Nejkrásnější hádanka

Dementní, ale především díky Janu Dolanskému snesitelné. Matěj je na jednu stranu geniální kluk, uhodne jakoukoli hádanku, zalaškuje si s princeznou, umí i na dudy hrát, ale na stranu druhou se nechá dvakrát zajmout loupežníky, zavřít do žaláře a málem pověsit. On za to ale nemůže, kdyby si po 20 minutách vysloužil princeznu, nechal ji a šel za Majdalenkou, nikdo by na to Troškovi do kina nepřišel. Tak se skáče sem a tam, milá Majdalenka doma čeká, pláče a naslouchá kanárkům, Matěj neustále odněkud prchá a laškuje s princeznou, nebezpečně neškodným loupežníkem Madlafousem, s trojicí zloduchů na královském dvoře, kteří by nevyděsili ai opuštěné kotě i s vojákem, který ho oslovuje: "I ty kujóne...". S mírně provinilým výrazem přiznávám, že jsem se celkem pobavila, nejen proto, že Troška vykradl své starší pohádky (třeba zvuky noci jsou okopírované z první Princezny ze mlejna), ale i naprosto přestylizovanému královskému dvoru v kontrastu s lidovou vesnicí nebo nesrovnalostech ve vyjadřování postav. Když Honza alias Matěj po pražsku, jeho kamarád po jihočesku a další postava archaicky. Nedíváme se však na historický film, ale na pohádku dle režiséra úchylného na Francii 17. století a poskakující, pouhé citoslovce vydávající postavy. Jo a abych nezapoměla, na to, že Matěj může mluvit s ptáky můžete zapomenout dříve, než se ona jahoda dostane do trávicích traktů hlavních hrdinů, protože za celou hodinu a půl to ničím nepohne. (29.12.2008)

Skutečně brilantní Jan Dolanský. Díky němu mě to celé velmi bavilo. Není to možná vrchol, ale ve srovnání s novodobou pohádkovou konkurencí z naší produkce je to velmi vydařené. A vůbec všichni herci si vedli výborně a dali své postavě jiskru. Ale Jan to pro mě celé táhl, tohle je jednoznačně jeho a Troškova pohádka. (29.05.2011)

Nevím, jak je to s tou nejkrásnější hádankou, ale Verča Kubařová je určitě nejkrásnější princezna, jakou jsem v poslední době viděl. A vůbec celá pohádka je ta z povedenějších za poslední léta. Já, zrovna jako vy, také ani trošku Trošku nemiluju, ale odmítám za pomocí slovníku cizích slov cupovat a kritizovat film pro děti. Na rozdíl od filmu by totiž té kritice děti moc nerozuměli. A já vlastně také ne, asi holt od pohádky nečekám naplnění ideálů teoretických příruček filmového režiséra. A homosexuálové mi rovněž nevadí; nejsem papež. (09.04.2012)

Zdeňka Trošku tentokrát beru na milost, i přes tu až příliš malebnou kameru a zcela nevyužité schopnosti Jana Dolanského. Jedinou závažnou, zato ovšem téměř smrtící chybou je scénář. Zjevně ho sice nenapsal člověk po lobotomii mozku, ve skutečnosti ale příběh nikam nespěje a chybí mu dějový oblouk. Troška je totiž poměrně schopný režisér, ale už od konce osmdesátých let zoufale špatný vypravěč. (30.12.2008)

Jan Dolanský se snaží co to jde, ještě tak charismaticky působí Ladislav Potměšil, ale tím výčet plusů asi i končí. Zbytek zajímavých hlasů bohužel obstarávají dabéři. Asi nebylo tolik peněž aby se ve filmu i ukázal třeba takový Ota Jirák, když už půjčil jedné z postav svůj hlas. Děj je natahovaná žvýkačka a po asi 50 minutách začíná připomínat nekonečné kolo. Člověk začíná pomalu přemýšlet jak tohle může dopadnout. Nakonec je hádanka vyřešena, posledních 10 minut se udá vše podstatné co se udát mělo. Všichni jsou š'ťastní. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. (02.01.2010)