režie:
Fernando León de AranoaScénář:
Fernando León de AranoaKamera:
Ramiro CivitaHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Micaela Nevárez, Candela Peña, Mariana Cordero, Alberto Ferreiro, Alberto Amarilla, Carlos Bardem, Teresa Arbolí, Jesús Noguero, Marta Aledo, Luís Callejo (více)Obsahy(1)
Příběh dvou žen, dvou prostitutek, dvou princezen. Jednou z nich je Caye – necelých třicet let, dělnická třída, načesaná ofina a snad i přitažlivost. Druhá je Zulema, snědá a roztomilá, dennodenně sužovaná zoufalstvím z toho, že musí jíst trpký chléb vyhnanství. Když se potkají, jsou každá v jiné pozici a v podstatě proti sobě. Svět prostituce totiž jen s nelibostí sleduje příliv přistěhovalkyň. Caye a Zulema brzy pochopí, že i přes jisté rozdíly obě kráčí po stejném vratkém laně. Z jejich spiklenectví se rodí tento příběh. Princezny jsou tak citlivé, že vypovězeny ze svého království, umírají žalem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Princezny Caye a Zulema, nie sú žiadne romantické postavy v bielych šatočkách, čakajúce spôsobne doma na príchod toho na bielom koni. Realitou ich denného života je predávanie vlastného tela každému, kto zaplatí za ich služby. Tento film ponúka nazretie do krutého a ničím neprikrášleného sveta žien na ulici, ale nestvárňuje ich ako nepochopiteľné a vzdialené ukážky ľudského zlyhania. Vidíme dve ženy, ktoré život obral o ilúzie, ktoré sa snažia zostať nad hladinou a uchovať si ešte aspoň minimálnu schopnosť mať sny a nádeje, ktoré im pomôžu zostať ľudskými bytosťami. Maximálne autentický stvárnený príbeh, vynikajúce a dôveryhodné výkony hlavných predstaviteliek (najmä Micaely Nevárez) robí z tohto filmu nečakane skvelý zážitok. ()
"...Zatneš zuby a jdeš dál... Dnem i nocí..." Líp než refrénem ústřední písně filmu se to snad ani nedalo říct. Jó děvky, ty tvrdý chleba maj... . . . Hořký, civilně pojatý film bez zásadního příběhu a nějakých scénáristických obezliček, ale možná o to silnější sonda do života pár kněžek lásky, ne moc bystrých šlapek na telefon kdesi z periferie Madridu, přesto však citlivých žen a živoucích lidských bytostí... A jak to vlastně dopadlo? Režisér naštěstí nesklouzává do nějakého smířlivého rozhřešení či dramatického finále, vše plyne dál - a snad to všechno matka Caye nikdy nepochopí, ale přijmout může, nemusí, může... Tak mami, zdvihni ten telefon... . . . Čtyři a půl hvězdičky tedy za film, nakonec pak z nutnosti za zbytečnou délku i za poněkud nevěrohodnou rozjuchanou scénu s Mercedesem zaokrouhleno poctivě dolů. - - - P.S. Pro fandíky ejhle: http://www.youtube.com/watch?v=t-5V69VvNsY - - - - - (Poprvé viděno 5.9.2011 na >princeznovském prostoru< , hodnocení 496., komentář zde lehce posmutnělý jako jednapadesátý - 6.9.2011) ()
Sympaticky, bez patosu, bez slz a nářků vystřižený snímek ze života prostitutek; jedno že španělských. Tohle řemeslo je všude přibližně stejné. Film se zpočátku rozbíhá trochu pomalu, ale jak se jednotlivé nitky příběhů prokreslují, získává na zajímavosti a svou nevtíravou, jakoby loudavou formou si mě získával, až jsem litoval, když skončil. ()
„Dneska nejsme kurvy, dneska jsme princezny“. Film nutící k zamyšlení. Nejstarší řemeslo zde bylo sice chvílemi vylíčeno až přemíru pozitivně, ale na druhou stranu za srdce chytala naivita obou dívek a hlavně fakt, že se na svém osudu nesnažily nic změnit...Obě herečky odvedly výbornou práci, stejně tak Manu Chao u soundtracku. ()
Výborný film - vtipný (obědy s matkou, vzájemné rozhovory a její reakce, scény v kadeřnictví), dojemný (vztah mezi hrdina a síla přátelství), o něčem vypovídají (jiný pohled na lidi na okraji) a něco sdělující (I ta poslední špinavá prostitutka může toužit po obyčejném štěstí). Krásný nenatahovaný otevřený konec, který přináší a říká vše. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Film Princezny byl nominován na 9 cen Goya. Získal nakonec 3: za nejlepší ženskou hlavní roli (Candela Peña), nejlepší herecký objev v ženské kategorii (Micaela Nevárez) a nejlepší píseň (Manu Chao - Me llaman calle). (Estrecha)
Reklama