Holka na hlídání

Ale jo, tenhle film byl dobrý, dokonce lepší, líbilo se mi, že matka našla syna a chůva sama sebe a nakonec i lásku. Tenhle film bych nijak neměnila, byl dobrý takový, jaký byl. Pokud bych měla ohodnotit děj, to jak to skončilo a osudy postav, tak musím napsat, že se mi to moc líbilo. To, jak člověk nevidí to, co má před očima, to, jak to člověku musíš ukázat, aby to pochopil. Tenhle film je dobrý na zkrácení dlouhé chvíle, na pobavení nebo jen na chvilku oddechu po náročném dni. Rozhodně jej doporučuji, protože z něj plyne poučení: A to, že člověk se má starat o to, co cítí jeho dítě, co dělá, jestli se mu něco nelíbí nebo jakou má náladu, jednoduše zájem, ten je v případě dítěte klíčový. (24.09.2014)

Zábavné to rozhodne nebolo ale zato predvídateľné až moc. Scarlett bola až moc nudná, rodinka až moc nepodarená. Ešte k tomu ten malý chlapec, ktorý ma otravoval celý film. Moralizovaný koniec je až moc trapný a nudný aby mohol u diváka vyvolať nejaké emócie. Ako komédia to rozhodne nepôsobý a ako romantický film je to až moc nudné a gýčovité. Alicia Keys Scarlett totálne prevalcovala. (26.06.2008)

Standard trochu podprůměrné romantické komedie. Ze začátku mi trochu vadilo to zastavování a vysvětlová, ale to se během vypravování ztratilo. Scarlett mi byla trochu protivná, ale také to časem zmyzelo. Jediným přínosem pro film byl senzační Paul Giamatti, který se ve filmu ohřál všehovšudy tak na 9 minut, ale i to stálo za to. (09.09.2008)

Nanny Diaries jsou příjemným filmem, u kterého si s radostí zarelaxuje hlavně ženské publikum. Já jsem buď nadprůměrný empatik nebo se na mě podepisuje několikaletá práce v převážně ženském kolektivu, resp. jsem moc velký fanda Miss Johansson (C je správně). Každopádně jsem se bavil lépe než u spřízněné podívané Ďábel nosí Pradu. 70% (18.11.2007)

Obehranou zápletku obyčejné hodné holky vychovávající a napravující rozjívené děcko arogantních, povrchních, rodičovství zanedbávajících boháčů ozvláštňuje rámec podivné "antropologické studie" s mnoha formálními kejklemi (jako diorámata newyorských "druhů", poletování na deštníku, …), často ale bez valného smyslu a s proměnlivým úspěchem, jak se bezmála grotesková karikatura sváří se snahou o nějakou (kritickou, emotivní) výpověď. Nejvíc tak přitáhne upozaděné romantické tokání mezi Black Widow a Kapitánem Amerikou. (21.06.2023)