Deník mrtvých

George A. Romero mne velice zklamal. Deník mrtvých je nudná slabá slátanina bez napětí a strachu. Přátelé mne varovali, že je to blbost, ale já si říkal, že snad Romero nemůže natočit špatný film. Bohužel, opak je pravdou! Dávám pouze jednu hvězdičku za scénku, kdy zdravotní setře po zásahu elektrickým impulsem vypadly oči z důlku. Pokud by tato scénka ve filmu nebyla, označil bych ho jako ODPAD! A pro mne je "Deník mrtvých" velkým zklamáním! (30.08.2008)

"No co? Jsem z Texasu!" řekne slečinka v korzetu poté, co probodne mumifikovaného kamaráda. Za zvuků country hudby pak míří do hlubin temného lesa, abychom se o ní už nic víc nedozvěděli. To už jsem opravdu nestíhal. Mumie- klaďas přěžije a nyní se chystá hodit řeč se zbývajícím ansáblem kamarádů, jejichž IQ se při důkladném přepočítání shoduje s číslem bot hluchoněmého starce, který se o několik hodin dříve, mimojiné, seznamoval s kosou. Mumie- klaďas si cestou stačí rozrazit hlavu o dvěře a vysekat v předsíni s nádherným točitým schodištěm, které upoutá pozornost každého zainteresovaného člověka z oboru dřevořezba pro náročné. Konečně je na místě. Vřítí se do koupelny, kde si jeho bývalý kamarád dává sprchu, protože to je jediná věc po které touží. Spolu s ním pak spadne do vany, která je plná horké vody, a jelikož je mumie- klaďas všeumělec, shodí tam i vysoušeč vlasů, který je, světe drž se, v zásuvce. Hromy, blesky, RWE má radost. Jak později řekne přeživší kamarád: "Zemřeli v objetí". A já? Já se směju na celé kolo, aby mi následně zmrzl úsměv na rtech z důvodu uvědomění si, že ten film se považoval za horor....70% (06.08.2009)

A zase ta kamera, kterou použil jeden z hlavních hrdinů. Tentokrát ale musím uznat, že byla použita velmi dobře a citlivě a tak jediné malé vady na kráse nového Romerova filmu byli herci, na které jsem si dlouho zvykala a také to podání, kde mi přišlo, že je nám vnucováno, abychom pochopili, proč ten kluk pořád jen točí a točí. Ano, já to chápu, ale ne za cenu lidských životů, které mohl zachránit. (14.05.2008)

Oblíbený prostředek mladých filmařů, ruční kamera, se dostal i do rukou starého harcovníka, který opět ukázal, že umí držet krok s dobou. Romero se sice opakuje, do současné společnosti, včetně všech jejích moderních výdobytků v podobě všemocných médií, internetu a jiných komunikačních prostředků, které zkracují vzdálenosti, se ale umí obout pořád se stejnou razancí. I tolik diskutabilní ‚natáčím vše, co vidím‘, které umí být předmětem dlouhých sporů mezi diváky, nakonec ustál překvapivě snadno. Hrdinové nedrží kameru v ruce jen tak zbůhdarma, ale i mají pro to důvody a navíc to Romero obratně kočíruje i v tradičních filmařských disciplínách. Motivace postav funguje, road movie s nezbytnými ‚pocestnými‘ taktéž, takže spíše než horor o zombies připomíná tento film napínavý thriller, kde se jen tak mimochodem objevili živí-mrtví, před nimiž je třeba utéct. Nakonec je tak škoda jenom toho, že to trochu pokulhává v napětí i strachu (hrdinové i samotný divák), které však bohatě vynahrazuje lahůdkové ‚gore‘, u něhož jsem si často kladl otázku, jak to ten dědek sakra dělá. 4 a ½. (23.09.2008)

Udělali jsme film, aby se lidé jako vy dozvěděli pravdu…. Ach ty dokumenty. S úvodními keci mám stejný problém jako v Monstru. Když ovšem přijdou na to, že jim Bůh změnil pravidla, začíná to být zajímavější, tolik se nekecá a mrtvých zombíků přibývá. Filozofické memento, zda stojíme za záchranu, mne ovšem nechává klidným. George A. Romero si ze zombíky rozumí. O tom není pochyb. Teď jim dal i nový háv, protože změna je život. Teda, jak pro koho… (20.12.2008)