Hraniční hlídka

Kdyby někdo podobný příběh zfilmoval v českém prostředí, napíšu o něm, že film přeexponoval a zápletka je přes určitou atraktivitu přitažená za vlasy. Jsme ale na Balkáně, na horké hranici mezi jugoslávským Kosovem a Albánií, kde to už na konci 80. let z národnostního hlediska nebezpečně vřelo a malá pohraniční jednotka jugoslávské armády žila v psychóze, kdy na druhé straně hranic stojí 16 tisíc albánských vojáků a za sebou mají stotisícovou albánskou menšinu, co touží po velké Albánii. Velitel jako by vypadl z humoristických próz pana Švandrlíka, utekl před pastevectvím ovcí v horách a dostal se do nejzapadlejší oblasti, kde lišky dávají dobrou noc a těch ovcí je dvakrát víc než v jeho domovině. Jeho mladičká manželka se v tom zapadákově beznadějně nudí a je ochotna přijmout jakékoli rozptýlení v podobě pohledného mladého lékaře, který slouží jako manželův podřízený. Čtyřlístek doplňuje sebevědomý frajírek a bavič v jedné osobě, který by mohl být tmelem každé party, ale tihle týpci jsou jako nebezpeční pozéři vždycky poblíž nějaké šikaně či provokaci. Kombinace těchto čtyř lidských typů nevede k nějaké švandrlíkovské taškařici, ale neodvratně kráčí k zásadnímu dramatickému konfliktu. Jsme přece v Jugoslávii, kde se jižní temperament kloubí s nejednou krutou tradicí a smrt nestačí tam, kde je protivníka nejprve potřeba řádně zmučit. Základní scénáristická kostra mi přišla nosná a všichni zúčastnění hráli perfektně. Jugoslávci často studovali u nás, takže jejich kinematografie kloubí naše režijní řemeslo s jižanským temperamentem. Celkový dojem: 80 %. (28.05.2010)

5/10 Predznamenani roztrzky v Jugoslavii, kterou uz ani Tituv odkaz nezachranil, hodne pripomina Tankovy prapor, i kdyz neni tak jednoduse vulgarni, ale podobne mu s pribyvajici stopazi mu dochazi dech. Stejne jako chalpcum a chlapum. Vojenske filmy maji zkratka omezene publikum, takze nekterym vecem se zeny smat nebudou. (03.02.2009)

Dosť neskorá premiéra na ČT2 ma neodradila a film som si nechcel nechať ujsť. Výborný príbeh s množstvom humoru aj na účet velebeného Tita má krátku stopáž , ale za tento krátky čas režisér dokázal zaujať, rozosmiať a v závere aj poriadne zabrnkať na city. Veľký podiel na tom má krásny hudobný motív v záverečnej scéne a titulkoch. 80%. (17.05.2010)

otevřeně přiznávám, že mě tenhle snímek dostal... přes svou lehkou předvídatelnost jde o velmi slušnou práci a balkánci dokazují, že jejich sejra a hajduk split nejsou jediné věci, co můžou světu nabídnout... původně jsem chtěl ponechat 4*, ale fakt, že na plátně dostala dost prostoru nádherná, čarokrásná, Verica Nedeska (neBeská!), z nečekaně nečekaného konce jsem byl doslova PAF a že jde o můj jubilejní tisící komentář, půlhvězdu ještě přidám. 90% [Festival Nad Řekou, 2009] (10.08.2009)

Hořkosladký balkánský film. Píše se rok 1987 a hraniční hlídka Jugoslávské lidové armády se u jezera Ohrid v Makedonii, na hranici s Albánií, připravuje na možné střetnutí s albánskými vojáky. Velitel posádky, poručík Pašić, dostane sifilis. Mladý lékař a voják Šiniškiević dostane za úkol jeho nemoc vyléčit. Odhadne dobu léčby na tři týdny a tak Pašíć rozhodne, že po tuto dobu nesmí nikdo opustit posádku. Vymyslí si proto koncentraci albánských jednotek na hranici a své vojáky pořád straší možným střetnutím. V posádce samozřejmě panuje značně uvolněná atmosféra, nikdo ani nepomyslí na válčení a svého velitele upřímně nenávidí. Šiniškiević je poslán pro léky, staví se dole ve městě i za poručíkovou ženou (od které Pašić ten sifilis samozřejmě nechytil). Mirjana je mladá a krásná a hlavně sama... Další hlavní postavou je poněkud švejkovský voják Paunović. Celou armádu má na háku, je samý vtípek a Pašiće nenávidí snad ze všech nejvíc. Jednoho dne si vymyslí (aby se ulil), že chce navštívit hrob velkého vůdce Tita. Vztah Pašiće a Paunoviće dostane nový rozměr... Karaula je hořkosladkým filmovým zážitkem hlavně proto, že kombinuje jak komediální, tak tragické prvky. Ty druhé se projeví až v typicky evropském konci. Karaula dobře ukazuje, že ještě pár let před tragickou krvavou bratrovražednou válkou takové vyhrocené spory mezi národnostmi nebyly vidět, i když nenápadně bobtnaly pod povrchem. Ve filmu jsou zařazeny originální reportáže jugoslávské televize o tehdejších nepokojích v Kosovu. Tragický konec je tak, když se nad tím zamyslíte, symbolem toho co Jugoslávií potkalo již za pár let. Ještě dodám, že poručík Safet Pašić je Bosňák, Siniša Šiniškiević je Dalmácijec, čili Chorvat a Ljubo Paunović je Srb z Bělehradu. P.S. Jinak ve filmu je hodně sexu, alkoholu a typicky barvitého a šťavnatého balkánského nadávání. (17.09.2007)