Protektor

Ihned na začátek komentáře musím ze své klávesnice vypálit několik nelichotivých slov, která mi v souvislosti s tímto českým překvapením roku 2009 nedají spát. Na Protektora (kdo by od Najbrta po Mistrech čekal něco tak skvělého?) jsem totiž šel s ohromným očekáváním, abych si potvrdil oslavné ódy znějící z hlásných trub internetu. Jaké pak bylo mé zklamání, když bezprostředně po usazení v kinosále následoval milionkrát ohranou reklamu na 2Bobule nudný snímek s nádechem dramatu, mapující obyčejný život sympatického páru v neobyčejné době...! První půl hodinu jsem zklamaný sledoval děj s pocitem, že sleduji svůj život v období druhé světové války: jak chodím do práce, pak domů, pokecám s ženou, a spát. A znovu. Hudební složka však - naštěstí - spolu s velmi pěkně zakomponovanými filtry, vybroušenou atmosférou a perfektně zvolenými herci dělá z Protektora přeci jen něco víc. Ten snímek vlastně jen plyne v nikam nepospíchajícím tempu, to jen já jsem čekal hutné drama. Příběhová složka se pak dostane do popředí po zhruba 45 minutách tohoto povedeného díla, které se za naši zemi bude snažit o Oscary. Nový film Marka Najbrta tak ode mě dostává čistých 80%, a samotný režisér vzkaz, ať už točí jen dramata... (12.10.2009)

Neuvěřitelně citlivý a působivý film světového formátu. Přirozenost herců (všech!!) je odzbrojující, atmosféry doby tísnivá a nad tovšechno vystupuje geniální formální stránka. Film sice občas zahapruje v časové návaznosti, je to ale jen drobná piha na překrásné tváři filmu o mnoha podobách lásky. O lásce k ženě (milovat Janu Plodkovou je až strašidelně jednoduché), o lásce k vlasti.. A v neposlední řadě také o lásce k filmu. Protektor se hrdě řadí po bok Pianisty, nebo Životů těch druhých a po strašně dlouhé době cítím v kostech, že tady ten Oscar není nereálný. (08.11.2009)

"Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape."_______Hana je nadaná. Hrá, konverzuje, zamestnanie je pre ňu afrodiziakom. Okupácia ničí jej konjunktúru a uzemňuje ju na dlážku dvojizbového bytu v ktorom je kvôli židovskému pôvodu nútená sa zdržiavať. Emil ju upodozrieva z nevery, pričom sám zahýba, deň čo deň jeho integrita slabne a (aj napriek vnútornému nesúhlasu) podlieha nemeckej propagande..._______Hlasito aplaudujem a som dojatý. Ak som čakal na objavnú invenciu v česko-slovenskom tábore, tak je to práve ona vynachádzavosť s ktorou "Protektor" vyložil karty na stôl. Sprava doľava, zhora nadol. Jedno eso za druhým. Tak v prvom rade sa vyžívam v celistvom opojnom aranžmá koncepčných aktivít, ktoré sú odkomunikované bez akéhokoľvek náznaku plagiátorstva či vydieračstva. Zahŕňam sem kultivovanosť (neškrobenosť) ústneho prejavu medzi ňou a ním. Dekadentnú spätosť inštrumentálnych mágov Midi lidi (ich fanfáry sú orgastickým prameňom elektronického šibalstva - the winner is: "Něco opravdu nebezpečnýho" a "Konec léta") s aforizmom podfarbenými celkami, polocelkami. Zvuk reaguje na obraz a opačne, akvamarínové splynutie, ktoré interpretuje divokú audio-vizuálnu súlož. A nakoniec paralela bicyklistu s totalitou v podobe vkusných vsuviek tej najvyššej šarže._______Trpké dianie fungujúce na princípe rekapitulácie, vysielané cez mediálne kanály a sústredené na svoj 3-stupňový primárny cieľ - Delikátnosť/Dômyselnosť/Dôkladnosť. Som nenažraný, dvakrát nestačí, chcem ešte a potom zas. Filmárske vyznanie, ktoré má rajcovný štýl a predovšetkým srdce... (12.05.2010)

Důkaz, že výmluvy na cokoliv jsou jenom alibistickým přizdisráčstvím těch tvůrců, kteří si nepřipustí vlastní neschopnost natočit dobrý film. Protektor je evropská filmařina po všech stránkách, po níž jsem ještě půlhodiny tiše zíral a hledal slova. Jeden z těch snímků, který fascinuje během sledování, ale vrátit se k němu pro jeho emocionální dopad nelze jen tak lehce. (26.04.2010)

Těžko tenhle film můžu hodnotit hůře, když bydlím v Holešovicích a ve světlíku u nás taky visí kolo. Už dlouho jsem neviděl něco tak mrtvého, co by mě zároveň dokopalo k duševnímu uspokojení. Najbrt upletl z hovna bič a okupovanou Prahu nasázel do deseti interiérů a pěti exteriérů takovým způsobem, že se před plátnem zaklínáte, aby vám toho ukázal víc a zároveň z toho máte šílený strach. Někomu ta mnohovrstevnatost v příběhu možná přijde tristní a ono se taky není co divit. Kolaboranti, ženská ve špajzu, rozpadající se manželství a náckové všude kolem. Jenže nic z toho se nevyvíjí očekávatelným způsobem a čas od času přijde perfektně vypointovaná facka, která vás srazí ze židle s úderností nadrženého fricka a vy si můžete začít otírat popel z hlavy, protože pochybovat se v tomhle případě nevyplácí. Vlastně je to celé jednoduché a viděli jsme to mnohokrát jinde. Lidi jsou svině, spát s někým dalším se musí a v dobré víře se z nás může rychle stát ta největší kurva na okrese. Někdy je ale celý život o jedné větě. Nebo o jednom filmu. (19.10.2009)