Dexter

Trvalo mi více než rok, než jsem našel sílu k vyřčení závěrečného ortelu nad Dexterem. Myslel jsem, že čas všechno spraví, ale největší seriálová křivda ve mně zůstává i nadále. Pojďme ale pěkně od začátku. Nebyla to láska na první pohled. Při seznámení sice ihned přeskočila jiskra, ale tempo první třetiny série bylo přeci jen vlažnější. Pak se ovšem dostavily momenty, na které nikdy nezapomenu. Zástavy srdce, vyražené dechy, neschopnost mrknout. To vše mi tato floridská jízda v kubánském rytmu nabízela a já nic jiného nechtěl. Navíc ten příběh o muži, který na ostatní musí hrát divadlo, aby zapadl, mi něco silně připomínal, takže už před koncem první série pro mě byl Dexter modlou. Zběsilá naháněná s Doaksem ve druhé sérii mě s Dexterem definitivně svázala a já začal šířit seriálovou osvětu jako Ježíš křesťanství. Chtěl jsem, aby všichni věděli, kdo právě sedí na trůnu. Rita pro mě byla imaginární manželkou, Masuka ten nejperverznější hláškař a Debra stylová fuckerka. Vše bylo zalité sluncem a krasojízda pokračovala. Třetí série přinesla ještě více rodinných problémů a skvělou spolupráci s Miguelem, čtvrtá zase nelítostný souboj s Trinitym a také nejkrutější twist posledním let. Pátá tak měla téměř nesplnitelný úkol a stejně to díky propracovanému vztahu s Lumen zvládla. Poté přišlo první velké škobrtnutí, které doteď někteří dokonce obhajují. Náboženské bláboly, CGI hadi (předzvěst tragického finále) a jeden pošuk, který nebyl hoden tak významnému soupeři. To vám jako stačí? Zřejmě někteří poprvé viděli slušný cliff, takže to ještě přejdu, protože sedmá série díky tomu přinesla dlouho očekávané prozrazení. Debra byla svému bratrovi rovnocenným spoluhráčem, klaunské duo Batista, Quinn na svém tvůrčím vrcholu a Hannah zase tou největší samičkou, kterou jsem Dexovi mohl přát. Poslední série však smrděla od začátku. Naprosto amatérské šťourání do minulosti (Vogel), impotentní vedlejší linky (Elway, Zach, U.S. Marshal) a "záporák" Saxon mně přivodili značné obavy o důstojné finále. Příliš tomu nepomohl ani vytoužený návrat Hannah a obavy se potvrdily. Seriál plný sarkasmu (vnitřní monology, oslavné finále první série) a černého humoru (jasným vrcholem je Dexter s ušima Mickey Mouse), kde celou dobu sledujeme sériového vraha, který navíc kosí (skoro vždy) jen další vrahy, s nadhledem mu fandíme, tak tento seriál se v úplném finále musí začít brát vážně a nedopřát mu happy end v Argentině, ale jen dementní odchod do lesů, kde bude čumět do blba. To, že má poslední díl na IMDb jasně nejhorší hodnocení ze všech, jen dokazuje, o jak nedůstojné finále šlo a za to by měly padat hlavy. Hodně smutný pád ze seriálového trůnu. Návrat sice potěšil, ale počáteční nadšení rychle opadlo, když se ukázalo, že půjde o další křeč. Ukončení trápení tak bylo nejlepším řešením pro všechny. 1. - 5. série: 100%, 6. série: 80%, 7. série: 90%, 8. série: 70%, 9. série: 60%. (04.02.2011)

Aj Patrick Bateman by sa mohol este vela od Dextera priucit... ;-) Rozhodne zaujimavy namet, resp. sposob jeho uchopenia musi byt chutnym bonbonikom pre chore mysle choreho sveta. Moj nevynimajuc. 1. seria - 80%, 2. seria - 90%, 3.seria - 70%, 4. seria - 85 %, 5.seria - 95%, 6. seria - 40%, 7. seria - 90% (hlavne za Hannah), 8. seria - 80% (stale za Hannah). (16.12.2006)

