Králové ro(c)ku

Nebýt nadměrné kadence fekálních a přisprostlých vtípků (úchylnosti, kterými KR taky hýří, mě kupodivu nepřekvapily), bylo by mé hodnocení možná vyšší. Jinak je tato rocková skoro-komedie a ždibíček rocková-opera dobře odehraná, odzpívaná a má celkem ujetý až nápaditý děj. Lehce naučná oddychovka pro hudebního laika, povinnost pro rock freaks a pro mě i zábava. 60% (25.10.2008)

Opět mi kámoš přinesl film o kterém jsem neměl téměř ani potuchy a nejspíš budu muset kámošovi zítra poděkovat, protože jsem ztravil zhruba 90 minut velmi příiejmnou zábavou. Jack Black mně začíná čím dál tím více bavit a po King Kongovi mi dokázal, že je i zábavný. Dobře mu sekunduje Kyle Gass. Ovšem nejzábavnější byl Tim Robbins, ten když se tam objevil tak jsem se přistihl, že jsem se smál i nahlas. Docela mně zaujal konec, který je samozřejmně velmi debilní ale i tak mně pobavil, protože takový rockový battle je docela dobrá záležitost. Zajímavé je, že se mi líbila hudba ( přeci jen prosazuji jen Hip Hop ) ale to bylo asi především díky zdařilým textům. Také bych měl zmínit povedený soundtrack. Komedie, která určitě stojí za vidění!! (19.04.2007)

Rock je v Králích ro(c)ku sice redukován jen na heavy metal, ale budiž, tenhle ,,největší film všech dob" dle přebalu DVD je mixem klasicky podané teenagerské komedie s parodujícími vsuvkami a jakési soft verze rockové opery, škoda, že to prvé nakonec převažuje, neboť hudební čísla jsou více než povedená (tedy v intencích metalu) a k zvolenému žánru dobře sedí. Jinak je ale tenhla komedie spíše průměrnou zábavou, neboť situačního humoru není zdaleka tolik, aby sám unesl váhu filmu a mimo nadšení metalovou hudbou vlastně tenhle snímek už nic jiného nenabízí. Většina komentujících se sice rozplývá nad aluzí ke Kubrickovu Mechanickému pomeranči (a ještě taky k Dobyvatelům ztracené archy či k Pasti), ale popravdě, průměrný metalový fanda ji přejde bez povšimnutí a artový divák zase přejde bez většího zájmu zbytek filmu... Suma sumárum - nutno ocenit zapálení Jacka Blacka pro svůj oblíbený hudební žánr, nelze nepochválit hudební čísla, je vidět, že film je koncipován coby svého druhu (hodně nekonvenční) pocta... Podobné filmy: Wayneův svět, Waynův svět 2, Škola ro(c)ku (12.08.2010)

Je mi to fakt líto, ale přestože mé srdce - co se hudby týče - leží v podobných končinách jako srdce Tenacious D a jejich humor mi není proti srsti (jejich kratší scénky mám dokonce moc rád), tímhle filmem mě rozhodně nepotěšili. KG je sice dobrý kytarista, ale jako komik a herec přesvědčivý není, reiže je sice nadšenecká, ale v mnoha scénech zbytečně bizardní (Jackův lysohlávkový úlet) a malé roličky Tima Robbinse a Bena Stillera výsledek moc nevylepší. Jack Black je potom tím nejsilnějším prvkem filmu, se svými grimasy a nadšením mnohé zachraňuje - svůj výkon ze Školy rocku však nepřekonává... Třetí hvězdu přihazuju spíš ze sympatie. 50% (09.04.2007)

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)