Reklama

Reklama

Cimrman v říši hudby

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (156)

Chladek 

všechny recenze uživatele

Zavolejte, Coloneeelaa.....je to další s úspěšných her, a podle mě moc dobře zpracované ve smyslu hudební opery. Je to aspoň jedno dílo, které vybočuje a neubírá se stejnou cestou jako ostatní. Podle mě má tato hra nejlepší úvodní referát, ze všech her. Hlavně tedy, pokud je obsazen P. Vondruška. "Tedy žaket, že" ()

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

Páni začínajú tým, že je to osvetový večer. V ich podaní je osveta to správne slovo a v ktorejkoľvek hre. Pohladenie pre dušu. Výstupy hercov založené na najmenších detailoch. Som rada, že som túto hru videla medzi poslednými a už som sa len tešila z jednotlivých výstupov. Pre mňa to bolo maximálne uspokojenie, vôbec nie ich slabší počin. Pristúpila som na ich hru. „Učí se dobře, jen v počtech trochu pokulhává. (Hudba). To byl asi reparát.“ „Třetí věta symfonické básně Kovář Jursa, ta je pozoruhodná tím, že se nedochovala“. „Norský badatel Skansen ve své knize: Kam se poděla třetí věta...“ Vyvrcholenie prednášky, prečo má Dr. Hraběta na uchu číslo 13, musí oblažiť dušu každého projektanta kabín. Úspěch českého inženýra v Čechách – je perfektná paródia! „Kdybyste na to laskavě mrkl, mělo to výrábět cukr“. ()

Reklama

viperblade 

všechny recenze uživatele

Já mám ty kluky Cimrmanovský fakt rád, ale tohle si podruhé asi nepustím. Krom pár dobrých chvilek (začátek semináře), to za moc nestojí a musím, ač nerad, napsat, že při této hře jsem málem usnul a dokonce jsem i chvíli uvažoval o tom, že to vypnu. No, ale každý má právo na omyl. I ti naši Cimrmanové... ()

hostivít 

všechny recenze uživatele

Většina komentářů zde odsuzuje samotnou opera Úspěch. Je jasné proč. Protože je to jediné Cimrmanovo dílo, které není podbízivé a přístupné všem vrstvám populace. V každé jiné hře jsou momenty, kterým se smějou ti chytří, ale jsou tam i takové, které pochopí i slabomyslnější, v každé jiné hře. Jen zde, v této opeře, je pro plný požitek nutno znát trošku vážnou hudbu, mít ji rád, mít rád operu. Protože pak v celé té opeře vidíte velkou parodii na všechny možné opery a skladatele, postřehnete jemné vtipy (inž. Wagner zpívá na melodie z Wagnerových oper, český inženýr Vaněk na Smetanu atp.). Kdo operu nezná, ten nepochopí. Svěrák a Smoljak se zde pustili na tenký led, protože obliba opery v dnešní době je minimální, nikomu to nic neříká. Proto si myslím, že všichni, kdož zde tak vehementně kritizujete operu, činíte tak jen a jen z nepochopení. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Kolegové, smyčec není bicí nástroj." Jako skvělej matematik musím konstatovat, že statisticky vždycky musí být vždy někdo nejslabší. A nejslabší Cimrman je ten, kterej se pohybuje v říši hudby. Jenže to, že je nejslabší, neznamená, že je málo zábavnej nebo snad jen průměrně geniální. Tříjazyčná opera Úspěch českého inženýra v Indii mne zaujala zejména tím, jak zvučně znějí kuňkavý hlasy nezpěváků, kteří to mýmu neoblíbenýmu žánru zavařili opravdu solidně. Navíc jsem se dozvěděl, že G-ovce pocházejí z Bavor, jak se nepříliš úspěšně zkracuje anekdota a co to byla pověstná Cimrmanova Die Cirkulár Schule. Co chtít ve stínu chaloupky víc? ()

Galerie (10)

Zajímavosti (14)

  • Původně se opera hrála z pásku a ne s živými muzikanty. Nakonec to však zaměnili. Miloň Čepelka o tomto řekl: „...ale pak jsme si řekli, že to je lepší s živou hudbou. Za prvé to vypadá líp a zadruhé když někdo v opeře udělá chybu, tak si s tím dirigent poradí, kdežto pásek ten jedu furt dál a celá opera může jít... rovnou do háje. Jediná možnost je začít znova od místa, kde ta chyba nastala“. (mnaucz)
  • Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno