Bjósoku 5 centimeter
5 Centimeters per Second
Režie:
Makoto ŠinkaiScénář:
Makoto ŠinkaiKamera:
Makoto ŠinkaiHudba:
TenmonHrají:
Kendži Mizuhaši, Satomi Hanamura, Ajaka Onoue, Risa Mizuno, Akira Nakagawa, Hiroši Šimozaki, Masami Iwasaki, Miki Suga, Rjó Naitó, Jošiko Iseki, Juka Terasaki (více)Obsahy(1)
Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit. (Natascha)
(více)Recenze (211)
Je těžké negativně hodnotit něco, co se jemnými prstíky dotýká vašeho srdce a zachvacuje ho podivně příjemným pocitem soucitu a pochopení. Ve filmu je něžně a citlivě podaná dechberoucí láska dvou dvojic naprosto obyčejně neobyčejných lidí a jejich mimořádně každodenní životy. Provází nás jím vždy jeden vypravěč, což je dobrý nápad a příjemná věc. Velmi oceňuji snahu kreslíře o dokonalost každého jednotlivého snímku. Přesto má film svá jistá ALE, která vás v tak solidně vyhlížejícím a oslavovaném snímku možná překvapí či zaskočí. Shledal jsem, že je děj filmu extra těžký na pochopení (zvláště když máte osobní problém s tím, že vám všechny ty postavičky přijdou stejné) a to hlavně kvůli flashbackům v první kapitole a nesourodosti v kapitole druhé. Po několika chvílích snahy o orientaci v příběhu pak přišel bod zlomu, kdy mě to přestalo bavit a film se z úrovně nepochopitelnosti přesunul na úroveň nudnosti. Teď něco k výtvarníkovi. Nádherná kresba první kapitoly je vystřídána nepříjemně obyčejnou anime-ovádskou patlaninou dalších dvou částí. V mimořádném umění každého naprosto detailně vypracovaného obrazu prvního příběhu mi trochu neštimují kresby lidských postav svou nedokonalostí čnějící z obrazovky tak vehementně, jako kdyby sháněli cestu do Naruta. Naštěstí do Shippuudenu neodešly a tak dál svou nedokonalostí odkysličovaly atmosféru bez nich tak uchvacující dokonalosti. V druhé kapitole si autor vyhrál se svou snovou fantasmagorií a naučil se stínovat celé barevné spektrum, což nám velmi úpěnlivě předhazuje na noční obloze, která je tak kýčovitá, že by se za ni snad styděl i Ringo Čech. K závěrečné písničce se příliš vyjadřovat nebudu, řeknu jen, že takový nevkus je pro Žaponce typický. Sečteno podtrženo: kdyby byly postavy lépe nakreslené a odlišené; přeskakování mezi minulostí a přítomností více znatelné; příběh svižnější; obloha modřejší než zelenější; a kdyby se ten, kdo vymyslel závěrečnou písničku, nikdy nenarodil; film by si koledoval o 99%. Takhle bohužel svěsím hlavu a řeknu "良い試み。". Naneštěstí jsem si ale posléze uvědomil své okouzlení a hodnocení přehodnocuji. Film ode mně má - 76% a slabé čtyři hvězdy. ()
Totální nuda a o ničem. ()
Krásný pomalý film plný emocí, u kterého si prostě odpočinete. Dějová linka je zajímavá, hlavně protože nemá jasný směr - snaha o podobně přesné zachycení reality se v anime nevidí často. 7.4/10 ()
krasosmutnění ()
Emotivně nabitá, impresionistická podívaná (Shinkai to s barvami opravdu umí), jejíž dozvuky mi v mysli rezonovaly ještě dlouho po skončení filmu. ()
Krásná animace, dobře zvládnutý smutný konec, ale v průběhu filmu jsem se místy ztrácel, místy až nudil, místy mi to přišlo chaotické... škoda. ()
Pokud je to film jednoho muže, pak je to naprostá bomba. Hořko sladké šeptané romantické bláboly, melancholický hudební podkres a vizuální stránka plná emotivních záběrů do dálek spolu pěkně ladily. Pravdou ovšem je, že se dá v příběhu celkem hezky ztratit. Tři etapy života toho mladíka na sebe nenavazují ani zbla a snadno se dá předpokládát, že se jedná o příběhy úplně nesouvisející. Když mi ale došlo, že propojené přeci jen jsou aspoň jménem "hrdiny", film v mých očích opět stoupl. ()
Po celou dobu sledování jsem se skálopevně snažil nemrkat, jen aby mi neunikl jediný obrázek. Nádherná a dech beroucí animace mě celou dobu udržovala při životě, a u které mi srdce hned několikrát poposkočilo radostí a slastí. Příběh ale na druhou stranu, byl vyprávěn hezkým a příjemným stylem, ale nabádal mě k zívání a to mu nemohu odpustit. Z části jsem tak byl vděčný za tu krátkou stopáž. Celé je to podkreslené uchu lahodící hudbou, která mě přenesla do mého dětství a která mě dokázala dojmout ke slze. Hudba byla sama o sobě film ve filmu. Dílo vhodné úcty. ()
