...a bude hůř

70% Nemám rád notorické kaliče, feťáky a vypatlaná paka, na druhé straně je mi sympatický boj s vládnoucí diktaturou, proti které bych se pravděpodobně postavil také (vzhledem k tomu, že jsem minulý režim prožil jako nemluvně, tohle rozhodnutí mě naštěstí zatím minulo), i když asi jako disident - intelektuál. S hrdiny tohoto snímku mě kromě toho spojují snad jen delší vlasy a záliba v sexu:) Jsem rád, že jsem to neviděl v hospodě, při soukromé projekci doma jsem si to vychutnal mnohem více. (11.08.2008)

Dnes už kultovní kniha Jana Pelce o alternativním způsobu života v normalizačních letech, plná ostrého humoru a ještě ostřejší reality se konečně dostala na plátno a kupodivu svůj přechod velice dobře ustála. Nikolaev vhodně zvolil černobíly, 16 mm formát, který s natáčecími interiéry už sám o sobě vytváří potřebnou a z knihy tak sálající atmosféru santusáků, alkoholiků či jinak "nepřízposobivých občanů" doby. Oproti knize se nedočkáme tolika nadávek a Pelc nám celkově tak nějak vyměknul, vynechaná je spousta scén, včetně Olinova mládí, což ale není nijak veliký problém. ...a bude hůř tak osobně považuju za velmi dobrou adaptaci, za kterou se kniha nemusí jakkoliv stydět. Pokud člověku říká něco beat generation a období šedesátých let (i když hodně tahám za vlasy...) a hledá českou náhradu, o které nám všichni tvrdili, že neexistovala, najdete ji tady. (10.02.2009)

Bohuzel nemam srovnani s knihou, film se mi vsak libil svou atmosferou, hereckym obsazenim ( Spina nemel chybu ) a misty i vtipem. Velmi zajimavy a odvazny pocin, vyborna hudba a kamera. Jen bych v ramci autenticnosti nechal holkam zarust v podpazi a vymenil jednomu chlapkovi svetr, ktery mel obleceny behem fotbaloveho stretnuti ( tyto svetry se zde objevily az po revoluci diky vietnamskym trhovcum ). Nelibil se mi velmi naivni utek pred VB ke konci filmu, jinak hodnotim pozitivne. (23.04.2010)

Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) (29.10.2007)

Viděno před pár lety na Skalákově Mlejně. Jistého Špínu znám od vidění jako věčně insolventního štamgasta jedné pražské kavárny. Považuji to za shodu jmen, ale kýmsi mi bylo řečeno, že je to opravdu on. Knihu jsem četl až po filmu (a kvůli němu). Jednak mě iritovalo, že se její druhá část tváří, jako by jisté osobní vztahy z první části neexistovaly, jednak mě třetí část unudila téměř k smrti. Taky se hrdinovi nepodařilo, abych přes jeho gerojský řev na soudce neslyšel jeho mlčící svědomí. Jinak se mi dost líbila, přečtena velmi rychle. Její kvality nejsou ani tak vysoké ani tak nízké, jak naznačovala polemika, s níž jsem se v souvislosti s filmem setkával. Ostatně různé zdrcující kritiky jak knihy tak filmu na mě působily přesně tím dojmem jako různé "realistické" výpady vůči tzv. pravdoláskovství coby největšímu nepříteli lidstva. Obzvláště dojemné bylo pohoršování nad "marketingovou zchytralostí" báječného Kopeckého způsobu propagace a distribuce. Můj osobní žebříček A bude hůř: 1. film, 2. ideový projekt filmu, 3. kniha, dlouho nic, 4. kapela. Kniha není sice přímo "generační", ale je krásně subgenerační, přičemž skvěle zobrazuje prolínání hrdinova vnitřního a vnějšího, jakož i nesmírnou blízkost různých vzájemně si velmi vzdálených (sic) subkultur a vrstev a zároveň jejich propastnou vzdálenost od konformní většiny. Film si z knihy bere jen to hezké a převážně jen to vnější a úzké a je krásný. Stejně jako kniha je určen převážně těm, o jejichž mládí trochu pohádkově, ne však zkresleně, vypráví. (02.04.2012)