The Picture of Dorian Gray

Geniálne dielo prepisoval Oscar Wilde viackrát, ale konečná verzia je dokonalá. Film je vernou kópiou a to je veľmi pozitívne. Zobrazuje pokrivený obraz duše krásneho mladíka, dekadentnú spoločnosť s dôležitosťou pozlátka pred charakterom. Snímok má silné prvky psychologickej drámy a hororu. Oceňujem impozantnú kameru, hudbu a ponechanie starosvetských dialógov, presne v duchu brilantného majstra slova Oscara Wildeho. 4+ (24.05.2020)

Pozoruhodná adaptace s několika výtečnými nápady - z nichž nejvíce asi upoutá práce s barvou: Ta je v tomto jinak černobílém snímku průvodkyní temných sil, když se objevuje pouze při záběrech na neblahý Dorianův portrét, na nějž se všechny postavy i kamera zdráhají pohlédnout. Skvělí jsou také herci (zejména představitel cynického lorda Wottona Hurd Hatfield) či užívání hudebních motivů - jako je melodie spjatá s nevinnou naivně šťastnou písní o žlutém ptáčku či naopak s nádhernou, ale mírně zlověstnou Chopinovou předehrou, která pro Doriana symbolizuje strach ze ztráty mládí a nevinnosti. (13.10.2009)

Neporozumivá hororová adaptace úžasného Wildeova románu, pomíjející jeho stylové bohatství a mnohotvárnost a akcentující jen některé – magické, tajemné, hrůzostrašné – prvky na úkor těch ostatních – především esteticistních a dandyovských, jež mylně převádí na dobová, dobově příznaková klišé. S takovýmto naivním přístupem, tvrzeným mdlou mizanscénou a nevěrohodným herectvím, by selhala filmová ztvárnění i „strašidelnějších“ Machenových próz či antikvářských hororů Montagua R. Jamese, natožpak tohoto kanonického moderního díla. Zapomenutelný digest hodný prudšího seškrtání. (18.08.2014)

Na dobu vzniku je to docela slušný, hororově laděný film. Předlohu neznám, proto nemohu soudit, jak se jí přiblížil či vzdálil. Ale více než 70 let starý film a ani chvíli nenudil, dokonce se dostavil i úlek. Mladá Angela Lansbury aneb slavná Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala, byla velmi krásná. A ještě více Donna Reed, Dorianova druhá snoubenka. Představitele hlavní role, Hurda Hatfielda, vůbec neznám a myslím si, že se na temnou roli věčně mladého zloducha hodil. Upozorňuji všechny potenciální diváky, že ve filmu se hodně, ale opravdu hodně mluví, je tudíž náročný na uši, případně oči. (04.05.2017)

Je tak těžké natočit film podle jednoho z nejlepších románů vůbec? Zdá se, že asi jo. Tento film mi připomínal český pokus o jinou perlu irského génia Wildea Jak je důležité míti Filipa - skvělé dialogy, brilantní jednotlivé repliky, ale dohromady strašně bez života, jako by to herce ani nebavilo. Totéž zde: bonmoty skvělé, ale tak nějak utahané, neživotné (s výjimkou lorda Wottona, ten jediný působil jako živá postava, i když to nebyl ten cynický požitkář, jak ho Wilde napsal). Už vůbec nemluvím o "krásné Sibyl Vaneové", když je Lansburyová tak srostlá s Jessikou Fletcherovou, těžko ji vnímat vážně. Na druhou stranu: filmařské postupy se začínají blížit těm moderním, dovedu pochopit, proč je tu v kolonce i "horor" - první záběr na znetvořený odporný obraz Doriana Graye ve vyšším stupni rozkladu mě parádně vytrhl z letargie, je udělaný přesně podle moderních metod, jak diváka donutit se leknout. (18.02.2014)