Režie:
František FilipKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiřina Šejbalová, Bohuš Záhorský, Jan Pivec, Marie Burešová, Alena Vránová, Jaroslav Marvan, Miloš Nedbal, Stanislav Neumann, Zdeněk Štěpánek, Josef Langmiler, Bedřich Vrbský, Blanka Waleská (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jiřina Šejbalová v televizním zpracování hry Aloise Jiráska o české národní buditelce, spisovatelce a autorce slavné kuchařky... Příběh nás přenese do Litomyšle roku 1836. Místní měšťanská společnost, která na důkaz dobrého vychování a lepšího původu neopomene zaplést do hovoru nějaké to německé slovíčko, pomlouvá paní Rettigovou (J. Šejbalová). „Rettička“ nejen že bojuje za spisovnou češtinu, je vlastenkou, ale láká k sobě mladé dívky a studenty a půjčuje jim české knihy. Prostě rozvrací staré dobré pořádky. Další senzaci městečka způsobí oznámení o plánované svatbě. Panna Lenka (A. Vránová) si bude brát starého doktora Plavce (M. Nedbal). Když se o tom dozví paní Rettigová, pozve oba snoubence k sobě, každého zvlášť. Myslivec Valenta (J. Langmiler), bývalý Lenčin ctitel, který byl se svým pánem dlouho v cizině, ji totiž poprosil, aby mu pomohla získat Lenku zpět… (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Jářku, tak nevím. Alena Vránová coby panna Lenka mezi dvěma muži hledá pomoc při řešení problémů u M. D. Rettigové, osvícené to ženy. Celé je to takové divadelně unylé, nevýrazné. Neustálé korzování herců před namalovanými kulisami tomu taky nepřidalo. Dvě hvězdy za obsazení a za to, že to dobře dopadlo. Což snad v tomto případě nemůže být bráno jako spoiler. ()
Očekává-li divák životopis slavné dámy, je vedle jak ta jedle. Jde o banální příběh nešťastné lásky, kterou Dobromila pomáhá rozuzlit a zachránit mladou dívku od neuvážené svatby z rozumu. O to zde ale nakonec ani tak nejde. Podstatné je svědectví doby, kdy ve třicátých letech 19. století měšťanské vrstvy už neovládaly češtinu. To už asi dnes málokterý Čech ví. Český jazyk se udržel zásluhou fanoušků, kteří ho uvedli do módy a zpopularizovali jako zpestření večírků měšťanů. Vlastenectví se stalo módou a byznysem, průkopníky převálcovali vlastenci-podnikatelé, ale cíle bylo dosaženo. Jazyk byl zachráněn. Rettigová jako jedna z opor vlastenectví, hraná Šejbalovou, protivníkem Jan Pivec, zastánce německého kurzu. Oba výborní, sekunduje vícero hereckých legend. Ač dějem chudý, myšlenkou velký příběh. 80% ()
Pokud očekáváte životopis Magdaleny Dobromily Rettigové, budete zklamáni. V tomto filmu ji mohla klidně zastoupit nějaká vymyšlená postava. Celé to stojí na banálním příběhu o neuváženém slibu manželství na pozadí národoobrozeneckého úsilí. Hlavním pozitivem je trojka Pivec, Záhorský a Nedbal. U Šejbalové mi naopak přišlo, že místy moc neví, co si se svou rolí počít, a ani se jí nedivím. Ještě zoufaleji působí rádobykomická dvojka Marvan-Neumann. ()
Jiráskův obrozenecký patos si nijak nezadá s komunistickým patosem padesátých let. 1) To se prostě nedá. Už po minutě mi klesala hlava a udržet se vzhůru byla tedy fakt výzva._____ 2) Natáčeno ve studiu na dřevěné podlaze s fotografií parku na stěně._____ 3) Jsou přítomna velká jména herecké squadry, režíruje František Filip, ale stejně to nepomohlo. Není divu, že inscenace zapadla. ()
Hned v úvodu mi bylo jasné, že pan Štěpánek tu asi hrát nebude, neb mu bylo dáno jen čísti „předmluvu“. Po pěti minutách mi bylo jasné, že půjde o inscenaci, nikoli o film. Ale vypínat jsem to už nechtěl, tak jsem to poslouchal a občas i koukal až do konce. A mohu napsat jediné. Děs a běs. Už nikdy podruhé. Ani náhodou. Přesto dávám za dvacet tu šmucik němčinočeštinu. Nebo češtinoněmčinu? ()
Reklama