Jako malé děti

Já to říkám pořád, nejlepší zážitky jsou vždycky ty neplánované! Už v dobách, kdy jsem ještě nežil spořádaný abstinenční rodinný život a oddával se mladickým neřestem a bezstarostným jízdám jsem si vždy dlouho dopředu plánovanou velkoopíjecí superpařbu užil mnohem méně než spontánně přepísklou, na několik dní prodlouženou zastávku na jedno malé pivo před odpoledním vyučováním! Na tuhle sebedestrukční dobu neustálých mejdanů, pařeb a flámů velmi rád vzpomínám (i když si většinu nepamatuji) a o co jsem toto životní období měl myslím intenzivnější než je běžné, o to dříve jsem se uklidnil a to že jsem ve čtyřiadvaceti fotřík od rodiny, každé ráno vstávám do práce, splácím hypotéku a v sobotu večer koukám doma na televizi si užívám plnými doušky! Stejně tak jsem si užíval naprosto nečekaný zážitek v podobě nenápadného snímku Jako malé děti. Ano, kdysi jsem o něm něco četl, ale pak se po něm slehla zem a já ho zcela vytěsnil z paměti. Náhodou jsem jsem na něj narazil v programu kabelovky a rád si ho nenechal ujít a vychutnal si příběh jednoho snobského a absolutně spořádaného amerického předměstí ála Zoufalé manželky a Americká krása. Kate Winslet je vdaná žena a matka, její manželství absolutně neklape, seznámí se s ženatým mužem a otcem Patrickem Wilsonem - manželství by fungovalo, kdyby byla snaha ho udržovat, zamilují se do sebe a bezvýchodná a zničující zápletka je na světě. V příběhu zaujímá velmi výraznou pozici s ústřední dvojicí zdánlivě nesouvisející linie sledující osudy místního rodáka, z vězení se navrátivšího sexuálního devianta Jackie Earle Haleyho, proti jehož znovuzačlenění do uzavřené komunity sousedství vznikne organizovaný výbor. Dvě dějové větve se o sebe občas otřou, někdy se vzájemně na okamžik zapletou, celkově se však ovlivňují jen minimálně. Celý film je komentován třetí osobou vypravěče, což lze považovat jako scénáristickou berličku, mě osobně to velmi vyhovuje téměř v každém filmu, dodává to větší hloubku postavám a jejich pocitům, aniž bychom museli koukat na dlouhé záběry zkřivených obličejů a snažit se v nich něco vyčíst. A že by to byl ústupek neschopným hercům se říct taky nedá, že Jackie Earle Haley, Kate Winslet a Jeniffer Conelly umějí hrát výborně a ještě lépe vypadají je prostě fakt. Bez dalších průtahů dávám jednoznačných pět hvězdiček!...po druhém shlédnutí zařazuji do top 30, vskutku úžasné dílo! (27.10.2008)

Hodně působivé drama s ohromně uvěřitelnými, skvěle napsanými a dokonale zahranými hlavními i vedlejšími postavami (děti mě svou přesvědčivostí šokovaly!). Mhmm... to bysme měli suchou definici, a teď něco málo mých niterných pocitů. Je to síla. Skutečně těžce popsatelná síla, která mě zasáhla přímo do srdce (uvědomuju si patetičnost té věty, nebojte, ale prostě je to tak). Silný příběh, plný emocionálně vypjatých chvil, milých epizodek, nejasných náznaků, dokonce i humoru, který se mi moc líbil, zkrátka je to něco, co stojí za to vidět. Věřte mi. (21.08.2007)

Jako malé děti je film jako břitva. Řeže do společneské morálky s takovou naléhavosti, až to někdy hraničí s nervovým kolapsem. Při sledování filmu jsem měl podobné pocity jako při Dogville od Larse von Triera. Zatímco Trier byl jednodušší a přímočařejší, tak Todd Field vše spíše zamotává a postupuje mnohem rafinovanějším postupem, avšak o to víc je následný zážitek bolestivější. Field už ve svém filmu V ložnici dokázal, že mu morální dilemata nedělají pražádné potíže. Avšak čekáte-li nějaký zvednutý ukazováček budete nejspíš zklamání, režisér nemoralizuje ba právě naopak se snaží na věci a problémy nazírat s pochopením. Není žádných hrdinů, vítězstvích ani proher. Obyčejný film o obyčejných stinných stránkách nás všech. (02.06.2007)

Upřímně, myslím si, že už mám něco málo nakoukáno a tohle není poprvé, co film začal báječně a skončil… řekněme stupidně, ale aby to byl až takový propad kvality (kolem půlky filmu jsem uvažoval o 90 %, před koncem o 40 %) to se mi ještě nestalo. Little Children (když o tom tak přemýšlím, je tohle vhodný název, protože většina postav se opravdu chová jako malé děti) není špatným filmem, jak už jsem naznačil, ze začátku mě hodně bavil a já si říkal, že tohle vypadá na zajímavé drama. Ale asi v polovině filmu se to nějak zlomilo a od té doby jsem myslel jen na jednu věc - "kdy už konečně, ku*va, bude konec?!", protože mě opravdu otravovalo chování hlavních postav. Příklad - ženská čte Paní Bovaryovou (tu knížku jsem náhodou četl a proto vím, že to je nudná a blbá knížka) a ztotožní se s ní tak, že se začne podle té knížky chovat (takže si vlastně obhájí svou nevěru). Líbila se mi diskuze v knižním klubu, kdy si to obhajuje a kdy jedna z žen řekne, že tenkrát to jinak nešlo, protože ženy neměly taková práva. Ano, s tím souhlasím, ta knížka je možná hloupá i kvůli tomu, ale Sarah (Kate Winslet) se začne podle té knížky chovat (dnes, kdy žena má mnohem více možností, když je znuděná svým životem). A takhle bych mohl pokračovat, ale nechce se mi. Dnes za 60 % s tím, že (ač ji mám rád) musím říct, že Kate místy dost brutálně přehrávala a jediný, kdo si opravdu zasloužil nominaci, byl Jackie Earle Haley. A já jen doufám, že jednou takhle nebudu uvažovat, jako hlavní hrdinové tohoto filmu… (27.07.2011)

Když jsem se rozhodoval, na co zamířím do kina, padla moje volba na tento film. Nevím proč, ale zaujal mne ve spleti nejrůznějších filmů. Snad proto, že zde nenajdete mnoho známých herců, snad proto, že neměl prakticky žádnou propagaci a ani se o něm nijak nemluvilo. To mne patrně zaujalo natolik, že jsem se rozhodl ho zhlédnout. A film nezklamal má očekávání. Naopak, dokonce je předčil a já si ho zařadil do své soukromé TOP 10. Kate Winslet je zde naprosto dokonalá (ale příliš mi k její kráse neseděla scéna s nákupem plavek), Jennifer Connelly mohla dostat trochu více prostoru, ale i tak předvedla dobrý výkon. Patrick Wilson nijak nepřehrává a Jackie Earle Haley vystřihl jeden z nejlepších hereckých výkonů, které jsem kdy viděl. Režie je dokonalá, až na několik málo zbytečných scén, bez kterých by se film určitě obešel. Stopáž tím pádem mohla být kratší, ale už je to tak, jak to je. Celkový dojem je perfektní a já nemohu jinak než dát pět hvězdiček. A dodat, že tři nominace na Oscara si tento film vysloužil právem. Jediné, co mne mrzí, je, že film v prvním týdnu promítání navštívilo pouze 850 diváků. To je na takový výborný film bohužel malá návštěvnost. Snad si na DVD najde diváků více... (02.05.2007)