Východní přísliby

Vánoce, Vánoce přicházejí a v prosincovém Londýně se chystá vraždění neviňátka, jehož buclaté prstíky novorozence mají nečekanou spojitost se zdánlivě obyčejnými obyvateli zdánlivě obyčejné ruské restaurace. A zdánlivě obyčejná porodní asistentka, spalovaná touhou držet na rukou dítě pro změnu vlastní, se zaplete do pohádky o nevinné princezně v hodně temném lese. Cronenbergovu tvorbu příliš neznám (pokorně klopím hlavu a očekávám trest za vetření se do hájemství filmových znalců), ale tenhle lákavý boršč, obsahující přesně vyvážený podíl masa, křupavé zeleniny i smetany, je víc než lákavou pozvánkou k dalším stolům rejžovy kuchyně. A pokud jde o šéfkuchařovy asistenty - Aragorn je zaplaťvalar mrtev a král se vrátil, protože pro to, co předvádí Viggo Mortensen, je ožvýkané spojení herecký koncert slaboučky nevýstižné, mistr ztotožnění se s postavou si omotal celý ten orchestr kolem potetovaného malíčku, laskavý dědeček Armina Muehler-Stahla se lusknutím prstů stává perníkovým dědkem měnícím nevinné dívenky v maso a krev, Vincent Cassell rozehrává svého Kyrilla tak, že to, z čeho by slabší herec udělal parodii na zločinecké kreatury, je v jeho podání plnohodnotná a fascinující postava, akorát Naomi Watts nejenže zaostává za pány o několik koňských délek, oni ji do toho dostihu totiž vůbec nepřihlásili, ale neubráním se dojmu, že jde o záměr, aby ta labutí běloba kontra mafiánská říše vlků vynikla tím víc. Při pohledu na údiv některých pánů nad borščem skutečným musím pobaveně zkonstatovat, že je vidět, že se ke sporáku v životě nepřiblížili, mně jeho filmová varianta přišla k hodně velké chuti a co se týče toho smetanového milostného přídavku, tak se, myšičko moje milá, neboj, zvláštní osoby, které si takhle představují romantiku, jsme tady přinejmenším dvě. Jeden z filmů roku - ač úředně loňského a při vší letošní konkurenci. (19.12.2008)

Zkusme vyřešit tento jednoduchý sčítací příklad: Cronenberg + Watts + Mortensen + Cassel = ??... hollywoodský gruppens... ale fuj! Rovná se přeci ´kvalitní divácký zážitek´! Tempo vyprávění je sice pozvolné, ale o to působivější a údernější. Přímočarý děj sbírá vteřinu po vteřině drobné chuchvalce atmosféry, která film poprvé zcela pohltí ve scéně souboje v parních lázních. Zatímco Zemeckis choulostivá místa obnaženého Beowulfa při střetu s Grendelem záměrně kryje, Cronenberg neváhá nechat Mortensena bojovat o holý život v rouše Adamově bez kamerového ostychu a scéna pak vypadá brutálně, syrově a autenticky. Finále obsahuje prvek, který začíná být poslední dobou v gangsterkách a podobných dramatech nepostradatelný, zde jsem s ním neměl výraznější problém. Mortensen vyčaroval jeden ze svých supervýkonů, slušně zahrál i Cassel, průměr si odkroutila Wattsová. 90% Nebýt občas zpomaleného vyprávění a občas mírně natahovaných scén, přislíbil bych maximální hodnocení. (18.12.2007)

Jak jsem psala již v komentáři k Americkému gangsterovi, ze srovnání těchto dvou nejnovějších mafiánských filmů, vycházejí pro mě Přísliby o něco vítězněji. Je to hlavně díky tomu feelingu :-) Starší Cronenbergovy filmy mě nikdy zvlášť nezasáhly, ale ty poslední dva (společně s Východními přísliby i Dějiny násilí, také v hlavní roli s Viggo Mortensenem) mi to stonásobně vynahradily. Myslím, že tohle spojení herce a režiséra nám bude mít ještě co říct. (24.02.2008)

Přesně tím, čím mě Dějiny násilí odradily, si mně Východní přísliby získaly. Cronenberg se vážně nezapře. Surové, ale ne časté scény, useknutý konec s většinou dějových linií otevřených a stoprocentní sázka na atmosféru příběhu. Poprvé od LOTRa mi není Mortensen vyloženě nepříjemný a jeho ruský přízvuk je cool. Ne, že by to bylo jen o cool přízvuku, ale přeci jen si nejsem jistý, jestli se mi z toho za měsíc vybaví i něco jiného. Zatím ale film celkem působí 80% (29.01.2010)