Režie:
Marek NajbrtKamera:
Miloslav HolmanHudba:
Midi LidiHrají:
Jana Plodková, Marek Daniel, Richard Stanke, Jiří Ornest, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz, Josef Polášek (více)Obsahy(1)
Okupace Československa v březnu 1939 obrátí naruby manželství rozhlasového reportéra Emila a jeho ženy Hany, filmové herečky, která stojí na počátku velké kariéry. Hana je nečekaně konfrontována se svým židovským původem a z výšin společenského postavení se propadá do zvláštního druhu samoty. Aby Emil svou ženu ochránil, dává se navzdory svému přesvědčení k dispozici německé propagandě, zatímco Hana hledá řešení v iluzivních převlecích a drobných únicích. Emilova hra s kolaborací a Hanin obklíčený způsob života však zoufalé manžele odcizují. Až ve chvíli atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha Emil nevědomky překročí hranici a vzápětí se vzepře svému ponížení. Nezabrání sice tragickému konci jejich osudu, dokáže ale najít pro oba okamžik vzájemného sblížení. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (837)
Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou. ()
Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…..A.Hitler ..... (stejně mám radši to o těch smějících se bestiích…) Cílem filmu není předvést Čechy jako národ cyklistů ani nadšení německé armády z krás Prahy. My Češi jsme vždy byli na jedné lodi. Problém byl plout po stejném proudu. A když všichni věšeli obrazy Führera na stěny, tak byl problém poznat kdo z přesvědčení a kdo něco skrýval (cokoliv). PROTEKTOR vypráví o všech. O klubu sebevrahů v realitě či lidech, kteří žili v iluzích nadějí a hrdinství. A kromě toho, že je obsazen herci, na které se hodně dobře dívá a hlasy, které se krásně poslouchají – (myslím tím normální lidské dialogy), dokáže zobrazit onen gigantický boj uvnitř člověka a vyloudit nervózní pocit z vlastních odpovědí na otázky JAK JÁ? CO BYCH DĚLAL? JAK BYCH SE ZACHOVAL? A jelikož odpovědi nejsou až tak přesvědčivé, jsem silně emočně rozhozen. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, jaká rozhodnutí za války byla či nebyla rozumná. 2.) Chci vidět nejlepší český film posledních (xx) let – číslovku si dosaďte sami. 3.) Zajímá mě, co znamenal vznik protektorátu. 4.) Pletu si slova ,,protektorát“ a ,,proletariát“. 5.) Jsem připraven si ,,čuchnout“ k beznaději. 6.) Nevěřím, že češi dokáží natočit nadprůměrný film. // Možná, že 5* je moc, ale kdo ví, kdy zase budu mít příležitost vidět takovýto ČESKÝ FILM! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Konečně velký (evropský) film s naprosto originální formou. Z Marka Najbrta se pomalu stává velmi vyzrálá režisérská osobnost. Protektor je skutečně osobitost sama, jen málokdy se vidí tak svojsky přetvořená z nouze ctnost, když si tvůrci zřejmý nedostatek finančních prostředků na podobný dobový velkovýpravný typ filmu přemostí bezezbytku originální kreativitou. Už jen ta vším prolínající symbolika kola - od hluboce výstižného motta ze samé expozice filmu přes jeho zapojení do jednotlivých chronologických předělů/významových intermezz, neustálých detailů jeho součástek až po jeho včlenění do dějové osy snímku. Ta fascinace detaily, které jsou navíc v neustálém pohybu, spolu s podmanivou a vnitřně znepokojivou hudbou skupiny Midi lidi (skutečně výtečná složka filmu skvěle se propojující se složkou obrazovou) vytváří podprahově vnímanou dynamiku, jenž nemá v českém polistopadovém filmu příliš obdoby. Dochází tak k umělecky silnému efektu - apriori strnulá fasáda filmu v sobě ukrývá nečekanou sílu, zdánlivě fádní příběh zase nečekané přesahy a vnitřní pnutí. Dnes už je velmi obtížné přijít v žánru válečného filmu z 2. světové s něčím novým a originálním, téměř vždy tvůrce opakuje již vyřčené a zobrazené, Marek Najbrt však dokázal uchopit danou problematiku i žánr zcela nově a natočil sugestivní a vysoce sofistikované drama s prvky experimentu, v němž hraje prim nezvyklá dualita - historická látka a dobové drama podávané výhradně moderní filmovou řečí a moderními výrazovými prostředky. Navíc je tu velmi silný prvek postmoderního přístupu v mísení jednotlivých rovin, hry na dobový fenomén filmu (a dalších médií) v kontrapunktu s fiktivním utvořením reality protektorátu (charakterizace jak řečí, tak i jazykem filmovým). Protektor má v povaze se ptát, táže se po hranici vnitřní a vnější kolaborace, nastoluje otázku oběti a také reflektuje český sklon k opakování traumatu - k přijímání totality. Marek Najbrt konečně posunul moderní českou kinematografii blíže tam, kam patří...do Evropy... ()
No jo no, taky se přidám k těm, kterým se to líbilo a které to příjemně rozptýlilo. Ovšem že bych řvala nadšením, to zase ne. Obrázky ze života postav samy o sobě a způsob, kterým jsou prezentovány a pospojovány, připomínají dva cyklisty jedoucí značně nestejným tempem a s nestejnou dávkou elegance. Který z nich v pomyslné krasojízdě vítězí, asi nemusím dodávat. (tak teda asi slabší 4) ()
Za poslední roky nejlepší český film, který jsem viděl - a to nejen v kině. Ani jedna scéna v něm není navíc, režie, výborně stylizovaná a na barvy schválně chudá kamera a hudba se navzájem skvěle doplňují. To všechno se sympatickými herci, kteří opravdu umí hrát. Tleskám a určitě půjdu znovu. Doufám, že to samé udělá co nejvíce lidí - tenhle film by zapadnout neměl. Dávám mu velké šance na zahraničních festivalech. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (11)
- Atmosféru pohnuté doby navozoval pěchotní srub OP-S 25 v Opavě-Milostovicích. (Brtniik)
- Protektor získal cenu českých filmových kritiků - Kristián. (MTHRFCKR)
- S hledáním vhodných lokací měl štáb Protektora velké problémy. Situaci mu zkomplikovala především právě probíhající rekonstrukce historické budovy pražského rozhlasu. Naopak v překvapivě zachovalém stavu bylo několik staveb takzvaného Radiotrhu, místa v sousedství pražského Veletržního paláce, kde byl židovský koncentrační tábor určený pro transporty z nádraží Praha-Bubny do Terezína. (Taninaca)
Reklama