2:37

Od první minuty instantní depka, která vám nenechá dýchat. Pohled na jeden den v obyčejné australské střední škole natočený velice zajímavým způsobem. Polodokumentární styl a výpovědi nahnutých osudů místních školáků dodávají na síle. Od začátku také víte jak to skončí, ale nenechá vám spát otázku, kdo to skončí. Hodně minimalisticky podané civilní drama s velice drsným koncem. (13.11.2015)

Veľmi podivná škola. Samý buzík, incesťák a samovražedné sklony. Neprišlo mi to ani zďaleka dôveryhodné, hoci vraj ide o skutočnosť. Samotný námet tohto filmu nie je vôbec zlý, ale pre mňa nebol dostatočne emotívne natočený. Čiernobiele výpovede sú suché, záver chce zas umelo pritlačiť nožnicami v zápästí. Navyše sme sa nedozvedeli, čo sa stalo ďalej a tak ostala len prázdna dejová diera. (04.11.2021)

Tak toto bylo hodně drsné. Snímek se viditelně inspiroval Slonem Guse Van Santa, a v jeho stylu nám poskládal mozaiky příběhů jednotlivých studentů, které se postupně prolínají a najevo vycházejí různé skutečnosti. Stylem zpracování se tedy podobá Slonovi. V otevřených zpovědích studentů a především v jejich charakterech jde však mnohem více na dřeň. Slon zaznamenal jeden den v životě několika studentů, který skončí tragédií, hlouběji se však jejich charaktery nezaobíral. Rysy jsou společné, ale v obsáhlosti osudů se silně liší. Skvělé výkony všech protagonistů, z nichž každý zastává jeden určitý "zaškatulkovaný" školní typ. Každý má však svá tajemství, trápení a vztahy, které nám jsou postupně odhalovány. Teresa Palmer je zde nehorázně podobná Kristen Stewart a i díky postavě, kterou ztvárnila, se mi její příběh často prolínal s rolí Kristen ve filmu Mluv. I tím nenápadně přirozeným herectvím mi přišly podobné. Především závěr je u Two Thirty 7 až děsivě realistický a drsný. Nedokázala jsem odtrhnout oči a přitom jsem chápala a cítila, co ta "postava" musí prožívat za příšerná muka. Slovy by se tato scéna dala shrnout takto "Pain, suffering, fall, destruction, blood, tears, help, fear." A úplně nakonec svoboda a klid. A zase si musím říkat: "Něco takového bychom my nikdy natočit nedokázali..." (18.11.2012)

Two Thirty 7 fakt nie je pre mna, je to len dalsia variacia svedskeho snimku Zlo mezi nami. Jednak som videl uz estonsku kopirku Klass a finsku kopirku Domov sedych Motylu. No a tentokrat sa Australia rozhodla natocit svoju verziu. A je to len verzia podpriemerna, bez tempa, bez strhujucejsieho deja, s hroznymi hereckymi vykonmi /myslim, ze tu hraju neherci/. Zapletka ma cosi do seba, ale nedokaze strhnut a dokonale unudi. 50 % (13.06.2015)

Pravdepodobne moje najťažšie rozhodovanie čo sa hodnotenia týka. Presne medzi 4 a 5 hviezdami. Veľmi výrazné, emocionálne silné príbehy niektorých jednotlivcov - študentov strednej školy, vyrozprávané v priebehu jedného dňa a ktorým na váhe a reálnosti pridávajú aj občasné "dokumentárne" vsuvky. Jednotlivé príbehy si niekedy plynú svojou vlastnou cestou, inokedy sa pekne pretnú, prípadne sa ovplyvňujú, práca s časom tu je jednoducho dokonalá, perfektná filmarčina, ktorú podtrhuje skvelá hudba a výrazná kamera. Neviem vysvetliť prečo som nedal plný zásah, ide len o môj subjektívny pocit, film sám o sebe je úžasný. 89/100 (04.08.2014)