Harry Potter a Princ dvojí krve

Komentář jsem nakonec upravil a krapet zjednodušil. Film je naprosto o ničem, ale fanoušek bude spokojenej, a to ani nemusí číst knížku. Stačí, že tam uvidí Hermionu, Rona, Harryho a Bradavice plný jinejch lidí plus Lenku Láskorádovou, která je skutečně k zulíbání, ale jinak je ten film fakt o hovně, a to se upřít nemůže. Ale stejnak si budu stát za tím, že za to nemůže film nebo tvůrci, ale že si to Rowlingová udělala sama tím, že chtěla svojí ságu připravit na závěrečnou pouť za Lordem Voldemortem. (19.07.2009)

Pominu-li drobný handicap v podobě prakticky neexistujícího finále, patří Princ dvojí krve k naprosté špičce série. Osobní přístup k postavám, dokonale funkční emoce, humor brilantně vyvážený s hororovými prvky, a především to, co umí Yates nejlépe - neuvěřitelně hustá atmosféra. Herci jsou skvělí bez ohledu na věk, hudba sice ne příliš výrazná, nicméně funkční... Po připočtení Yatesovy odvahy používat neokoukané postupy, nezvyklé úhly a barevné filtry, a také drobného faktu, totiž že mu to bez výjimky vychází, nemám problém prohlásit Prince dvojí krve dost možná vůbec nejlepším filmem série... (19.08.2009)

Parta zevlujících a na stejném prostoru neustále se poflakujících a fňukajících teenagerů, pro které je největší orgáč pusa v přítmí půdního pokoje. Film selhává v těch nejzákladnějších aspektech, téměř žádná dramatická výstavba a totálně přepálená stopáž umocněná naprosto otřesným dabingem a patnáctiminutovou přestávkou v polovině projekce sráží moje hodnocení na 2*. Muckání a miliardám zdar! (23.07.2009)

Love is everywhere, everywhere i look around. Dokonce i v Bradavicích. A já říkám výtečně. Přesně tak dopadl šestý filmový Potter. Celý film jsou bezuzdné extatické orgie emocí, které jsem si ohromně užil (krom chvil, kdy ta pizda za mnou vyrušovala neustálým žvaněním, a to i v klíčových scénách filmu... do kina snad nikdy víc...). Puberťácké vrkání mi krásně sedlo (jak je možné, že všechno, co by se mohlo někomu zdát tak pitomé, přijde zamilovanému sladké?, všichni herci byli v nejlepší formě (a dabéři zase ve standartním děsu. Vím, že to napsali snad všichni, ale Ginny je fakt zabitá.) a Helena Bonham Carter a Evanna Lynch ukradly každou scénu, ve které se objevily. Vztahy tady skutečně táhnou, Levandule je neuvěřitelně otravná, snad víc, než kdy v knize byla, komedie a vztahy fungují líp než s Newellem a drama líp než ve Fénixovi. Děj je osekaný a přepsaný, ale ne neúnosně jako v Poháru. Výsledkem je dost možná nejlepší filmový Potter (25.07.2009)

Zpracování Prince dvojí krve, který patří k těm nudnějším dílům knih, se Yatesovi zase povedlo. Milostné trable téměř všech hrdinů mě dost bavily a jediné co mě trochu mrzelo, byla velmi zkrácená verze dobývání jednoho viteálu. Velkým kladem pro mě osobně bylo, že jsem úplně zapomněla, kdo byl tím princem, takže jsem byla navrch ještě překvapená. (21.07.2009)