Žraločí vody

Občas sa mi zadarí a dostanem sa po dlhom čase k dokumentu, ktorý ma dokáže tak uchvátiť, že o ňom dokážem po tom s každým kecať a hrať sa na múdreho ešte aspoň týždeň, po dopozeraní. Sharkwater je jedným z nich. Vždy som považoval oceány za fascinujúce miesta, ktoré obsahujú v sebe nevyčísliteľný zdroj príbehov. Rob Stewart podáva obraz žraločieho sveta z neuveriteľnou jemnosťou a zanietením. Vysvetľuje, poukazuje na problémy súvisiace z lovom a v neposlednom rade aj šokuje. Film predstavuje boj človeka o záchranu toho čo miluje a širší kontext potreby niektorých živočíšnych druhov a ich záchrana pred vyhubením, je len dôkazom že to každému nie je jedno. Porovnávanie rôznych názorov na jednej strane vzbudzuje hrôzu na strane druhej smiech a rozpaky. Všetko je to perfektne vyvážené a hlavne plavba medzi žralokmi je neuveriteľne krásne nasnímaná. Rozhodne jeden z najlepších dokumentov na túto tému aké som mal možnosť vidieť a nebojím sa povedať, že chcem o žralokoch a ich záchrane vedieť viac. Pozoruhodný dokument s pekným posolstvom. (20.06.2011)

Mě tento dokument teda příliš nezaujal. Svoji výpovědní hodnotu má, to je jasný. Ale na můj vkus je to podáno až moc násilnou a emočně vyšperkovanou formou. Normálnímu přemýšlejícímu člověkovi je jasný, že vybíjení žraloků v takové míře není správný. A stačí mi to říct jednou, nemusím vidět X smutných scén vypovídajících o zacházení rybářů se žraloky a už vůbec nemusím slyšet 10x za pořad, jak to jsou výjimečná zvířata, že tu byly dávno před námi a že jejich pověst je nesprávná a je to pouze lidský výmysl založený na filmu Čelisti. Nechci nijak schazovat to, o co se autoři dokumentu snaží, moc dobrá práce, ale dokument sám o sobě mě svoji formou zklamal. Nakonec ani tak nešlo o to, jestli se žraloky podaří zachránit, jako spíš o to, jestli se podaří zachránit nohu hlavního hrdiny... Dokument založený na dobré myšlence, ale zpracovaný na můj vkus moc emočně, aby diváka dostal do kolen, zamiloval si žraloky a nenáviděl jejich rybáře. Tak jednoduchý to podle mě není. Čekal jsem prostě něco jinýho, něco víc. (21.01.2012)

Velmi podařený, krásný a zároveň smutný dokument Roba Stewarta. Nádherné podmořské záběry z Kostarických vod i Galapág (žraloci, želvy, lachtani, delfíni,atd…) a oproti tomu všudypřítomná smrt desítek, tisíců, milionů žraloků převážně kvůli jejich ploutvím (žraločí polévka je ve světě považována za delikatesu a pokrm bohatých) – obchod s nimi zdatně konkuruje i vynáší jako ten s drogami. Líbilo se mi, jak se snažili ochránci bojovat s pytláky – jak potápěli jejich lodě, ale bohužel zároveň museli bojovat i s podplacenou policií, úředníky a politiky. Smutné záběry na tolik mrtvých zvířat a ne vždy šlo jen o žraloky. Zajímavé bylo i to, jak se tvůrci snažili vyvrátit fámy o žralocích a dávali různá přirovnání… (22.11.2023)

Tak pěkně to začalo a tak pěkně to skončilo, ale ta střední zelenomírová část mi příliš nesedla. Záběry jsou skutečně impozantní, ale to zpracování brutálně vázne. Podobných zvířátek je oceán plný, takže ještě hodně dlouho bude o čem točit. Rozhodně jsem tvůrcům vděčný za mnoho nových informací, i když bych klidně snesl více objektivnosti. Vidím to na 3*. Nejsem cílová skupina. Občas pozřu maso. P.S. Během sledování filmu bylo zabito 15 000 žraloků, takže než se do toho dáte, tak je to třeba si pořádně rozmyslet, zda to za tu oběť stojí. Doporučuji tedy sledování v co možná nejpočetnějších skupinkách, aby bylo smrtí co nejméně. (02.03.2013)

Bolestivá ukážka toho, ako je celý svet postavený na hlavu - toho, ako sa z najstaršieho predátora,ktorým je žralok stáva korisť. Žralok, ktorý je hlavným regulátorom najzložitejšieho morského ekosystému, na ktorom je závislý ten suchozemský je nemilosrdne hubený, a to všetko iba kvôli zisku a s ním ruka v ruke spojeným mýtom, ktoré si ľudia vymysleli. Tieto mýty o nebezpečnosti a liečivých účinkov zo žraločích plutiev či chrupaviek sa tu vyvracajú. Avšak pocity bezmocnosti, depresie a strachu ostávajú. Všetka tá krása podmorského sveta, dokonca i v národných parkoch silno kontrastuje s rybárskymi sieťami a hákmi, bezcitným vyťahovaním zvierat z vody, odrezaním plutiev a hádzaním tiel naspäť do vody. Vidieť klesať ku dnu nehybné a bezmocné torzo žraloka je pohľad nesmierne bolestivý, a je až priam nepochopiteľné ako sa pri odrezávaní plutiev na tvárach rybárov javí úsmev. (08.06.2012)