Dexter

Dexter sympaťák, no scénaristicky mäkota. Skladačkový vrah je jeho tatko alebo mamka, myslel som si. No riešenie bolo také kus biblické. Potom večne milujúca ségra, policajtka. Návrat k náboženstvu v VI. sérii. Mysticky sa zjavujúci mŕtvy tata furt. V inej sérii zase iný tato, od inej rodiny, slušný človek, čo zabíjal, koho mohol. Medzitým (predtým aj potom) mal Dexter lásku, frajerky, decko, čiže šecko, čo vyžaduje USA seriál aj rodina. Aj kolegu mal, čo ho podozrieval, aj šľahnutú milenku. V polovici šiestej série som to prestal kukať a nijako mi to nechýba. Ba dokonca, ani si na to nejako zvlášť nespomínam. Čiže produkt kvalitný, no veľmi jednorazový a sterilný. Niečo ako hamburger v bio kvalite z domáceho chovu, gmo modifikovaný z argentínskych steakov, biotronicky ošetrený, posvätený jogínskym guru Pahásvámí Mahéšvárárandou VII. A milovaný masami ako to najkvalitnejšie masso, massíčko, čo sa urodilo v seriálovej svätyni. Kvalitný pop-produkt priživujúci sa na pocitovo-politických symptómoch dnešnej postpubertálnej biohumanoidnej generácie, do značnej miery ovládanej strojovými a technologickými zariadeniami. Podobne ako v sexe: potreba zasunúť kábel či dobíjačku do nejakej diery a potom dlhý, úľavný výdych: Boha sme v tom, sme napojení! Konkrétne generačné symptómy sú napríklad: nedostatok empatie; neschopnosť otvorene prejaviť city; túžba pomstiť každú nespravodlivosť, pretože skoro každý má pocit zlyhania oficiálnej spravodlivosti; dočasnosť vzťahov, práce i obydlia; deklarovanie potreby zlepšenia mravov navonok. A kto nemá dobré mravy, nech bárs aj zgegne. Hocijako. Čo sa presne v Dexterovi deje. Preto je taký sympatický. (07.04.2015)

První díly lehký nadprůměr, ale postupem času se z toho vyklubala záležitost, na které není problém vypěstovat si závislost. Jiný tak dobrý seriál, s tak promakanou psychologií a přitom virtuozně brnkající na temné stránky lidské duše, v současnosti prostě není.___Hodnocení ZÁVĚREČNÉ SÉRIE: Chtělo by se napsat nejslabší série. Scenáristicky bezradná, křečovitá, s nesmyslnými nahodilými situacemi, s ještě nesmyslnějšími dějovými zvraty a v logice děravá jak švýcarský ementál. Jenže pak přišel závěrečný díl, který ten matný dojem aspoň zčásti spravil, kdy rozhřešení Dexterova a Debřina osudu dostalo fantasticky emocionální náboj a bylo tím nejlogičtějším a jediným správným (i když já, být v kůži tvůrců, bych byl ještě nekompromisnější).____ Je obdivuhodné, jakým uvěřitelným psychologickým vývojem Dexter prošel napříč celým seriálem, který si zachovával (až na některé řídké výjimky) kontinuálně kvalitu, kterou by mnohé konkureční TV série mohly jenom závidět. (28.09.2013)

V době, kdy se slovo seriál začíná stávat téměř až otravným pojmem, noří se z hlubiny nenápadnosti stylová pecka, které své souputníky převyšuje o tři hlavy. Případné zájemce o své příhody si Dexter – naprosto božský Michael C. Hall – ovine kolem prstu svým cynicky černohumorným pohledem do duše chladnokrevného vraha, který na krku nosí policejní odznak, aby po tomto skvělém manévru klamání tělem radikálně změnil image v detektivku, která diváka napne jako strunu, aby mu díl po dílu poodhalovala další tajemství, jejichž objevování nejenom, že nepřináší úlevu, nýbrž svou vypointovaností nechává přítomné divácké osazenstvo ve stavu totální konsternace, ze které se probere až s dojezdem titulků posledního dílu. Po skončení první sezóny můžu s klidem konstatovat, že v současné seriálové záplavě je to právě Dexter, který patří k úplné špičce! Po dalších sezonách je tomu jistě co vytýkat (odhadnutelné krimi linie, nedořešené postavy, logické lapsy), ale ty Dexterovy úvahy o životě (fantastické koketování s náboženstvím a vírou v šesté sérii), jsou prostě neskutečné a stále ženou seriál dopředu. Bohužel závěrečný, osmý, akt je něčím, co posune seriál do žánru sci-fi, který napsali scénáristé rodinné telenovely. Vývoj hlavního hrdiny byl fascinující do té doby, kdy někdo razítkem posvětil tvůrcům Dexterovu lobotomii. (21.12.2006)

