Jako malé děti

Vztahové drama, které se nakonec odvíjí zcela jinak, než by se podle různých plakátů a popisků mohlo zdát. Není to jen o dvojici osamělých rodičů, kteří spolu podvádějí své zákonné partnery, ale je to spíše takový komplexní pohled na předměstský život, kde má každá postava (jakkoli se ze začátku může zdát nadbytečná) své pevné místo. Ačkoli se všechno nakonec dobře doplňuje, filmu by možná prospělo zkrácení či urychlení některých linií a více prostoru by si zasloužila ústřední dvojice, jejíž vztah se ke konci poměrně upozaďuje (ale to je pouze z hlediska mé osobní sympatie k těmto výborně napsaným postavám). Samotný závěr je pak možná trochu zvláštní, ale rozhodně působivý. (20.06.2007)

Mám výhodu, že se mi tyhle vztahové studie často otřou o osobní strunu, někdy je z toho - jako v tomto případě - celý akord. Tím jsem chtěla jen říct, že se Little Children nemusí a jistě nebudou líbit každému a i to se mi jakýmsi potměšilým způsobem zamlouvá. Máme tu osamělou Sarah, jejíž manžel si to rozdává s počítačem, a Brada - muže na mateřské, kteří se sblíží. Máme tu však několik dalších zdánlivě vedlejších postav, bez nichž by jistě byla stopáž (pro někoho) snesitelnější, ale hlavní postavy by tak zůstaly poněkud na suchu. Detail přece tvoří celek nebo ne? A tak se blíž seznámíme i s místním pedofilem a jeho milující maminkou a agresivním policistou v dobrovolně nucené výslužbě, který teď nemá do koho praštit, a postupně poznáváme, že nejen ten, kdo má čerstvé propouštěcí papíry by zasloužil minimálně pár hodin veřejných prací. Sarah je krásně napsaná postava (a v podání Kate Winslet tak opravdová) - do babince na předměstí moc nezapadá a na jedné literární párty se půvabně odhalí, když popisuje svůj vztah k Paní Bovaryové: "Vzala si nepravého muže a dělala jednu hloupost za druhou, byla v pasti, ale měla možnost - dál žít v něštěstí nebo s tím bojovat, v jejím odhodlání a vzpouře bylo něco krásného". Identifikace s touto postavou je jasná i bez toho, ale právě tento okamžik je ve filmu jeden z nejniternějších. Jak to přesně s Bradem a Sarah dopadne, nepovažuji v celém kontextu za to nejdůležitější, nakonec se totiž ukáže, že právě ony "postradatelné" linie mají zásadní vliv na ty hlavní. (19.04.2007)

kate winslet som bral ako cukrikove dievcatko - vdaka titanicu samozrejme, ktory mam mimochodom velmi rad aj kvoli nej, ale k veci..zistujem, ze kazdym dalsim filmom stupa v mojom rebricku vyssie a vyssie..no a k filmu, ten je naozaj perfektny, jeden z filmov pri ktorych zabudnete na vsetko a nechavate sa unasat az privelmi skutocnym dejom. (13.05.2007)

Zbožňujem tieto vzťahové filmové záležitosti. Rada sa nechám unášať iskrivou zápletkou, analýzou ľudských citov, vzťahom tela a psychiky. Little children ponúka priamočiaru emočnú explóziu či už dvoch potenciálnych partnerov z 2och zdanlivo nefunkčných manželstiev, vykresluje životnú peripetiu sexuálneho devianta a jeho najväčšieho odporcu. Atraktívne prepojené dejové línie majú spoločný a výstižný názov. Všetky postavy totiž rovnako ako deti neodhadujú riziko svojho správania, konajú pudovo, majú prízemné motívy. Celkom pôsobivá a nevtieravá myšlienka odrážajúca súčasť každého z nás... (01.10.2008)

Líbil se mi hlas vypravěče mimo obraz - dodával tomu všemu dění černohumorný až satirický nadhled; líbila se mi koketérie s Paní Bovaryovou a příměstskou povrchní falší; zamlouvaly se mi snad všechny charaktery, které se příběhem třeba i jen mihly; neskutečně jsem si užívala srážení, proplétání a přebírání důležitosti a váhy všech dějových linií; zamilovala jsem si okamžiky, kdy si Kathy uvědomí, že žena sedící u stolu s jejím manželem, není jen sousedka na nezávazné návštěvě, a kdy Ronnie otevře dopis od matky; téměř jsem nevydýchala posledních 10 minut, kdy jsem očekávala drastičtější vyvrcholení o ono bylo nakonec daleko bolestnější... Vlastně je mi z toho líbění a zamlouvání až moc sladko ... tenhle film je nějakým zvláštním způsobem téměř dokonalý. Pojednává o situacích, které se dějí kolem nás neustále, všedně, dokola. Nechci, aby tomu tak bylo, jistě, ale to je jen utopická a naivní touha o nekomplikovanosti lidských vztahů, byť jsou občas tak průhledně ohrané a nepoučitelné. A nejspíš jsem se nezmínila o tom, že tohle dílko je natočeno jako krásný, úžasně barevný a precizní biják. Což je nejspíš pochybná vada na celkové kráse a dokonalosti, alespoň v mých pokřivených měřítcích - brala bych o foust špinavější filmařinu, ale to by potom nebyla taková zábava ... dešifrovat všechnu tu lidskou veteš z předměstí. 85% (07.01.2009)