Kletba zlatého květu

Problém Kletby zlatého květu spočívá v tom, že je poměrně nerovnoměrně rozdělená na dvě půlky. První půlka je věnovaná intrikám v paláci, které ale bohužel nejsou tak propletené a zakeřné jak by mohly být a od adaptace staré čínské divadelní hry by člověk rozhodně čekal víc. Celá tato část se navíc příšerně vleče a je to prostě takové řídké roztahované nic. Zlom nastane, když se ve filmu poprvé objeví královi ninjové. V této chvíli se do filmu zapojí prvek wu-shu, který citelně chyběl v první časti, a celý děj najednou začíná nabírat pekelně na obrátkách. Strhne se před vámi opravdu MEGAbitka, na kterou se rozhodně dá dívat a děj konečně dospěje k závěrčnému rozuzlení. Je trochu škoda, že ta obrovská megalomanská bitva dopadne hodně jednostranně, takže nějaké to napětí vás moc nečeká, ale i tak to určitě stojí za to vidět. (31.08.2007)

To, čo na mňa absolútne nezabralo pri Zhangovom Hrdinovi (2002), na mňa na sto percent zapôsobilo v prípade Kliatby zlatého kvetu. Vedel som, že to bude efektné, krásne a majestátne, ale pôvodne som čakal, že to bude aj rovnako zdĺhavé, ploché a nudné. Každopádne som mimoriadne prekvapený. Rozhodne som sa nenudil, niekoľko scén som pozoroval priam s otvorenými ústami, a aj keď som si občas vravel, že je to až príliš prehnané, v konečnom dôsledku ma to aj tak ohromilo. Či už ide o nesmierne efektnú a pestrofarebnú výtvarnú štylizáciu alebo rovnako efektné súboje. Samozrejme tam je aj nejaký ten príbeh, ktorý síce nepatrí medzi hlavné klady filmu, ale aspoň to celé nie je tak prehnane poetické ako pri Hrdinovi. Síce si stále nie som naplno istý tým plným hodnotením, Zhangov film ma očaril natoľko, že mu ho s čistým svedomím ponechám. Jedným slovom Úchvatné... (23.12.2007)

Prvykrat mi Zhangov vytvarny styl, resp. farebne prevednie scen prislo gycovo prepisknute, i ked ostatne aspekty prace s kamerou (nasnimanie mizansceny) si reziserov standard udrziavaju. Milo ma prekvapila praca s napatim a s tym suvisiace rozdelenie filmu na dve polovice - ta prva, takmer vylucne kostymova interierova drama, v ktorej emocie okrem kratkych vykyvov su schvalne tlmene, takze ich sila vynika prave podpovrchovou akumulaciou. S prepnutim filmu do nonstop bojoveho modu potom dochadza k ich prudkym erupciam, ktore v zavere zenu postavy do tragicky fatalnych rozhodnuti a ukazuju, ze pomstou a nenavistou dlho zivene motivacie su bumerangom, ktory spatne ublizi hlavne svojmu povodcovi... . (25.01.2007)

Klasicky krásné vizuálně, jak jsme u Zhanga zvyklí, ovšem tentokrát s hodně tragickým dějem a především závěrem. Krásné bitevní scény, zajímavé císařské rituály a zvyky, malinko mi vadila jen nedotaženost některých dějů, lépe řečeno jejich vysvětlení (císařovna a její vztah k císaři, druhý syn a jeho zvláštní postavení v rodině). (24.08.2008)

Mladá číňanka vybíhá z paláce za ohromného řevu, který vyluzuje z úst. Její matka nebo "matka" je jí v patách a podobně jako její dcera řve, co jí hrdlo zmůže. Obě vyběhnou na gigantické prostranství poseté květinami a pak to příjde... Kamera se konečně odprostí od táhlých záběrů a neřízenou rychlostí běží za svěřenkyněmi. Konečně se cítím být ve společnosti královské rodiny. Kameraman mete, kamera se klepe. Neb trvá tento záběr zhruba 5 sekund, já byl přesto úplně hotovej. Je to jako když usínáte a najednou někdo práskne dveřma.... Škoda, že se film neodehrál v tom duchu -práskání dveří- dál. A i když jsem doufal, že mě finále posadí na zadek, jediné co mě v tu chvíli napadlo bylo: "Ty vole, mám si připadat jako brouk narvanej v jahelníčku?". Obrovská přeškoda. Zhangův talent se utopil v mašlích a donebevolajících dialozích. (26.10.2008)