Gui si

Právě jsem viděl nejlepší asijskou duchařinu ze všech. Ani Ring, ani Shutter, ani Ju-on ci Kairo mě nedostaly takovým způsobem jako Guisi. Tenhle film je výjimečný, není to čistokrevný horror, ale spíše silně mysteriózní film s horrorovým podtextem. Neotřelé, originální, napínavé, nápadité a poučné ..silné. Přeci jen, natáčet stále další a další variace na ring, kde se v podstatě jen mění jména hrdinů asi není úplně košér záležitost a tvůrci guisi si to díky bohu vzali k srdci. Od začátku až do konce jsem nespustil oči z obrazovky, po celou dobu jsem byl napnutý jako struna a přitom celý film obsahoval tak 2,3 opravdové lekačky. Atmosféra tu stojí a padá s touhou odhalit tajemství posmrtného života - nebo lépe řečeno - života duchů. Proč se z někoho stane po smrti duch a z jiného ne? Co je za tím vším? Co je jejich tajemstvím? Je to nenávist, utrpení, touha a nebo něco úplně jiného? Na to se snaží přijít velice sympatický tým vědců sestavený z předních asijských odborníků v čele s Japoncem Hashimotem a Taiwancem Tungem. Vědci mají jedno eso v rukávu a tím je Mengerova houba, se kterou se dají dělat skutečně úžasné věci. Nevím proč, ale film na mě působil také jako lehké sci-fi a stále sem čekal kdy se na scéně objeví nějací ti emzáci :) Bravurní skloubení temných žánrů filmu. (15.02.2008)

Očekávání hrůzy od Silku jenom proto, že se nachází v kolonce horor, by mohlo člověku zkazit zážitek. Děsivé okamžiky se tu sice najdou, stejně jako duchové, jedna z možných hlavních ingrediencí žánru strachu, ale filmová emoce, s kterou Silk IMHO operuje především, je napětí a touha po odhalení tajemství. Těch je v Silku skutečně hodně, ať už se týkají ducha dítěte nebo motivace vedoucího podivného výzkumu Hashimota. Motivace, to bych v porovnání s mnoha duchařskými filmy vyzdvihl. Nejde jen o snahu zbavit sebe či druhé nějaké neznámé hrůzy, přežít. Zdejší postavy jsou hnány různými touhami a samy se aktivně vystavují nebezpečí. A ač se nejedná o motivace představené hluboce a komplexně, hlavní podmínku, uvěřitelnost, splňují. Ani svět duchů není nepředvídatelným chaosem - má svá pravidla, která jde zkoumat a odhalit. Využít. I zneužít. Dík té hodince a půl prožitého napětí mi naprosto nevadilo, že jako médium slouží geometrický útvar, Mengerova houba, 3D variace na Sierpinského koberec, kterou rozhodně nejde sestavit z lidských proteinů a která není klíčem k antigravitaci, a vznáší se jen proto, že má nulový objem a tudíž i hmotnost. Je to vůbec zajímavý útvar, protože krom nulového objemu má nekonečnou plochu. Ale dost o fraktálech a matematice - to tu zmiňuji jen proto, abych dokázal, že i matematika tvoří krásu. (09.09.2008)

Není moc asijských horrorů, o kterých bych řekl, že jsou téměř dokonalé. O Guisi to můžu s klidným svědomím prohlásit. Dovedu si však představit, že se nebude líbit každému, přece jen není tak přímočarý a nenáročný jako thajský Shutter. Pokud se člověku strefí přesně do vkusu, jako se strefil mně, ve filmu najde jen pouhé minimum chyb (či rušivých elementů). Výraznější chybu dle mého názoru nemá, pokud se tedy nedá počítat v duchařině za chybu to, že upřednostňuje myšlenku před výsledným šokovým efektem. Někdo možná nepřejde fakt, že film čas od času přepne ze strašidelných scén plných napětí do čínské romantiky (ne, tak hrozné jak to zní, to zdaleka není), nebo nezkousne ambicióznost projektu. Pro mě osobně je to nejlepší horrorový počin za rok 2006. (21.03.2007)

Když už srovnávat čí přirovnávat tak asi nejlepší je Akumu tantei vs. Grudge. Ale zkráceně se dá říct že se jedná o naprosto geniální film ! škatulka horor tu je opět krapáek na okrasu, ale i na tu se ke konci trošičku dostane, jde spíš o to čeho se kdo bojí. Film je vícéméně výborný mystery scifi. Ačkoliv je to duchařina, myslím že o strach, či lekání tu rozhodně nejde. (03.09.2009)

V Gui si toho najdete opravdu hodně, horor, sci-fi, akci, romantiku, drama i melodrama, všechny tyhle žánry víří a přeskakují jeden do druhého. Kupodivu však výsledkem není nekoukatelný mišmaš, ale vcelku zajímavý film o polapeném duchovi malého klučiny, antigravitaci, lásce, nenávisti a dalších nesmyslech. Tvůrci mohli být kapku soudnější, vzhledem ke svému rozpočtu, v trikových scénách, na kterých je nedostatek financí docela vidět a možná bych ubral i melodramatických vložek, které mi tu vůbec nesedly a jinak dynamickému ději nuceně snižovaly tempo. Kvituji až na pár výstřelků civilní herecké výkony a zejména poslední říznou dvacetiminutovku s dlouhovlasou nemrtvou nádherou. Tři. Viděno během Challenge tour 2015. 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)