Režie:
Miloš BobekScénář:
Kristina VlachováKamera:
Milan DostálHudba:
Otmar MáchaHrají:
Lenka Pichlíková, Eduard Cupák, Ivan Luťanský, Vlastimil Bedrna, Jorga Kotrbová, Vlastimil Brodský, Věra Budilová, Bohuslav KalvaObsahy(1)
O princezně, která pochopila, co je v životě nejcennější... Příběh o princezně, která pohrdla hlubokým citem lásky moudrého krále, jsme vybrali z odkazu francouzského spisovatele Charlese Perraulta. Jako všechny pohádky tohoto mistrného vypravěče, má i tahle originální námět a je v ní ukryta moudrost, k jejímuž nalezení vede nelehká cesta. Na jejím konci už ale bude princeznička vědět, na čem v životě hlavně záleží. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
výborné herecké výkony Cupáka, Brodského , a úplne neznámej Pichlíkovej dotiahli túto záležitosť do skutočne malebnej kvality. Netypická textovo vysoko zvládnutá vec. " ať na místě zestárnu , aby ste mě chtěl " Myšlienkové pochody postav nahlas počujete , geniálny nápad . Dal by som 5 hviezdičiek ale milimeter tomu chýba... ()
Tak ten dnešní los na nedělní pohádku tedy nedopadl dobře. Tahle papundeklovla mi lezla na nervy vnitřními monology, kulisami a také protagonisty. Mimo pana Brodského. Hlavně mi byl divný „moudrý“ král. Kdyby byl skutečně tak moudrý, tak by tu princeznu nikdy nechtěl za manželku. Ano, protože byla o tolik mladší. A ten konec? Hanba mluvit, hanba psát. ()
Pohádka v sobě skrývá jistě plno moudrosti, to bezpochyby. Ale podle mě samotný námět není zase tak zajímavý. Když k tomu přičtu ještě hrozné osmdesátkové kulisy a strašně nudný způsob vyprávění, mohly by se vám u nedělní pohádky po obědě v klidu zavírat oči. ()
Z hlediska filmařského řemesla je to ucházejícím způsobem natočená pohádka, k dokonalosti jí však chybí mnoho. Škoda té ukňourané hudby Otmara Máchy a hodně chudičké výpravy. Scénáristická berlička v podobě vypravěče pak nepříjemným způsobem dává vzpomenout na sérii Strom pohádek. Když jsou totiž vypravěčem otrocky odvyprávěny i klíčové pasáže (nejvíce to pak zamrzí u vytouženého happy endu, který je nám naservírován pouze takto „z druhé ruky“), dá se tušit, že je něco špatně. Morálně mám s touto pohádkou zásadní problém: spojení stárnoucího krále s šestnáctiletou holčičkou mi přijde přinejmenším úchylné. Král má princeznu za povrchní, neboť ho soudí dle šedivých vlasů, ale copak se on sám do ní nezbláznil jen pro její mládí a krásu? Dokonce byl ve své „moudrosti a dobrotě“ ochoten si její přízeň kupovat a třeba ji ke svatbě donutit, kdyby na to přišlo. Sorry, přátelé, Cupák je super, ale tohle nezkousnu. PS: dát dohromady starého krále s princeznou si vymysleli čeští scénáristé, ve francouzské předloze nic takového nehledejte; PPS: existuje rozhlasové verze se stejným scénářem, kde krále a princeznu namluvili Cupák a Konvalinková ()
sobectví a ego ()
Reklama