VOD (1)
Obsahy(2)
Komediální hříčka se odehrává jednoho nevšedního odpoledne v jednom domě. Bydlí tu dcera s rodinou a otcem, který rád popíjí v hospůdkách, zkrátka vede veselý způsob života. Toho dne rodina zjistí, že dědeček zemřel, a vypukne shon. Například je třeba přestěhovat jeho nový psací stůl, než se objeví druhá dcera, která by si na něj mohla dělat nárok. Po příjezdu příbuzných se rozvine debata o lásce k zesnulému, ale za farizejskými slovy se skrývá pouze touha po dědictví. Když je diskuze v nejlepším, objeví se starý pán zničehonic na schodech, živý a zdravý… (Česká televize)
(více)Recenze (53)
"Mohlo to být horší, moh to být někdo z nás." Televizní adaptace jednoaktovky Stanleye Houghtona s hereckou elitou, která se ani přes veškerou svou snahu, nedokáže se scénářem této smutné komedie, vyprávějící o zbrklém a nepodloženém rozhodnutí, řádně vypořádat. Paradoxně nejlepší výkon, zde podává Alena Franclová, v roli malé Viktorie. ()
Dodnes si pamatuji mé zklamání, když jsem viděl v televizním programu tento název. Hned jsem všechny kolem upozornil, že bude skvělý anglický horor, který znám z kina. Nesmírně jsem se těšil, jak bude rodina šokovaná a nevšímal si pindů, že to bude asi něco jiného. Pak přišly titulky a já byl smutný a naštvaný a zklamaný a na tento český paskvil, jak jsem to tenkrát nazval jsem se díval asi pět minut. Teprve po dalších letech jsem to viděl celé a nadchlo mne to. Ne hned napoprvé, to bych dal „jen tak sedmdesát“, ale po dalším a dalším zhlédnutí tomu dávám plný počet a basta. A beru si své parapernálie a jdu se přesunout... ()
Herecky skvostně obsazené, ovšem ztvárnění je slabší, je to příliš doslovné a škrobené, je znát, že se jedná o dílo vhodné spíše do divadla. Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s tematicky podobně laděnou protektorátní Tetičkou toto dost pokulhává. Navíc mi byla neskutečně protivná ta přehrávající malá holka. ()
Československá televizní skvěle obsazená komedie o opovrženíhodném počínání ziskuchtivých dcer, bojujíc proti sobě o dědictví, jenž jim měl zanechat údajně zesnulý otec. Hamižné hašteření o dědečkovu pozůstalost je však navzdory pietě velmi komické, pochopitelně díky vynikajícím výkonům našich předních umělců. Dominantní dámy, kvůli majetku znesvářené sestry, hrají S. Zázvorková a N. Gollová, jejich ušlápnuté manžele R. Hrušínský a J. Kemr, jenž se mi snad líbil nejvíce, i když nebyl tak výrazný, korunu komedii v závěru nasadil a výbornou pointou veselohru ukončil nestor J. Werich. Kromě těchto nesmrtelných hereckých osobností se v komedii objevuje i malá Viktorie (A. Franclová), dcera S. Zázvorkové, přičemž tato nezbednice snímek svou prostořekostí hodně oživila a líbilo se mi i její dětské rozpustilé herectví. Nenáročná, avšak stále aktuální, pouze tříčtvrtěhodinová komedie Františka Filipa rozhodně stojí za zhlédnutí, paradoxně nejvtipnější scény se vyskytují ještě před objevením J. Wericha. ()
Vůbec mě to nezaujalo. Jedná se o připitomělou moralitku tepající neřest chamtivosti. Aby se nějak vyplnila stopáž, ramplují tam Zázvorková s Hrušínským pořád s nějakým nábytkem a do toho tam vřeští nějakej zpovykanej fracek. Pak tam nakráčí Werich jak Deus ex machina a tím svým mudrlantským způsobem vše prohlédne a všechny náležitě potrestá. Vtipné to není a nápadité už vůbec ne. Celou dobu jsem pozoroval Wericha a snažil se odhalit to jeho kouzlo, ten jeho charakter moudrého klauna, ale nenašel jsem to, vážně nechápu, co je na něm tak geniálního. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Autorem divadelní hry, podle které vznikl scénář, je anglický dramatik Stanley Houghton (1881–1913). Hra nese název „The Dear Departed“ a poprvé byla odehrána v roce 1907. (sator)
- Z hereckého výkonu Aleny Franclové, která si zahrála jedinou roli svého života, byla Stella Zázvorková nadšená. Byli spolu do smrti Stelly v kontaktu, psali si a telefonovali. (sator)
Reklama