Ponjo z útesu nad mořem

Překrásná, po výtvarné stránce bezchybně zpracovaná pohádka, která dozajista nadchne každé malé dítě. Dospělí znalí Miazakiho tvorby však budou s největší pravděpodobností postrádat filosofickou hloubku předchozích snímků (viz. "Princezna Mononoke" a "Cesta do Fantazie"), neboť právě díky ní jsou tak úchvatné a nezapomenutelné... (08.06.2011)

Miyazaki je veľký vizionár, to mu treba nechať. Dokáže sa v animovanom žánri realizovať s unikátnym nadhľadom a pomocou jednoduchých životných myšlienok formulačne preštrikovať až ku obsahu celovečerného príbehu, ktorého pocity siahajú za hranicu prvotných vnemov. I to vyzdvihuje jeho výnimočnosť, že po Mononoke plánoval skončiť a kam to ešte potiahol. K Ponyovi len toľko, že práve tieto spomínané faktory, ktoré zdobili autorovu slávu boli využité vari najmenej z jeho tvorby. Zas na druhej strane treba pripomenúť, že aj keď sa nejedná a významnú vec, servírovať deťom poučnejší obsah je ďaleko prínosnejšie, než prvoplánové filmy z dielne Dreamworks či Pixar. (05.04.2014)

Miyazakiho animované lahůdky miluju. Měl jsem tu možnost zatím vidět Mononoke-hime, Sen to Chihiro no kamikakushi a Hauru no ugoku shiro - režisérova novinka je pak oproti těmto jmenovaným dosti průměrná. Zajímavé nápady tam sice jsou, animace je epesní, ale celková infantilita na mě dýchla tentokrát až moc. Byl jsem od něj zvyklý dostávat dětské příběhy s ne tak dětským hávem. Rozhodně však na něj nezavrhnu a hlavně se pokusím doplnit si jeho starší animované skvosty. (19.08.2009)

Já se přiznám, že mi žádné japonské animáky nikdy nepřirostly k srdci a tu japonskou mytologii v nich také moc nemusím. O Mizajakim jsem ale něco už slyšel a tak jsem byl zvědav jaké to bude. Po Hrobu světlušek vím, že ne všechno se má házet do jednoho pytle a tak dávám šanci i ostatním záležitostem tohoto žánru... Hned v úvodu jsem se lekl, protože se tam přesně objevil ten typ obličejů, které nesnáším a kterým dávám (možná blbě) souhrnný název manga. Ano jsou to ty velké oči s odlesky, malá ústa a místo nosu dvě tečky... Další co mne šokovalo byl čaroděj, trilobité a podvodní svět s ,,potěrem''. Vida ale nadšení dcery, která na to koukala se mnou jsem se nechal bez přemýšlení volněji unášet a o no to šlo. Asi to bylo hlavně díky krásným animacím, příběh samotný měl zajímavý začátek, ale podivný konec. Ale líbilo se mi to a jsem vděčný Reflexu, že něco takového vydal pod svojí perutí. Tohle je prostě tak trochu jiná pohádka z Ostrovů. Je to sice na slabší 4, ale přesto je dám. 4 zalté ryby. * * * * (28.01.2016)

Ponyo je animáč spíš pro hodně malé děti. Je spíš o atmosféře, má takovýten příjemný japonský styl. Všechno je takové malebné, milé a má to i hezkou hudbu, ale upřímně řečeno to byla pro mě často slušná zívačka. Příběh to nemá kdovíjaký, nakonec se z toho vyklube variace na Malou mořskou vílu... která je ale vzhledem k nízkému věku protagonistů docela ujetá. Ve filmu nijak nefunguje drama, protože ani nemá pořádné záporné postavy. Je to spíš hezky udělaný film o tom, jak si děti hrají. (5/10) (06.02.2021)