Otec prasátek

Konečně jsem se dočkala filmového zpracování své oblíbené Zeměplochy a musím říct, že nezklamalo. Asi takhle nějak jsem si to představovala. K postavám nemám výtek - jsou úžasné. Warrenovi, který perfektně ztvárnil Časnačaje, zatraceně sekne to skleněné oko a člověk by mu skoro věřil, že je šílený (vyučený) vrah. Zuzanka, jakožto neohrožená ochránkyně svých dvou malých svěřenců, je zatraceně krásná a sympatická a její dědeček, tentokrát zkoušející i jiné povolání než to "životu nebezpečné", vyvolá na mojí tváři úsměv kdykoliv se objeví na plátně (třeba když se pokouší trochu lidsky zvolat HO HO HO, nebo když v závěrečné scéně mrkne na Zuzanku). Banda mágu také pobaví (obzvlášť ta část kolem koupelny postavené Zatraceným Hlupcem Johnsonem) a HEX věřící na Otce prasátek je prostě dokonalý. Potěší i Noby (ač není pochyb, zda je člověkem) a drobnůstky jako Krysí Smrť a podobně jsou kouzelné. Triky jsou naprosto nadstandardní, pokud vezmeme v potaz, že je to jen "obyčejný" televizní film. Že to nemá děj? To bych tedy neřekla a také si myslím, že i když má Hogfather své mouchy, rozhodně si nezaslouží hodnocení odpad. Proč dávám pět hvězdiček? Protože jsem zatraceně nekritická k něčemu, na co léta čekám a co mě kupodivu nezklamalo... A taky pro Smrťvu větu: "HUMANS NEED FANTASY TO BE HUMANS" (26.01.2008)

Mé první setkání s Pratchettem (měl to být trénink na divadelní představení, abych alespoň částečně tušila, co mě čeká - pozn.: moc jsem si nepomohla, stále netuším:o) nedopadlo zrovna nejlépe, jako neznalec jakékoliv jeho knihy (které jsou údajně vtipné od začátku až do konce, ehm tady se to nějak nepovedlo) v tom plavu řekněme asi jako kapr na suchu. Sneslo se na mě tolik postav, že být to vločky, už jsem celá zasněžená (koukám, že začínám být trochu poznamenaná přicházejícími vánoci) a nebýt sympaťáka Smrťi a vrahouna Časnačaje nejspíš bych ztratila trpělivost hned na začátku, ale chyba bude pravděpodobně spočívat skutečně v mé neznalosti, zorientovat se je vážně dost těžké. Zpracování (obzvlášť na televizní produkci) je však velmi slušné, skoro až obdivuhodné. Kdo ví, třeba až si něco přečtu, přiroste mi Zeměplocha k srdci, prozatím Hogfathera považuju za takovou milou podivnost. (05.11.2007)

Přestože jsem celou dobu sám sebe ubezpečoval, že tak jako Barva kouzel mi Otec prasátek do oka nepadl, stejně nemohu jít s hodnocením níže. Scházela mi sice celoplanetární atmosféra zeměplochy a roadmovie kouzelné sešlosti se skvělým Barbarem Cohenem a banda kouzelníků odsud se zdaleka nevyrovnala intrikánům odtamtud, ale smrťák je opravdu parádní postava a celkově ta dobrá sluneční strana i přes občasné výkyvy poměru sil sympaticky měla navrch nad temnotou. A konečně jsem se dozvěděl, kde se vzal Boogeyman. (24.07.2011)

Velkolepá výprava s báječnou atmosférou mě zaujala na první pohled. Bohužel mě hned na ten druhý začalo unavovat opravdu zdlouhavé vyprávění. Zatím jsem se k Otci prasátek v tištěné podobě nedostala, ale z doslechu vím, že film se snažil být natočen opravdu věrně. To nejspíš potěší Prachettovy fanoušky, ale ostatní by zřejmě přivítali kratší verzi s rychlejším spádem. (22.07.2008)

Můj oblíbenec, ke kterýmu se bohužel kvůli délce moc často nedostanu. Když ale už, tak pobavená co to dá. Terry Pratchett a jeho báječná fantazie mě hrozně baví, miluju ty jeho absurditky. Herci jsou tu také zajímaví, Teatime, vnučka a hlavně nejgeniálnější smrť s modrejma diodkama místo očí. Jo a myší smrť ještě lepší. Ho ho ho! (02.06.2011)