Noc patří nám

,,Je lepší být souzen dvanácti, nežli být nesen šesti! '' --- Moc jsem si pochutnal. Hvězdné obsazení a zajímavý vcelku uvěřitelný příběh z NY osmdesátých let udělalo z toho snímku velmi dobře koukatelnou zábavu. Wahlberg a Phoenix jako dva synové Duvalla,..to slibovalo dost! A Každý ze synů je jiný. Jeden se potatil a je stejně jako otec úspěšným policejním důstojníkem, druhý pak vede klub patřící ruskému milionáři kde si za nocí lebedí dealeři drog, pasáci a další kriminální havěť. Přiznávám, že jsem tak trochu nevěřil oné čistotě Phoenixe. Přeci jen vést velký noční klub asi vyžaduje jiné nároky a um a chce to asi víc než umět před spaním odříkat desatero. Do těchto hnízd leze mafie a s mafií se musí umět jednat. Obzvláště pokud majitel je Rus, takový ten typický děduška co milovaným vnoučatům tiskne do ruky čokoládové bonbony a pak za zavřenými dveřmi zašeptá svým gorilám aby tomu a tomu ještě než vykrvácí pořádně pro výstrahu ostatním rozřezali obličej... Tak trochu mi to připomnělo Východní přísliby. Už ten dobovej úvod uměl skvěle naladit na to co bude následovat (ne nemyslím ty Phoenixovi husté erotické hrátky s jeho karibskou kočičkou Evou Mendes :-), ale ty černobílé fotky s muži zákona a odznaky policie na plackách a uniformách... Honička aut v dešti dokreslená jen monotónním zvukem motorku stěračů byla také super! Ten závěrečný ,, maturák'' si ale mohli tvůrci odpustit. Dávám tedy za 4 balíky super matroše. * * * * (12.05.2017)

Velice kvalitní kriminálka se skvělou atmosférou. O filmu se sice dá říct, že má pomalé tempo ale narozdíl od jiných vás jeho atmosféra a skvěle natočené scény dostanou a nudit se u něj rozhodně nebudete. Snad první film v kterém musím Joaquina Phoenixe opravdu pochválit za odvedený výkon. Robert Duvall také odvádí skvělé výkony a Eva Mendes je takové krásné a příjemné zpestření filmu. Chtěl jsem původně dát filmu 4 hvězdičky ale když vidím výsledné hodnocení tohoto snímku kolem 70%, což mi přijde opravdu málo jelikož si myslím, že tento film by se rozhodně nemusel stydět vedle takových filmů jako Skrytá identita nebo Americký Gangster tak mu nakonec dávám 5 hvězdiček. (01.02.2008)

Kopie Skryté identity je při sledování filmu zjevná a už jí to nikdo nikdy neodpáře. Jenže když vidím jak se herci snaží, jak trojúhelník Phoenix - Mendes - Wahlberg hrají herecký triangl tak brilantně, tak nemůžu filmu nedát šanci. Je to zvláštní, ale nechá se na to všecko koukat. Když nakonec sleduji závěrečnou scénu kdy Phoenix vyjde z pole, přičemž nechci spoilerovat, zastaví se mi srdce, že skoro přestanu dýchat a jen sleduju tu nádheru, která mi vlastně ukáže na co celou dobu čekám, a jak jsem se nakonec dočkal. Tím chci říct, že za tu závěrečnou scénu to stojí vidět, i kdyby jste v tom viděli kopii Skryté identity sebevíc. Netvrdím, že není. Je...a hodně, ale když tam pobíhá pěkná Eva Mendes a kolem ní herec, kterého mám osobně hodně rád, Joaquin Phoenix, který ještě před tímto filmem řekl, že už točit nebude, tak musím prostě mít radost. To jinak ani nejde. Film to sice nijak unikátní není, ale kouká se na něj opravdu zajímavě. (18.07.2008)

Soundtrack Wojciech Kilar: 1. Heart of Glass ,2. Let's Dance ,3. Rapture ,4. Message to You Rudy ,5. A Little Bit of Soap ,6. Que Pasa/Me No Pop ,7. Should I ,8. Maraca ,9. I Ain't Got Nobody ,10. Mambo Diablo ,11. I'll Be Seeing You ,12. Club Raid ,13. Dad Visits Bobby ,14. Bobby Gets News ,15. Bobby Sees Joe ,16. Bobby Kiss Amada ,17. Bobby Breaks Leg ,18. Vadim Escapes ,19. Burt Dies ,20. Funeral ,21. Bobby and Joe Talk ,22. Planning the Bust ,23. Vadim Dies ,24. End Credits , (16.05.2011)

Čtyři hvězdičky za čtyři naprosto fascinující scény. Vezmu to pěkně popořadě. (1) Masturbující a kozenky vystavující Eva Mendes, svíjející se na gauči za zvuků Blondie, pořádně nažhavila na nadcházející old school policejní drama s vydatnou porcí atmosféry, která vrcholí (2) někde uprostřed filmu během naprosto realistické a na zádech husí kůži tvořící automobilové honičky za vydatného deště, zvukově zvýrazněných pohybů stěračů a téměř ikonického záběru zevnitř auta střílejícího Roberta Duvalla. (3) Absolutním dusnem pak zavání scéna příjezdu Joaquina Phoenixe na místo, kde se všechno to ruské svinstvo vaří. Krve by se ve mě během sledování nedořezal a pomalu i já, nejen Phoenix, potřeboval alespoň roušku, nebo rovnou respirátor. (4) Nesmím samozřejmě zapomenout na závěrečnou přestřelku a následnou katarzi při Phoenixově postavě nořící se z kouřem zahalené obrazovky. Všechny tyto scény jsou propojeny dějem, který postrádá nějaká větší překvapení a směle kráčí v již dávno vytyčených kolejích, tento jednoduchý příběh ale vyprávějí bezchybné herecké výkony (škoda končícího Phoenixe) a atmosférická hudba. Velké překvapení a málem maximální hodnocení, jen tak dále Jamesi. (11.03.2009)