Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Cimrman v říši hudby je pre mňa osobne veľmi nešťastný výber pre divadelnú hru. Seminár nevtipný natiahnutý na 3/4 celej hry. Hra zvláštna bez štipky citu. Zhudobnenie Cimrmanovi moc neprospelo. Hra je natoľko krátka, že si nedokážete vytvoriť s postavami dostatočné citové puto, aby vás vôbec zaujímalo, čo sa deje na javisku. Profesor Brukner ako Nemec "Zucker" je posledný záchranný čln pre humor tohoto diela. Chápem kam tým tvorcovia mierili, ale skrátka sa to vôbec nevydarilo. Pre Cimrmanológov to bude mať určite nejaký skrytý význam, ale pre ten zbytok to bude len dlhý seminár s trápnou výplňou. Možno je to len tým, že som videl divadelný záznam a nie živé vystúpenie, ale to už nedokážem potvrdiť. Možno urazím celý český národ, ale zastávam názor pána Stroupežnického: Nech sa Cimrman od operiet a opier drží, čo najďalej... ()
Tahle Cimrmanovka je krapet odlisna a nepatrne horsi, ale opet sem se perfektne bavil. Prednaska je tentokrat natazena na celou hodinu a i kdyz je docela vtipna, musi si obcas vypomahat nejakym blbnutim okolo a je to krapet jednodussi humor. Nicmene senilni Vondruska je naprosto masakralni, budka taky a V chaloupky stinu az na par nerymujicich se slov taky. Samotna hra je tentokrat opereta, ze zacatku se sice nic moc nedeje, ale zachvily se to rozjede, Sverak se svym taneckem je perfektni, melodie chytlava a texty vtipny. Hodne vostrej je napriklad Petr Brukner, kterej celou dobu zpiva "nemecky". Sice slabsi, ale porad na 5*. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Té hudby ale mohlo být trochu míň... ()
Tuhle hru DJC mám snad nejradši, prostě nechápu, jak může někdo napsat, že jsou to nejslabší cimrmani...Ale což, právo na názor nikomu upírat nebudu. :) Měl jsem štěstí, že jsem toto představení viděl se Smoljakem (R.I.P.) i Svěrákem najednou na prknech žižkovského divadla J. C., jedním slovem paráda! ()
Já za to nemůžu, ale mě to prostě nebavilo. Já měl v paměti, že některá Cimrmanova hra mě vůbec nebavila a teď už vím, že to je tato. Ani ten seminář mě nijak nenadchl a našlo se jen málo vtipů, co mě pobavily. U některých herců jde vidět, že už jsou staří a třeba takovej Vondruška je dost trapnej. Né chtěně trapnej, ale nechtěně, bohužel. Akorát nevím proč, v hlavě furt mám "to jste divný chodec, že vám chybí bodec." Vtipné bylo asi jen vysvětlování schématu zvukotěsné kabiny, když vypustí "... k uchu 13", chch. Samotná opera pak už je silné kafe nudy, bez dobrých melodií a humoru pomálu. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
- Od roku 2002 se Cimrman v říši hudby hraje vždy se Zdeňkem Svěrákem v obsazení. Jeho alternant Jaroslav Weigel se role plukovníka Colonela (kterou se Zdeňkem Svěrákem jako jediný v historii této hry alternoval) vzdal, protože představení již neuzpíval. (mnaucz)
Reklama