Když mi bylo zhruba dvanáct let, začaly se rodit moje spisovatelské touhy, a v hlavě mi vykvetla myšlenka na příběh o vrahovi, co zabíjí vrahy. Vzhledem k věku jsem pochopitelně neměl nijak zvlášť rozsáhlou slovní zásobu, a co do znalosti technických prvků pro mě bylo prakticky nemožné nápad jakkoli dál rozvíjet. Spokojil jsem se tedy s tím, že snad jednou... Bohužel jsem nebyl jediný, kdo s nápadem o vrahovi vrahů přišel. Jeff Lindsay vytvořil Dextera, krevního analytika a soudního znalce, který se ve volném čase věnuje svojí nejmilejší zálibě, a díky svojí profesi má prakticky nevyčerpatelnou databázi potenciálních obětí, z největší části vraždících psychopatů. Jsem majitel Lindsayho dvou prvních knih o Dexterovi, přičemž obě jsem přečetl přibližně během jednoho týdne. A byly strašné. Myšlenka tam sice je, ale autor s ní neumí pracovat, až to skoro vypadá, že knížky napsalo moje dvanáctileté já. Postavy jsou nevyhraněné, a když už, tak je jejich chování často nesmyslné, celkově to postrádá jak napětí, tak vtip, moment překvapení, a nemá to žádnou šťávu. Naštěstí pro fandy kvalitních kriminálek je tu kabelová televize Showtime, která jak král Midas, na co sáhne, to přemění na zlato. Tým zkušených scénáristů si vzal nápad, postavy a částečně jejich vztahy a historii, a ejhle, zrodila se seriálová supernova. Dexter. Důležité samozřejmě je, co všechno oni scénáristi vystřihli, upravili a předělali. I v seriálu nadále funguje formulka "jedna kniha/sezóna, jeden velký případ plus mnoho malých", z velkých případů vždycky ale zůstává jenom kostra, a i ta má ve výsledku mnohdy jinou (a ve většině případů výrazně uspokojivější a dramatičtější) pointu. A pokud jde o ty případy malé, z části jde o rutinu, z části o originální střípky ze života vrahů, ale skoro vždycky baví. Showtime si navíc naštěstí může dovolit i špičkový casting, a ten se opravdu vyvedl. Těžko lze mířit výš než na velkou hvězdu seriálového svatého grálu Six Feet Under Michaela C. Halla, nebo televizní veteránku, rozkošnou Julii Benz. Díky nim a mnoha dalším a jejich vzájemné chemii se papírově už tak zajímavé scénáře mnohdy stávají nesmrtelnými. Plné hodnocení s čistým svědomím dát nemůžu, protože Dexter je na obrazovkách už dost dlouho, a snad proto na několika místech skřípe víc, než jsem schopný tolerovat, už mě ale nemrzí, že mi Jeff Lindsay "ukradl" můj nápad. Americká televize by si totiž určitě českou knížku na zfilmování nekoupila a dneska už stejně (bohužel) nikdo nečte, takže bych na tom nic moc nevydělal. SPOILEROIDNÍ P.S. Pokud si chcete Dextera ve svojí mysli uchovat jako kult, přestaňte koukat po finále čtvrté sezóny, pokud Vám to nedá, přestaňte po konci sedmičky a předstírejte, že Debra se rozhodla pro druhou možnost. Osmá sezóna úspěšně zabíjí všechno, co kdy bylo na Dexterovi dobré. (20.02.2013)

Můj nejoblíbenější dramatický seriál vůbec. Je neuvěřitelné, že i po páté dokáží tvůrci přijít s napínavou, skvěle vypointovanou zápletkou. Klíčová je samozřejmě hlavní postava, která je jednak skvěle vymyšlená a napsaná, ale i zahraná Michaelem C. Hallem. Dobře napsaní a obsazení jsou však i všichni ostatní. Úvodní znělka Rolfa Kenteho patří mezi mé nejoblíběnější seriálové skladby. (05.12.2010)

1. série: Malý, milý a návykový podvod na diváka, který se sice tváří strašně radikálně, ale vlastně je jen černohumorným shazováním mnohých zaběhaných klišé. Dexter není ani zdaleka tak temnou postavou, za jakou by se rád měl, vlastně docela poslušně konvenuje diváckým očekáváním a nepouští se na tenkou hranu etiky – chtě nechtě mnohem problematičtěji než jeho řádění vyznívá Doakesova "poválečná" msta na haitském zločinci. Kdo by totiž toho rozkošného miláčka (medvídka, jak ho překřtila moje přítelkyně) chtěl soudit? Dexter mě v první sérii bavil a to navzdory poměrně brzkému odhalení, kdo je ice truck killer a jak je to s ním a hlavním hrdinou. Pocit natahované fusekle kompenzují výborní herce a snad ještě lépe napsané vedlejší figury. A hodně mě baví i Dexterův rodinný život. Neříkám, že se z postavy vraždícího sociopata s pověstí bezvadného kluka nedalo vytěžit víc, ale co tvůrci vytěžili, to sedí a baví. (13.09.2010)