Když mi bylo zhruba dvanáct let, začaly se rodit moje spisovatelské touhy, a v hlavě mi vykvetla myšlenka na příběh o vrahovi, co zabíjí vrahy. Vzhledem k věku jsem pochopitelně neměl nijak zvlášť rozsáhlou slovní zásobu, a co do znalosti technických prvků pro mě bylo prakticky nemožné nápad jakkoli dál rozvíjet. Spokojil jsem se tedy s tím, že snad jednou... Bohužel jsem nebyl jediný, kdo s nápadem o vrahovi vrahů přišel. Jeff Lindsay vytvořil Dextera, krevního analytika a soudního znalce, který se ve volném čase věnuje svojí nejmilejší zálibě, a díky svojí profesi má prakticky nevyčerpatelnou databázi potenciálních obětí, z největší části vraždících psychopatů. Jsem majitel Lindsayho dvou prvních knih o Dexterovi, přičemž obě jsem přečetl přibližně během jednoho týdne. A byly strašné. Myšlenka tam sice je, ale autor s ní neumí pracovat, až to skoro vypadá, že knížky napsalo moje dvanáctileté já. Postavy jsou nevyhraněné, a když už, tak je jejich chování často nesmyslné, celkově to postrádá jak napětí, tak vtip, moment překvapení, a nemá to žádnou šťávu. Naštěstí pro fandy kvalitních kriminálek je tu kabelová televize Showtime, která jak král Midas, na co sáhne, to přemění na zlato. Tým zkušených scénáristů si vzal nápad, postavy a částečně jejich vztahy a historii, a ejhle, zrodila se seriálová supernova. Dexter. Důležité samozřejmě je, co všechno oni scénáristi vystřihli, upravili a předělali. I v seriálu nadále funguje formulka "jedna kniha/sezóna, jeden velký případ plus mnoho malých", z velkých případů vždycky ale zůstává jenom kostra, a i ta má ve výsledku mnohdy jinou (a ve většině případů výrazně uspokojivější a dramatičtější) pointu. A pokud jde o ty případy malé, z části jde o rutinu, z části o originální střípky ze života vrahů, ale skoro vždycky baví. Showtime si navíc naštěstí může dovolit i špičkový casting, a ten se opravdu vyvedl. Těžko lze mířit výš než na velkou hvězdu seriálového svatého grálu Six Feet Under Michaela C. Halla, nebo televizní veteránku, rozkošnou Julii Benz. Díky nim a mnoha dalším a jejich vzájemné chemii se papírově už tak zajímavé scénáře mnohdy stávají nesmrtelnými. Plné hodnocení s čistým svědomím dát nemůžu, protože Dexter je na obrazovkách už dost dlouho, a snad proto na několika místech skřípe víc, než jsem schopný tolerovat, už mě ale nemrzí, že mi Jeff Lindsay "ukradl" můj nápad. Americká televize by si totiž určitě českou knížku na zfilmování nekoupila a dneska už stejně (bohužel) nikdo nečte, takže bych na tom nic moc nevydělal. SPOILEROIDNÍ P.S. Pokud si chcete Dextera ve svojí mysli uchovat jako kult, přestaňte koukat po finále čtvrté sezóny, pokud Vám to nedá, přestaňte po konci sedmičky a předstírejte, že Debra se rozhodla pro druhou možnost. Osmá sezóna úspěšně zabíjí všechno, co kdy bylo na Dexterovi dobré. (20.02.2013)

Dám pět, ale není to úplně čisté. Vadila mi jedna věc - že nevidíme mrazovrahu do karet a tak nemůžeme posoudit jeho genialitu. Nebo se tvůrci báli, že by v té jeho "genialitě" nasekali moře chyb? Edit 4.11.2008 - Po druhé sérii a prvním díle série třetí jsem došel k závěru, že nového už mnoho k vidění nebude, snížil hodnocení a sledování utnul. (29.03.2007)