Proč bychom se netopili

Vložit puberťácké dialogy do úst dospělým lidem se mi zdá ne směšné, ale nanejvýš nevhodné. Kdybych viděl tento seriál na některé z našich "skvělých" komerčních stanic, nedivil bych se. Ale ČT1 disponuje inteligentním divákem, alespoň si to myslím, a tudíž bych od ČT1 očekával něco mnohem inteligentnějšího nebo alespoň obsazení rolí mladší generací herců. Koukat na Lukáše Vaculíka ve středních letech a ostatní herce, kterak šaškují jako duševně nevyzrálí mladí lidé je spíš trapné než humorné. Ne, že bych Lukáše Vaculíka nesnášel, spíše naopak, ale tohle prosím ne. Tahle role by mu lépe slušela před dvaceti lety. Hmmm, zase jednou ztracená šance na slušný TV seriál na ČT1. Bohužel. Tu jednu hvězdičku věnuji pěkné kameře v romantických zákoutích českých řek. (17.02.2009)

Já mám ráda knihu. Dokonce dvě knihy. Dokonce všechny knihy, co pan Zdeněk Šmíd o této partičce napsal. A dokonce si myslím, že je mám tak ráda, že jsem schopná přiznat, že seriál nemůže být úplně stejný, že se tam nevejde všechno, že nemůže říct tohle, a nemůže říct tento jen proto, že jsem si to v knize oblíbila. Zprvu se mi seriál taky líbil, ač vykazoval jisté náznaky jednoduchosti současné seriálové tvorby pro ordinačně-vékávéční publikum, ale krize, kterou série prošla kolem sedmého dílu (po časovém skoku), byla pro mě silně nepřekousnutelná. To, jakým způsobem tvůrci občas tlačili na pilu, aby charaktery přiblížili asi věčně nalitému, promiskuitnímu, paranoidnímu a ultraprotivnému publiku (jinak si nemůžu chování postav vysvětlit), je pro mě dost nepochopitelné, a to o to víc, že mistr Šmíd se na přepisu podílel. Takže v závěru mírné zklamání, ač jsem s netopilci prožila některé pěkné chvilky. (26.01.2009)

Tenhle seriál alespoň občas ukáže důvod, proč čtenáři milují knížku Zdeňka Šmída - pro tu letní pohodu a lásku k lodím, pádlům, šlajsnám, připáleným buřtům a Lužnici, nad kterou se vznášejí hejna krvelačných komárů. Není náhoda, že nejlepší průpovídky i zápletky pocházejí právě ze Šmídova pera. Ale udělat z té útlé knížečky desetidílný seriál? Ehm... řekněme, že zatím se v něm najde hodně vaty. Z herců je nejpřirozenější Lukáš Vaculík, který svoji roli prošedivělého mořského vlka Křižáka zvládá s přehledem (navíc posiloval :-). Bohužel, Nikolaev se neobtěžuje dát svému seriálu nějaký hezký tvar (slyšel někdy o gradaci děje, třeba když loď prolétne divokou šlajsnou?), Proč bychom se netopili zkrátka vypadá tak, jak jsme od ČT zvyklí - nedodělaná, místy připitomělá směska, kterou má zachránit to, že se v ní mluví česky. (16.02.2009)

Z nabídky produkčního oddělení naší tedy České Té Vé: Hele, Nikolaev, budeš točit seriál vo vodě, rozumíš. Teda vo lidech, co nasedaj do takovejch lodiček a plavěj se po proudu řek. Těm lidem se řiká vodáci. Každej rok sjížděj nějakou řeku a i když se mezi tim třeba neviděli, je mezi nima děsná pohoda a sranda. Jo, je to vole podle knížky, rozumíš. Napsal to nějakej Šmíd a vystupujou tam postavy co se menujou Keny, Sumec, Bongo, Křižák a tak, já nevim, proč si tak řikaj, ale lidi řikaj, že sou to ňáký přezdívky nebo co. Je to ale docela tenký, tak se tim nemusíš hele jako řídit a nemusíš tam jako ty postavy mít tak jako v knížce. Třeba Ivan hele, to je dneska vyloženě politický méno, eště bysme tu měli obvinění z propagace kdoví čeho. Nebo ta Ofélie, co jí je to jako určený, to by se to na vodu nedostalo. Musíš to na těch deset dílů ňák natáhnout, nejlíp jako to pojmout tak jako takový laskavý vohlídnutí za mládim, nostalgie frčí. Herce ber ňáký aby se s nima ztotožnila nastupující generace né, jako musej se na to dívat ty mladý abysme je jako vzdělali vo krásách našich luhů a, no jak to sak- jo, hájů. Ženský ať hlavně můžou ukazovat kozy to zakreje že sou to totální nány neodlišný od husy a navrch to chce ňákej šlágr vod ňákýho populárního typickýho trampa jako je ten andělskej Krajáč. Teda Krajčo. No já myslim, že to budeme mít pořešený né. Jenom ať se zas někdo nezeptá "Dobrý den pane Nikolaev, vám se ten seriál jako líbil?" No to bych blil. (30.03.2009)

Nikolaev: ,,Hele mám supr námět na seroš. - Vememe pár známejch xsichtů, dáme k nim ňáký roštěnky, posadíme je do kánoí a necháme je jet vodu...To musí fungovat, bude sranda občas je necháme se cvaknout... '' Bohužel to moc nefunguje. Těm kdo jezdí na vodu bude seriálová parta připadat jako banda exotů i když si někteří z nich hrají na kované vodáky a pálí jednu drsnou hlášku za druhou. Nevím co na to pan Šmíd, mně se to zdálo nemastné, neslané plné mouder bez širšího pochopení souvislostí. Na Štechovou i Kainarovou se sice dobře kouká, ale o tom to asi nemělo být. Chválím skvělou píseň (dnes už hit )- Tak nějak málo tančím - Richarda Krajča. V souhrnu kladně hodnotím snahu tvůrců o seriál ze zajímavého prostředí, které není všem až tak známé. Z několika záběrů ze známých míst se mi doma zachtělo ucítit řeku, houpání lodi pod sebou a zanořit pádlo do hnědozelených vod Lužnice či Vltavy.... :-) Dávám dvě konve. * * (11.08.2012)