Veľmi sa mi páčili poetické monológy. Bolo to ale na mňa moc nekonzistentné na to, aby som sa vedel plne ponoriť a vcítiť do postáv. Užíval som si to a bavilo ma to. Nebol som ale emočne rozladený. Možno aj kvôli tomu, že hlavná postava svoje pocity držala v sebe a málo ich vyjadrovala a takisto, že druhá kapitola bola rozprávaná z pohľadu inej osoby. ()
Ach, mať tak znovu 13 alebo 18... ale žiaľ, čas sa vrátiť nedá. A žiť v minulosti síce teoreticky áno, ale radosť to neprináša. Nikomu. A o tom to je... ()
Film Byousoku 5 cm na mě udělal silný dojem. Animace je nádherná a místy působí až neskutečně. Scény, kdy oblaka, plující oblohou, kreslí v krajině pod sebou úchvatné stíny a vítr si pohrává se vším poddajným, nebo kdy paprsky zapadajícího slunce vytváří zajímavý kontrast barev a stínů, jsou vskutku dech beroucí. Hudba přesně odpovídá celkovému ladění snímku, ani zde není co vytknout. Film je rozdělen na tři epizody. Z první části filmu dýchá jemná melancholie, která se i přes relativně bezmocnou situaci, v níž se hlavní hrdinové nacházejí, přetaví takřka ve šťastný konec. Avšak v dalších částech melancholie opět nabírá na síle a z konce snímku čiší toliko smutek, bolest a beznaděj. Závěrečná koláž obrazů ze života hlavních hrdinů, podbarvená lehce patetickou, přesto však krásnou a smutnou hudbou, pouze utvrzuje výsledný dojem a dává volný průchod nahromaděným emocím. 100/100 ()
Překrásně animovaná melancholie. ()
Úchvatné. ()
Anime jsem nikdy moc neholdovala, spíše jsem k němu vždy měla takový spíše negativní postoj. Ale tento film mě naprosto uchvátil. Krásná emoční jízda. Nádherné záběry. Dokonce, bych tak řekla, kdyby se tam nevyskytovali ony typicky dokonalé anime postavičky, ani bych si nevšimla, že se o anime jedná (a to je pochvala). Jistě, je to trochu kýčovité. A co? To není vada na kráse. Pro mě nádherný a osvěžující zážitek umocněný tím, že i anime dokážu vysoce ocenit:o) ()
Pripadá mi to ako kópia "The place promised in our early days" zaradené do súčastnosti. Zase romaticko-tragický príbeh s rýchlosťou slimáka a s poriadnym efektom prirovnávajúcim k prášku na uspanie... Pokial ide o kvalitu obrazu je to zase špička a bolo to jediné čo mi pomohlo to dopozerať. Kvalita postáv sa mierne zlepšila, ale stále je tam čo dohánať... ()
Jsem z toho trochu rozpolcen. Na jednu stranu neskutečně vypiplaná vizuální i zvuková stránka, na druhou stranu poměrně lineární příběhy, které ale měly neviděné, krásně melancholické zakončení. Ale ta atmosféra, umm, ta je unikátní... /85%/ ()
Prostě nádhera. Tak krásná animace, až se mi tajil dech. A ten příběh.. chjo..! Trochu nostalgické, ale krásné, a smutné.. Příběh o nešťastné lásce která nebyla naplněna. A jako třešnička na dortu - úžasná písnička na konci.. ()
Vrcholně romantické a mistrovské dílo animovaného filmu, které dokázalo během pouhopouhých šedesáti minut vykreslit příběh plný lásky, zamilovanosti, naděje, melancholie. Velmi emoční, vskutku poetické a romantické, avšak vše přirozeně a nenuceně. Nádherná kresba a kouzelný název vše jen podtrhují. Jaká škoda té závěrečné písně u titulků - to tam tak strašně nesedělo! Ale to prostě nemůže snad ani o (větší) chlup zničit ten dlouhotrvající dojem z této vizuální a příběhové opulentní nádhery pro oči, srdce i duši. Pět hvězd a ovace vestoje nejméně hodinu dlouhé, plus zařazení k oblíbeným filmům. ()
Stejně jak kvítí sakury opadá a víckrát se nezdvihá, tak se život mění a jde dál, nikoliv zpět. ()
Krásný, (myšleno krásně provedený film o kráse), promyšlený a procítěný příběh s tak uvěřitelnou dějovou linkou, vyprávěním i ztvárněním, že mě až zamrazilo. Téma brnká přesně na mou strunu. Není vůbec problém vžít se do kůže všech protagonistů. Nádherně vybarvený zlom mezi dorosteneckou naivitou, sněním a nejistotou a dospívající skepsí. Lahoda. ()
Reklama