Kasandřin sen

Podobne ako s Match Pointom ani tu nenájdeme tradičné rysy Allenovho režisérskeho rukopisu. Mne osobne takáto voľba prišla opäť vhod. Aj keď musím sa priznať, že prvá polhodina ma nebrala vôbec, akonáhle však nastúpi na scénu Wilkinson so svojím prejavom, ide samotný film, aspoň v mojom ponímaní, o triedu vyššie. Gradácia príbehu je veľmi zaujímavá a dá sa povedať, že svojím spôsobom aj napínavá, preto ma potešil fakt, že záver filmu nie je spackaný, ale práve naopak dotiahnutý správnym smerom. Nápomocným faktorom sa samozrejme stala prítomnosť dvojky McGregor - Farrell, obaja naplnili očakávaný štandard. Podobne ako po spomínanom Match Pointe dávam 80%. (18.04.2008)

Kasandřin sen není běžná kriminálka nebo detektivka, je to spíš psychologické drama o dvou ambiciózních mladících, jednom byznysmenovi v rodině a jedné osobě, která překáží rodinnému štěstí. A především je to film o vyrovnávání se s vlastní vinou, taková svérázná varianta Viny a trestu. Woody Allen se v tomto období odklonil od svých starých neurotických komedií a pokračuje v linii nastolené dramatem Match Point - Hra osudu. Není to tak silné jako jeho předchozí snímek s kriminální zápletkou, ale jako psychodrama o morálce funguje dobře a Woody Allen si uchovává vysoký standard své tvorby. Navíc, a to se v tomto případě opět potvrdilo, pracuje s hereckou elitou. Oba herci v hlavních rolích odvádí to nejlepší, co umí, a považují svou účast na projektu Woodyho Allena za čest. Celkový dojem: 75 %. (04.01.2011)

Musím říci, že tento snímek je zde celkem přeceněný. Je to hodně přesný průměr. Jelikož děj se motá pořád kolem jednoho a nepřichází nic nového, jen chvílemi se člověk vážně baví a zajímá ho, co se stane. Jinak je to téměř vše předvídatelné. Colin Farrell měl roli ušitou na míru a to doslova - alkohol, prášky, cigarety a deprese. Oproti němu Ewan McGregor je takový "slušňáček" až na tu vraždu, kterou spolu provedou. Z mého pohledu taková klasická americká snaha o velké drama. (01.05.2012)

Woody Allen by měl buď zůstat u svých umluvených satir, v klidu se dál opakovat, já bych mohl v klidu nadávat, že už se tvůrce sám vyčerpal a že neustále nabízí to samé - spoustu textu, často vtipného, kterému by možná slušel více i papír (nač jsou mu obrázky), a byl bych spokojenější. Jeho pokus natočit film o tom, jak někdo chce (nebo je donucen okolnostmi, to je jedno) vraždou přijít k penězům, který se jmenoval Match Point, jsem mu ještě sežral, respektive jsem si ho poctivě celý odnudil, ale dvakrát do téže řeky nevstoupíš!! Oba bratři se chovají jako idioti, respektive jsem od obou herců každou chvíli čekal, kdy si začnou cucat palec a maminka je bude muset pochovat na svých ňadrech. Tak pitomoučký dějový rozjezd, kdy není absolutně komu fandit, natož někoho chápat, jsem dlouho neviděl. 37 minut - déle to nešlo. (02.10.2008)

Je to Woody a zároveň to není Woody. Je to jak od nějakého (ne)pěkně cynického filmaře, který nemá zrovna nejlepší mínění o stavu současné morálky západní společnosti. Rozhodně tedy nejde o klasickou allenovku, ale zase bych netvrdil, že je v tom zcela nerozpoznatelný. Nezapírám, že bych to možná raději viděl na divadelních prknech, kam to dle mého patří, ale na nich bych si zase těžko vychutnal tradičně skvělou práci Philipa Glasse. Ovšem ta není hlavním kladem. Tím je s přehledem ústřední herecké duo. Ti dva by si ještě někdy měli zahrát pospolu. I přes rozdílné přízvuky jsem jim bratry věřil jako málokomu v poslední době. Obavy zda neuvidím McGregora a Farrella, ale Iana s Terrym tedy vzaly za své. (20.07.2008)