...a bude hůř

Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) (29.10.2007)

Jedno z obrovských překvapení novodobého českého filmu... a to musím přiznat, že hnutí hippies mne neoslovuje a k hlavním postavám jsem měl během sledování filmu rovněž rozporuplný a proměnlivý vztah, obsahující postupně jak odpor, ironický nadhled, tak lítost či porozumění. Vůbec to tvůrcům filmu ani sobě v roli diváka nevyčítám, naopak je dle mého názoru pouze dobré, že film úplně neadoruje ani hippiesáky, ani bezpečnostný aparát u moci, pouze nabízí řadu pozoruhodných situací odehrávajících se za onoho času. Se zaujetím jsem se zaposlouchal i do undergroundové muziky. Především ale chválím nápad tvůrců zobrazit tohle téma rovněž undergroundovým pojetím. Ten film opravdu vypadá jakoby ho natáčel zručný amatér na černobílý materiál v autentické době 80. let a tenhle styl mu značně přidává na síle a výpovědní hodnotě. Forma a obsah tady do sebe funkčně zapadají, vzájemně se doplňují a vytvářejí fascinující zážitek z řad undergroundových snímků. Dokonce mi nevadilo ani nadměrné využívání vulgarismů. Nevyjádřuju se k hippies, neřeším, zda nebyl jejich život (navzdory tvrdému režimu na pozadí) oproti jiným obětem spíše jen svéráznou selankou, ani zda je možné označit jejich počinání přímo za protest. Pouze smekám před filmem! 90% (26.11.2019)

S hodnotením a komentovaním tohto filmu mám značný problém. Celá, v snímku zobrazená, komunita mi je odporná a absolútne nechápem, prečo sa im niekto snaží priradiť punc bojovníkov proti režimu. Dnes máme mraky takýchto bezdomovcov a tí proti žiadnemu režimu neprotestujú. Rovnako, ako ich predchodcovia majú iba záujem prežiť bezstarostne deň a mať pritom po boku partiu rovnako postihnutých, dostatok piva a nadrozmerných vajglov. Na druhej strane je to kvalitne nakrútený film, s dobre zvolenou dokumentárnou formou, obsadením nehercov a autentickými exteriérmi. Ale ani filmárska kvalita nedokázala vo mne prehlušiť hnus z obsahu. (10.03.2014)

70% Nemám rád notorické kaliče, feťáky a vypatlaná paka, na druhé straně je mi sympatický boj s vládnoucí diktaturou, proti které bych se pravděpodobně postavil také (vzhledem k tomu, že jsem minulý režim prožil jako nemluvně, tohle rozhodnutí mě naštěstí zatím minulo), i když asi jako disident - intelektuál. S hrdiny tohoto snímku mě kromě toho spojují snad jen delší vlasy a záliba v sexu:) Jsem rád, že jsem to neviděl v hospodě, při soukromé projekci doma jsem si to vychutnal mnohem více. (11.08.2008)

Ano, milé děti, tak takhle nějak to bylo...Každý kdo měl dlouhé vlasy, byl automaticky hašišák, čili nekalý živel, jemuž bylo třeba zkontrolovat občanku a trochu ho zprudit, zda řádně pracuje a nenarušuje správný chod národního hospodářství, potažmo nebrzdí budování socialistické vlasti. Ubohým máničkám pak nezbývalo, než svůj žal utápět v nekončících hospodských pařbách, prokládaných nevázaným sexem, mnohdy i hromadným... Slabší povahy, které permanentní buzeraci nevydržely, pak opouštěly milovanou vlast a stávaly se emigranty, kteří v kapitalistické cizině mnohdy živořili úplně stejně jako doma, jelikož se ukázalo, že všude je chleba o dvou kůrkách. Ale to už je, milé děti, zase jiná pohádka... (15.01.2011)