Žraločí vody

Neuvěřitelně dobře zpracovaný dokument. Stejně jako The Cove musí mít účinek i na lidi, kteří mají se zvířaty vztah minimální. Je šílené, jaké jsou lidi kurvy! A všechno je jen a pouze o prachách!!! Skvělý dokument! Snad bude mít kýžený úspěch. Škoda, že někdo takto neloví i lidi, hned by to tady na té planetě vypadalo jinak. (16.05.2011)

Občas sa mi zadarí a dostanem sa po dlhom čase k dokumentu, ktorý ma dokáže tak uchvátiť, že o ňom dokážem po tom s každým kecať a hrať sa na múdreho ešte aspoň týždeň, po dopozeraní. Sharkwater je jedným z nich. Vždy som považoval oceány za fascinujúce miesta, ktoré obsahujú v sebe nevyčísliteľný zdroj príbehov. Rob Stewart podáva obraz žraločieho sveta z neuveriteľnou jemnosťou a zanietením. Vysvetľuje, poukazuje na problémy súvisiace z lovom a v neposlednom rade aj šokuje. Film predstavuje boj človeka o záchranu toho čo miluje a širší kontext potreby niektorých živočíšnych druhov a ich záchrana pred vyhubením, je len dôkazom že to každému nie je jedno. Porovnávanie rôznych názorov na jednej strane vzbudzuje hrôzu na strane druhej smiech a rozpaky. Všetko je to perfektne vyvážené a hlavne plavba medzi žralokmi je neuveriteľne krásne nasnímaná. Rozhodne jeden z najlepších dokumentov na túto tému aké som mal možnosť vidieť a nebojím sa povedať, že chcem o žralokoch a ich záchrane vedieť viac. Pozoruhodný dokument s pekným posolstvom. (20.06.2011)

Mě tento dokument teda příliš nezaujal. Svoji výpovědní hodnotu má, to je jasný. Ale na můj vkus je to podáno až moc násilnou a emočně vyšperkovanou formou. Normálnímu přemýšlejícímu člověkovi je jasný, že vybíjení žraloků v takové míře není správný. A stačí mi to říct jednou, nemusím vidět X smutných scén vypovídajících o zacházení rybářů se žraloky a už vůbec nemusím slyšet 10x za pořad, jak to jsou výjimečná zvířata, že tu byly dávno před námi a že jejich pověst je nesprávná a je to pouze lidský výmysl založený na filmu Čelisti. Nechci nijak schazovat to, o co se autoři dokumentu snaží, moc dobrá práce, ale dokument sám o sobě mě svoji formou zklamal. Nakonec ani tak nešlo o to, jestli se žraloky podaří zachránit, jako spíš o to, jestli se podaří zachránit nohu hlavního hrdiny... Dokument založený na dobré myšlence, ale zpracovaný na můj vkus moc emočně, aby diváka dostal do kolen, zamiloval si žraloky a nenáviděl jejich rybáře. Tak jednoduchý to podle mě není. Čekal jsem prostě něco jinýho, něco víc. (21.01.2012)

Jeden z nejlepších dokumentu který jsem viděl. "Žraloci lidské maso nejí. Většina žraloků má zuby, které nejsou určeny k trhání. Nemůžou s nimi kousat maso z něčeho, co je větší než jejich tlama. Stovka dlouhých jehel těžko vykousne z něčeho kus masa. Takže většina žraloků není vybavena na to, aby se živila zvířaty naší velikosti a jsou si toho vědomi. Vyvinuli se k tomu, aby se živili svou klasickou kořistí. Nebudou proto plýtvat energií a honit se za něčím o čem ví že těžko můžou žrát. Když k takovému omylu dojde, tak většinou člověk skončí na břehu. Ve většině případů člověk neztratí žádné maso. Ve vzácných případech, které končí se smrtí je to většinou z důvodů ztráty krve, ale ne proto že by žralok člověka sežral. Tři a půl nebo jen dvoumetrová ryba dokáže člověka roztrhat na kusy, ale nic takového se neděje! Svědčí to o kvalitě smyslů žraloka. Jen několik málo lidí je ročně napadeno. Těžko si půjdete zaběhat společně se stádem lvů, se žraloky se ale koupeme pořád. Miliony lidí se koupou každý rok v moři v oblastech kde žraloci loví a jen několik z nich je napadeno. Pokud by nás chtěli jíst tak už to dávno dělají..." (18.06.2011)

Bolestivá ukážka toho, ako je celý svet postavený na hlavu - toho, ako sa z najstaršieho predátora,ktorým je žralok stáva korisť. Žralok, ktorý je hlavným regulátorom najzložitejšieho morského ekosystému, na ktorom je závislý ten suchozemský je nemilosrdne hubený, a to všetko iba kvôli zisku a s ním ruka v ruke spojeným mýtom, ktoré si ľudia vymysleli. Tieto mýty o nebezpečnosti a liečivých účinkov zo žraločích plutiev či chrupaviek sa tu vyvracajú. Avšak pocity bezmocnosti, depresie a strachu ostávajú. Všetka tá krása podmorského sveta, dokonca i v národných parkoch silno kontrastuje s rybárskymi sieťami a hákmi, bezcitným vyťahovaním zvierat z vody, odrezaním plutiev a hádzaním tiel naspäť do vody. Vidieť klesať ku dnu nehybné a bezmocné torzo žraloka je pohľad nesmierne bolestivý, a je až priam nepochopiteľné ako sa pri odrezávaní plutiev na tvárach rybárov javí úsmev. (08.06.2012)