Moje borůvkové noci

DOKONALÉ VÍTĚZSTVÍ FORMY NAD OBSAHEM. Výtečná vizuální stránka v kontrastu s " chatrným " příběhem, který nevytáhli ani mí oblíbenci Jude Law, Natalie Portman či Rachel Weisz. Kdo mě nejvíce potěšil, to byl David Strathairn. Příběh na pozdní večer.... neurazí a pokud se naladíte na jeho pomalé tempo nebudete zklamáni, přesto vzhledem k tématu a hereckému obsazení pro mě osobně menší zklamání. Rychle vyšumí a druhý den ráno už si na něj ani nevzpomenete..... (29.09.2009)

Hongkongský filmař Wong Kar Wai mezinárodně proslul jako autor osobitých romancí prodchnutých melancholií. Již v jeho hongkongských filmech účinkovaly největší filmové i pěvecké hvězdy čínských teritorií, a tak není divu, že v jeho první anglicky mluveném filmu účinkují Jude Law, David Strathairn, Natalie Portman a Rachel Weisz, ale také zde dostala první hereckou příležitost americká písničkářka Norah Jones (podobně jako Faye Wong v Chungking Express). Jak je pro Wongovy dřívější snímky typické, i jeho filmová pouť napříč Amerikou je složená z epizodních sekvencí, jež ukazují rozličné podoby nešťastné lásky a tíhy osamělosti. Sugestivní kamera se opájí tvářemi fotogenických představitelů zalitými sytě barevnou září neonů a barového osvětlení, čímž spolu se střídmým vedením herců vykresluje hutnou melancholickou atmosféru. Vyprávění, ukazující, jak hrdinům na pozadí hektického světa barů, restaurací a casin plyne čas mezi prsty, pak skládá expresivní pohled na osamělé duše, které ve svém nitru schovávají velké city. Ovšem zatímco Wongovy hongkongské filmy byly konzevy zeitgestu z Hongkongu, nad nímž visela oprátka v podobě neodvratného předání Číně, což jim dodávalo osudovost, roadmovie po Americe odhaluje ryze popový základ Wongovy tvorby. (24.02.2013)

Šmankote, šmankote... Kdy se ještě někomu podaří dostat na jedno plátno Norah Jones, Natalie Portman a Rachel Weisz? Má filmová duše krvácí, a to velmi. Kdybych Borůvkové noci stihl minulý rok v kině, napsal bych "největší zklamání roku". Jelikož se tomu tak nestalo, nepřestanu doufat, že jej letos alespoň jeden film překoná. Protože toto vážně bolí... (01.02.2009)

I když je zde tento film přijímán celkem vlažně, tak mně se líbil a nepřišlo mi, že by jediným světlým bodem bylo herecké obsazení, které jsem bral spíše jako přednost pro film. Všichni hlavní herci se mi líbili, pro mě do té doby neznámá Norah Jones mě překvapila a nejlepší výkon odvedly Natalie Portman a Rachel Weisz, nicméně ani pánové - Jude Law a David Strathairn - se nemají zač stydět. Každá postava měla své určité kouzlo, trápení a životní strasti, přes něž se buď dostala, nebo ne. (08.09.2012)

No jo ... je to ten film, kde hraje Norah Jones, no taky je to film, kde nehraje ale vystupuje Chan Marshall aka Cat Power ... to už tak profláknutý nejni (no bodejť, kdo jí zná :-). Kar-wai Wong se vydal na téměř bezúčelnej trip na americkou půdu, schrastil řádku spolehlivejch tváří a tak nějak povýšil charakterové figurkaření a epizodický děj díky expresivně-nápaditým narativním prostředkům na něco, co by mohlo bejt "nezávislým" uměním. Ale běda... je to pěkný lepidlo do držky ... ten borůvkovej koláč. A pachuť neoddělá ani hudba od Ry Coodera, kterou lze ve filmu těžko zaslechnout (nebo lehce přeslechnout, to vyjde nastejno), když na vaše sluchové receptory útočí těžkotonážní přeslazeností dvě dámy uvedené výše. Někdy halt velká očekávání rovnají se zklamání. 60%. (07.03.2008)