Odvlečen

Američania si radi strieľajú do vlastných radov, majú tak potom pocit akéhosi sebauvedomenia. Ja im to schvaľujem, ale forma Uneseného je natoľko schématická, že sa mi zdal tento film o terorizme skôr zbytočný. Absolútne statická kamera, žiaden autorský vklad, málo priestoru pre hlavnú Gyllenhaalovu postavu, no a hlavne logické nedostatky, keď som nechápal, prečo Američania aj Egypťania strácajú čas mučením väzňa, keď im začína byť jasné, že sa jedná o omyl. To mohli pokračovať vo vyšetrovaní inde a úspešnejšie. O čo im potom vlastne ide? Hood sa snaží byť politicky korektný, obidve strany sú v tom rovnako namočené, svedomie sa ozve iba vo Freemanovi. Trochu mi to pripomenulo Body of Lies, lenže to je svižne natočený triler veľkej režisérskej osobnosti. Záverečná pointa-slučka je síce trochu lacná, ale našťastie funguje. Čistý priemer. (21.12.2012)

Ať hledám, jak hledám, nikde nevidím „podle skutečných událostí“. Jsem hloupá nebo jen důvěřivá? …ale vůbec bych se nedivila, že takové a i mnohé další praktiky amící a jiné státy provozují, Česká republika do nich ale asi nepatří, díky bohu :o) Každopádně pozvolné gradující tempo, místy až mrazivá atmosféra a beznadějný strach, hlavně můj, mi na nedělní večer připravil příjemný zážitek. (20.06.2011)

Před časem jsme i u nás zaslechli o tajných přeletech speciálů USA, dokonce i o tajných věznicích v Evropě... Když už mají americké tajné služby mučit tak raději jinde ne v USA asi... Film skvěle ukazuje na dnešní dobu honů na čarodějnice, kdy někdy i sebemenší náznak či něčí domněnka může mít pro nezúčastněnou a nic netušící osobu dalekosáhlé důsledky. Samozřejmě, člověk ve filmu fandí Anwarovi a posléze i Freemanovi. Oproti tomu vedoucí egyptských policistů nebo šéfka CIA jsou zlo samo... Divák se děsí faktu, že slibně se rozvíjející pátrání po Anwarovi v mžiku skončí u pomyslné zdi s názvem - Národní bezpečnost USA. Říkáte si co kdyby se to proboha stalo mně? ---- Ale ruku na srdce, osobně věřím, že bez těchto zlounů za zdí Národní bezpečnost by náš svět - svět západní civilizace, byl mnohem méně bezpečný. Pokud se někdo z náboženských důvodů (a bohužel jsou to převážně muslimové), hodlá odpálit v metru plném lidí, dát nálože na vlakové stanice či s uneseným velkým dopravním letounem narazí do mrakodrapu, pak jsou tu lidé kteří nesou břímě odpovědnosti potřební. Jsem si jist, že dochází k přehmatům jako v tomto snímku. Jsem si jist, že při waterboaringu řeknete i to co nevíte, budete si vymýšlet jen aby vyšetřijící skončili. A to je jen jedna ze široké škály donucovacích prostředků jak člověka zlomit. V sedmnáctém století lidé natažení na skřipci a pálení ve slabinách kleštěmi také nakonec doznávali účast na čarodějnických sabatech, líbání kozla a létání na koštěti... Jenže, i když připustíme, že se přehmaty dějí... -. Můžeme si dovolit ten luxus chovat se lidsky vůči zfanatizovanému nepříteli, nectícího žádné zákony, žádné právo, kterému je vše jedno? Můžeme si dovolit vyšetřovat podezřelé při podezření z příprav teroristických útoků jen v rámci platných zákonů se všemi právy, která by v demokratické a právní zemi měla být obviněnému garantována? Stále hledám odpověď, ale i přes dojem z tohoto filmu se kloním spíše k NE, NEMŮŽEME. Dávám čtyři matice. * * * * (25.10.2013)

Z počátku film působí jako další klasické politické drama, které nemůže nijak překvapit. První polovina je dost rozvleklá a pomalu se rozjíždí, ta druhá půlka už ale nabírá na obrátkách a z filmu se stává vážně výborný politický thriller. Dobrá zápletka, parádní atmosféra po celou dobu filmu a skvělý závěr jsou největším plusem filmu. Vím, že jsem napsala, že film má skvělý závěr, také má, přesto mi na něm něco vadilo a to, že nebyl dotažen do konce, neboli spíše nebyl úplně ukončen. Film však hodnotím velmi kladně. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že z daného tématu šlo vytřískat ještě více, proto 4* (17.03.2011)

Film dávali pozdě večer a mně se pak v noci zdál sen, že jsem u nás na vesnici chtěl nastoupit do autobusu, když v tom mě dva nabušení revizoři zatáhli do zastávky a obvinili ze spoluúčasti na korupčních praktikách naší vlády, protože jsem měl na nohou boty stejného druhu a velikosti, jaké byly namalovány na krabici Davida Ratha. Řeknu vám, že se mi docela ulevilo, když jsem se před polednem probral ve svojí posteli. Co ale ti, kteří se probudí v tmavém sklepě svázaní v kozelci s roubíkem v hubě jen proto, že si nějaká blonďatá bába hraje na Columba? (Nic proti, Meryl, tebe pořád miluju!) (17.09.2012)