Maharal - Tajemství talismanu

70 % - Konečně jsem viděl český film, který je jiný než ten už únavný tuzemský "hořkokomediální" proud. Konečně někdo chopil obrovský mystický potenciál, který Praha má, a udělal film, který mě s výjimkou zbytečného ocásku "O týden později" pobavil a rozesmál. Nečekal jsem od toho zhola nic, ale tahle "pražská Šifra rabiho Löwiho" se povedla rozhodně víc než plytká Howardova adaptace Brownova spisku. A Maharal je navíc film primárně pro děti a touto optikou je třeba jej posuzovat (už proto nelze srovnávat s Lovci pokladů, Indym atd.). Ano, z potenciálu mystické Prahy se mohlo určitě vytěžit víc, ale dle reakcí dětského publika si myslím, že u této věkové kategorie bude mít film úspěch. Jen jedinou drobnost - myslím, že dnešní pražské děti rozhodně nemluví tak spisovně :-) (25.01.2007)

Maharal je dobrodružným filmem pro celou rodinu. Menší děti by se mohly bez přítomnosti rodičů lehce bát, případně něco nepochopit, rodiče by zase bez dětí těžko hledali důvod vydat se s hledači pokladů česko-slovenské provenience na výpravu za nejcennějším pokladem Rudolfa II. Jednoznačně kladně je potřeba hodnotit zasazení filmu, kvalitní formu a atmosféru, která je místy skutečně hutná, jindy zase dobrým vtípkem odlehčená, dobře podpořená hudbou a v té nejvyšší kvalitativní třídě hereckými výkony VEDLEJŠÍCH postav (největší zážitek jsem měl z krátké přednášky pana Lukavského). Nemalým problémem je postava nejhlavnější - Bára Seidlová - té za prvé tu chladnou a přesto zapálenou intoušku nevěříte, a za druhé její part a zejména slova mi přišla hodně prkenná, rušící "náladu" pohodového plynutí věcí tím správným směrem, tedy k velkému odhalení. OBROVSKÝ problém je pak právě to odhalení a po něm bezprostředně následující konec ve stylu "to jsme se pěkně prošli, nedá si někdo čaj?". Pečlivě vybudovaná a udržovaná atmosféra něčeho velkého, mystického a neopakovatelného končí naprosto v hajzlu, a to takovým způsobem, že to zabije veškerý předchozí příznivý dojem. Scénáristům zkrátka ani ne tak došel, jako byl brutálně vyražen dech. Škoda přeškoda, takhle nemůžu jít přes 50%. (27.12.2008)

Pohledem svých synů, nikoliv svým, i když jsem film sledoval také, hodnotím tento dobrodružný snímek určený pro starší děti jako slušně nadprůměrný. Zajímavá kamera, slušné herecké vyjádření a vystižné tajemno děje posouvá tento příběh do roviny nadprůměrné české tvorby pro děti. Nehledal bych zbytečně nelogické pasáže, a že jich tam opravdu je! Jde přece "pouze jen" o dobrodružství viděno dětskýma očima. Když někdo čte Julese Verna, také nevyhledává nelogičnosti. Nemyslím, že by tento snímek měl kdokoliv srovnávat s Indiana Jonesem. Proč pořád něco srovnávat? Ty dva snímky mají z hlediska srovnání společné pouze to, že se jedná o fantasy a dobrodružství. To už bychom mohli s Maharalem srovnávat i Zemanova Barona Prášila z roku 1961 či Vynález zkázy z roku 1958. A to jistě nikdo neudělá. Nedá se srovnávat nesrovnatelné, a to nemyslím jen z hlediska finančního rozpočtu. (08.12.2008)

Nevětší problémem Maharalu je Jandourek. Aby plně zužitkoval tajemnou atmosféru Prahy, tak tam raději neustále mrdá střihem pohledy z vrchu a jiné moderní vychytávky. Místo toho aby napsal českou variantu dětského Indiana Jonese, kopíruje americký styl příběhu-opravdu potřebujeme v dětském filmu mrtvoly, frajery jak z Matrixu a děcka co mají platební karty? Jeiným kladem je obsazení-Somr, Navrátil (ten snad nestárne), Kramár aj.Škoda, protože Maharal měl v sobě potenciál kvalitní podívané pro děti všeho věku. Takhle je to solidní průměrná záležitost, která se za pár let nebude už ani reprízovat. (29.12.2008)

Necekal jsem zazraky. Spise takove spestreni v zatuchajicim ceskem filmovem stereotypu. Nicmene je to takovy naivni vystrelek do nam hodne vzdalene ceske filmove budoucnosti. Ale kazdy takovy pokus jenom vitam. Kdyz pominu nesmyslnou natahovanou pribehu naprosto slepymi dejovymi ulickam, ktere se zase zpatky vraci a pokracuji dale v rozjetem pribehu. Pominu -li uzasne slabou hudbu, ktera by neobstala ani na venkovskem hudebnim festivalu "Du ven blejt". A pominu-li prilisnou naivitu, v tom ukazat nam srastiplnou a zamotanou cestu k hledani pokladu, ktera ma jit ve stopach cesty, kterou musel ujit znamejsi pribeh jeste znamejsiho Indyho, pak je to i vcelku koukatelne dilko. A jak jsem rikal, kazdemu takovemu ceskemu pokusu ja jenom tleskam. (22.04.2009)