Ponjo z útesu nad mořem

Miyazakiho animované lahůdky miluju. Měl jsem tu možnost zatím vidět Mononoke-hime, Sen to Chihiro no kamikakushi a Hauru no ugoku shiro - režisérova novinka je pak oproti těmto jmenovaným dosti průměrná. Zajímavé nápady tam sice jsou, animace je epesní, ale celková infantilita na mě dýchla tentokrát až moc. Byl jsem od něj zvyklý dostávat dětské příběhy s ne tak dětským hávem. Rozhodně však na něj nezavrhnu a hlavně se pokusím doplnit si jeho starší animované skvosty. (19.08.2009)

Já se přiznám, že mi žádné japonské animáky nikdy nepřirostly k srdci a tu japonskou mytologii v nich také moc nemusím. O Mizajakim jsem ale něco už slyšel a tak jsem byl zvědav jaké to bude. Po Hrobu světlušek vím, že ne všechno se má házet do jednoho pytle a tak dávám šanci i ostatním záležitostem tohoto žánru... Hned v úvodu jsem se lekl, protože se tam přesně objevil ten typ obličejů, které nesnáším a kterým dávám (možná blbě) souhrnný název manga. Ano jsou to ty velké oči s odlesky, malá ústa a místo nosu dvě tečky... Další co mne šokovalo byl čaroděj, trilobité a podvodní svět s ,,potěrem''. Vida ale nadšení dcery, která na to koukala se mnou jsem se nechal bez přemýšlení volněji unášet a o no to šlo. Asi to bylo hlavně díky krásným animacím, příběh samotný měl zajímavý začátek, ale podivný konec. Ale líbilo se mi to a jsem vděčný Reflexu, že něco takového vydal pod svojí perutí. Tohle je prostě tak trochu jiná pohádka z Ostrovů. Je to sice na slabší 4, ale přesto je dám. 4 zalté ryby. * * * * (28.01.2016)

Miyazaki tradičně věnuje svůj příběh ekologii, nebo chcete-li mírovému soužití lidí a přírody, zastoupené božstvy a duchy. Po trochu pomalejším (a pro mě nudném) úvodu se příběh čiperného chlapce a jeho emotivní matky rozvine docela příjemně a podstatné je, jak už to H. M. umí, že žádné z poselství nepůsobí přehnaně, polopaticky nebo nuceně. Celý film je laděný hodně pohádkově a dětsky, a především nevtíravým způsobem laskavě, čemuž je podřízená i výtvarná stránka. Výborná věc, ale přeci jen mám od Miyazakiho oblíbenější kousky. (06.06.2011)

Mijazakiho tvorba má u mňa sínusoidnú tendenciu. Niekedy ma dostane na lopatky ( LAPUTA : NEBESKÝ ZÁMOK ) inokedy iba ľahko zaujme ( NAUŠIKA Z VETERNÉHO ÚDOLIA ). PONYO je presne z tej druhej kategórie. Celú režisérovu tvorbu ale spája jedno. Bezbrehá fantázia. V tomto prípade však vyčítam to, čo Mijazakiho slabším dielam. Nemá dušu. (29.05.2016)

Je to Miyazaki, není to Miyazaki ... Gake no ue no Ponyo bylo mnou asi natolik očekávaným dalším "celovečerákem", že mne to asi nakonec zklamalo ... zápletka měla své kouzlo, příběh je opět hodně orientován na přírodu a vztah člověka k ní ... ale ... něco tomu na plný počet chybělo, bohužel. Tak 75% ... (17.04.2011)