28 týdnů poté

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $28,638,916║Tržby Celosvetovo $64,238,280▐ Tržby za predaj DVD v USA $32,486,459 //počet predaných kusov 1,631,764║ Režisér Juan Carlos Fresnadillo natočil v celku podarené pokračovanie, tiež s počiatku budujúce zaujímavý príbeh, keď sa začína budovať nový systém vo vyľudnenom meste, vo vyhradenom a vojakmi stráženom Districte 1... , pohľady na ľudoprázdne mesto vypadá úzkostlivo a beznádejne, lenže ak sa potom príbeh pustí opäť do zbesilej naháňačky zombii po nenakazených ľuďoch, neponúkne nám nič nové než každým ďalším momentom budujúce sa klišé, čo vyznie tematický už zbytočne tuctovo, dej je postavený na nevýraznej jednoduchosti a predvídateľnosti. Nuž zamrazí to, lebo mohlo sa v deji viac experimentovať iným smerom a nie len väčšinu deju vystužiť už niekoľkokrát videnou naháňačkou, ďalej v určitých bodoch to vyznie ako kópia Romerovho nedávneho filmu Krajina mŕtvych(2005). Rozsekanie zombíkov vrtuľou vrtuľníka tu už bolo tiež a presne v nedávnom Planet terror, tam to vyznelo pre parodovaný príbeh fajn ale tu nikoli, nad nezmyselným prevedením nevyplávajúcim z deja to nemôže ináč ani vyznieť len s pousmiatym. "Potenciál to jednoznačne malo ale opäť zlyhala nápaditosť a prišlo len uspokojenie s dejového kopírovania iných filmov." /60%/ (12.01.2008)

Nemůžu uvěřit tomu, že tenhle snímek opravdu trval déle než populárních 90 minut. Dynamická režie Juana Carlose Fresnadilliho a scénář, ve kterém se pořád něco děje, tlačí děj neúprosně v před a divák nemá ani šanci nadechnout se a vyčkat co se bude dít dál. Rychlý začátek nás zavede rovnou do rozehraného děje, dočkáme se prvního setkání s nakaženými a pochopíme, že ani tentokrát s nimi nebude žádná legrace. Poslední přeživší se však pochlapí a podaří se jim část Londýna oddělit od nakažéné časti. Jenže chytrou scénáristickou kličkou a rozhodně originálním nápadem se virus dostane zpět do oběhu. Jediným nepřítelem tentokrát nebudou šílenci v ulicích, ale také armáda, která má za úkol pozabíjet úplně všechny bez jediné výjimky. Přestože že se jedná o mnohem nabušenější pokračování, stále film zůstává jakýmsi komorním horůrkem, který se odehrává v celém velkém Londýně. Děj se zaobírá zejména skupinkou hrdinů, kteří jsou velmi dobře vykreslení a scénář si opravdu dal záležet na jejich chování, které působí velmi přirozeně. Film též dokáže překvapit zajímavou rolí Roberta Carlyleho, který se nestává pouze jedním z většiny, ale nebudu více naznačovat. Největší problém jsem měl se samotnými nakaženými, neboť scény s nimi se bohužel nesou dnes již v oblíbeném hávu šíleného stříhu, švenkování a blikání světel, což není zrovna přehledné, ale ani příjemné. O to více režisér překvapil svým citem v dramatickým fázích, které fungují na jedničku a jen mlhavá přítomnost nebezpečí nás dokáže bohatě udržet v sedačce. 28 Weeks Later je jeden z mála snímků nemající slepého místa, kterému se daří diváka příjemně překvapovat a uteče mnohem rychleji než bychom si sami přáli. Příjemný závěr je možnou předzvěstí dalšího pokračování, ale zároveň efektivní tečkou za jedním příběhem. A jako bonus je zde ponechána výtečná sklatba In The House - In A Heartbeat z prvního dílu, které si podobně jako procházky opuštěným městem užijeme opravdu dosyta. (04.11.2007)

Už je to docela dlouho, co jsem viděl 28 dnů poté. Ale musím se přiznat, že jsem po filmu měl takový ten zkurvený pocit, že ze mě film vycucal všecko, co mohl. A tohle pokračování to udělalo stejně tak. Nevidím v tom jediný důvod, proč byste ho měli zahazovat, a že ho taky zahazujete. Režisér Chuan Carlos natočil pokračování v osobitém stylu. Sic se klepající kamery nezbavil, zato pro diváka nechal pár docela zásadních změn a to mě udrželo až do konce. A možná by udrželo i dýl, ale bůhví kam až by po další půlhodině scénáristi byli schopní zajít. Líbilo se mi ale, jak se samotný režisér pokoušel být osobitý a natočil to tak, jak to cítil. Žádné matlanice, žádná čistá akce. Tady si střihač máknul, jako dlouho ne. A díky němu jsem pak měl při každé adrenalinové scéně srdce až v prdeli. Tak to má být. No a při psaní komentáře to tady má 67 % A to jsem se nezmínil ani o samotné, neskutečně dokonalé muzice. Byla to bomba, ne úplně dokonalá, ale cejtil jsem se u toho naplněnej adrenalinem, jako dlouho ne. Zkušenější uživatel čsfd v tom viděl maximálně díry, né v zombících, ale ve filmu. A další fakt, že dvojky to prostě lehký nemaj. Každopádně tady odborník lehce ostrouhal. Sleduju zdejší odborná hodnocení, která odborným znaménkem určují, že film je ve většině případů na 50 %. Výsledný počet 67% je nakonec vcelku dobrým překvapením a trnem v oku nejednoho odborníka. Je vidět, že film se normálně líbil. Nedivím se, mně se také líbil. Proč by ne. Má všecko co dobrý film mít má, tak proč v něm hledat složitosti? (30.03.2010)

Úvodní scéna v nějaký chatě je kulervoucí. Postupem času je to ale čím dál více hloupější, sympaťáci umírají a nesympatický děti přežívaj, kamera není nic moc a chvilkama jsem se nudil . Brutalitou se tu ale na druhou stranu nešetří, akce je většinou povedená a má to celkem nabušenej soundtrack. I tak se ale najdou mnohem lepší horory z podobného ranku. (10.08.2009)

Pokračovanie skvelého snímku spred piatich rokov pod záštitou samotného tvorcu originálu na poste producenta. Pre mňa dostatočný dôvod zájsť na návštevu kina. Ale teraz trošku symboliky okolo čísla 28. Okolo 28.minúty som si začal hovoriť, že toto bude poriadny prúser. O ďalších 28 minút som bol milo prekvapený porciou akcie, nadupanou hudbou, celkom dobre spracovaným námetom a svižnou réžiou. Keď som však v akčných scénach po 28.-krát nevedel rozlíšiť, čo sa vlastne deje, začal som mať podozrenie, že strihač a kameraman museli asi na niečom fičať. Komentár píšem 28 minút po skončení filmu a zažívam mierne sklamanie. Celkovo mal film určite naviac. 28 dní ešte neprešlo, ale myslím, že o 28 týždňov sa už budem tešiť na ďalšie pokračovanie, ktoré si tentokrát vzal znova do rúk môj anglický režisérsky obľúbenec. 70%. (16.11.2009)