Amityville 2: Posedlost

Ohohó. Oproti jedničce mnohem, mnohem větší a lepší jízda. To co mi vadilo na jedničce je tady napraveno. Atmosféra houstne hned od začátku - polodespotický otec, který pro ránu nejde daleko, věřící matka, která se chystá otce opustit, vzdorný syn a pubertální dcera, mezi kterými to silně eroticky jiskří, dva mladší nevinní sourozenci a dům se svým démonem, který to hodlá všechno vyřešit. A to všechno podané v dost syrové podobě. Ještě si pamatuju, jak mě při prvním sledování děsily nájezdy kamerou po domě, proměna posedlého Sonnyho a jeho výprava po domě s puškou vruce a šokovala incestní scéna mezi ním a jeho sestrou. Nejlepší scénou celého filmu je pro mě zakrytí krucifixu ubrusem, to nemá chybu. Přemýšlím, jestli není chybou to, že film v podstatě vygraduje už v první hodině masakrem Montelliových, ale i pozvolnější závěr dost ve stylu Vymítače ďábla je dobrej. Tenhle film jeden z mála, který dokazuje, že pokračování může předčit první díl série (i přesto, nebo možná právě proto, že se tento odehrává před dějem prvního dílu). (06.01.2009)

Že se režie ujal maestro Damiani,který mi už předvedl že napětí ve svých filmech umí (vynikající politické thrillery v 70. letech) dostalo tenhle horror úplně někam jinam ,než je zbytek série (snad až na první film,kde alespoň nápad musím ocenit). Teda zhruba do 70 minuty. Pak nastoupí (už zase!) excorsista a film i s ním jdou do hajzlu. Tady by to chtělo pro scénaristy a producenty už nějaký kázeňský trest. Třeba přespat v tomhle veselém domku. A vono by je potom přešlo kazit dobrý filmy! (04.09.2010)

Dvojka není klasickým prequelem prvního dílu. Je to spíše alternativní prequel, neboť události osudné noci se odehrávají s podstatnými rozdíly oproti tomu, jak nám byly prezentovány v předchozím filmu. Rodina má o jednoho člena méně. Okolnosti vzniku domu byly pozměněny. Způsob, jakým posedlý mladík vyvraždí svou rodinu, se také lišil od toho, který jsme viděli v úvodu jedničky (tam byly oběti postříleny ve spánku). Ale tím nejpodstatnějším rozdílem je, že posedlý mladík vůbec není zarostlý, nemá vousy! A to prvnímu dílu odporuje zásadně (podoba George Lutze s vrahem). Chápu, že tento prequel vychází z knižní předlohy, která má jiné kořeny než ta k prvnímu dílu. Chápu, že produkce měla navíc problémy s právy. Jenže já jsem hnidopich a puntičkář a mně prostě tyto rozpory vadily! U podobného filmu bych takové boty ve scénáři normálně neřešil, jenže tady mi to kazilo dojem z filmu. Je to dvojka, takže je zde všeho víc. Více mrtvých, více krve, více projevů zla v domě. Zlo v tomto díle na nic nečeká a útočí pěkně zostra už od prvních chvil. Žádné postupné budování atmosféry, které bylo v prvním dílu tak dobré. Tady se jede rovnou zhurta. Občas až moc. A to atmosféře dost ubírá, ačkoliv napínavé momenty se zde najdou. Herecké obsazení je docela iritující, včetně Burta Younga. Koho jednička nebavila, čekal od ní víc a přišlo mu, že se zlo v domě projevovalo málo, tak bude dvojkou nadšený. Ale mně se styl druhého dílu moc nezamlouval. Slabé 3 hvězdičky. (04.02.2009)

Výborný horor. Návrat k temným počátkům prokletého domu je možná i tím nejlepším, co v této sérii vzniklo. Nejen, že prohlubuje myšlenku posednutí mladého chlapce amityvillským ďáblem, ale dotýká se i jiných témat (incestní poměr nejstarších sourozenců, knězova sexuální orientace?). Vraždy jdou většinou mimo kameru, ale síla filmu je úplně jinde. Napětí z něj totiž cáká na všechny strany, což neumocňuje pouze zlovolná hudba, ale i skvělá kamera. Některé její zběsilé nájezdy a všeobecná práce s prostorem jsou prostě mňamózní. Zkrátka atmosférická masáž, která navíc příjemně graduje v působivém, závěrečném infernu. (15.11.2012)

Tak takhle ano, druhé pokračování Amityvillu je díky odvážnějšímu scénáři a skvělé Damianiho režii ještě lepší než výborná jednička. Rosenberg pracoval s náznaky a tajemnou atmosférou, Damiani atmosféru ještě zhutňuje a zlo definuje ďábelskou posedlostí nejstaršího syna nešťastné Montelliovy rodiny. Sice přitom jednoznačně vykrádá Exorcistu, ale nikterak mi to nevadilo, proč taky, nejmenuju se William Friedkin a neoriginálnost není něčím, co za každou cenu pranýřuju, nota bene když je ta kopírka takhle vydařená. Damiani prostě daleko víc tlačí na hororovou pilu a ten řez je opravdu hluboký a čistý. A jen tak pro zajímavost, zatím jsem viděl čtyři části téhle série a musím říct, že jsem se dosud nesetkal s natolik nekontinuální filmovou sérií. Ani dvojka není výjimkou, má býti prequelem k první části, ale události již předestřené právě tam, se zde odehrají poněkud odlišně. Avšak tenhle detail mi vůbec nezkazil nadšený dojem a pálím zaslouženou pětku. (29.12.2013)