Půlnoční vlak

Přestože jsem jen tichý zedník na věčném božím CSFD-staveništi, jeden zásadní problém Půlnočního vlaku bych zmínil: Hlavní hrdina a divák zakouší v průběhu dění diametrálně odlišnou zkušenost – divákovi je sice slibován horor, respektive obskurní urban legenda, ovšem hrdina svým konáním ustavičně překlápí film do detektivky. Nesnaží se vyhnout nebezpečí, jak je u postav v hororech zvykem, ale směřuje k němu; snaží se dopátrat pravého stavu věcí. Vede to k tomu, že není hrůznými událostmi tak natěsno obemknut, protože z nich střídavě a navíc libovolně, jak se mu zachce, vypadává (když chce řešit vztah s přítelkyní, řeší vztah s přítelkyní, když chce pátrat po vrahovi, pátrá po vrahovi), a film proto nedrží kontinuitu v napětí, v níž tak vynikaly kupř. Hory mají oči nebo Blair Witch. To by až tak nevadilo, jenže film staví především na podle mě nevhodně zvoleném Vinnie Joneseovi (roztomilá perzifláž herecké šarže, tj. ještě o stupínek přepálená reminiscence na ostrého hocha z ritchieovských gangsterek). Vinnieho hodili producenti i na poster, aby jim zajistil rentabilitu snímku, a ještě před natáčením jistě sepsal čestné dobrozdání, jako se v Hollywoodu sluší. Divákovi je tedy pravý stav věcí zřejmý víceméně od začátku, zatímco hlavní hrdina se k němu musí dopátrávat, protože film mu řadu informací odpírá, na rozdíl od diváka, jemuž poskytuje vodítek až moc; zřejmě proto, aby se mohl v klidu opájet brutálními intermezzy. Samozřejmě, spousty filmů kombinuje horor, detektivku a gore scény (dva nejslavnější za všechny: Mlčení jehňátek a Sedm), ale tenhle to dělá dost pokoutním, totiž ne zcela funkčním způsobem. P.S. Jestliže by se podoba mezi hlavním hrdinou a Clivem Barkerem dala přičíst náhodě, jak vysvětlit jejich totožné, pouze prohozené iniciály? (06.04.2009)

Clive Barker je výborný spisovatel a Vinnie Jones je prostě bůh a ikona. Když je dal Ryuhei Kitamura, který se explicitního násilí a umělé krve rozhodně nebojí, dal dohromady, tušil jsem pecku. A měl jsem pravdu. Něco mi zde sice na plný počet chybělo, ale jinak nemám takřka co vytknout. Sympatické herecké obsazení, dobrá hudba, jednoduchý, leč originální příběh a hlavně VINNIE JONES JAKO ŘEZNÍK (Upřímně, umíte si dle jeho vizáže představit pro něj lepší řemeslo?) Takže dávám lepší čtyři s náběhem na plný počet... P.S.: A narážka na Forresta Gumpa byla špičková: "Life is like a box of chocolates" :-) (15.01.2009)

Hodně rozporuplné pocity mám z tohoto na první omak fešného hororu... Na jednu stranu tu máme absolutně dokonalou, depresivní temnou atmosféru a tomu odpovídající vizuál, kdy jsou všechny teplé barvy v podstatě eliminovány. Na druhou stranu celý děj prokládá několik sice jakž takž fajn brutálních scén, ale občas mi i přes to, že jsou schválně přehané, přišly zbytečně "vtipné". Kladívko je sice fajn zbraň, ale takový řezník toho má v kabelce určitě více, ne? Další protiklady snímku jsou ve skvělém Cooperovi a hrozné Bibbové, které jsem téměř nic neuvěřil, chvályhodná byla pouze v poslední třetině filmu. No a závěrečný krásný kontrast je, když první půlka stominutového snímku téměř vůbec neutíká a nudí (drží se jen díky onomu ožralovi z Hangover), a v té druhé se pak tempo rozproudí jako vodopád krve stékající po okýnku v metru. Za konec jednoznačně chválím, alespoň tam jsem pořádně poznal Barkerův povídkový originál. Vážně CRAZY!!! (08.07.2009)

Soundtrack Robb Williamson a Johannes Kobilke: 1. Strange, Strange Dark Star - Iconcrash [4:43] ,2. Whenever We Come Back Breaking The Jar [4:04] ,3. Blue Hands - Manakin Moon [4:53] ,4. Today's Remains - Three Dot Revelation [4:01] ,5. S.O.S. Anything But Love - Apocalyptica [5:19] ,6. Dismemberment Express - Slvtn [4:26] ,7. Recluse Alu [5:22] ,8. Leon's Obsession - Robert Williamson/Johannes Kobilke [5:10] ,9. Great Big Sleep - The Second Coming [4:15] ,10. Briton Load - Illusion Of Order [3:46] ,11. Nacatl - Jason Hayes [4:09] ,12. Scabs - Penetrator [4:04] ,13. The Human Condition - Digital Dirt Heads [5:25] ,14. End Credits - Robert Williamson/Johannes Kobilke [2:57], (14.05.2011)

Půlnoční metro, vděčný to nástroj k vyvolání strachu. Už jednou se o to dost neúspěšně pokusil Christopher Smith, který měl sice k dispozici krásnou Franku Potente, to bylo ale to jediné zajímavé na celém jeho podprůměrném snímku. Předloha Clivea Barkera je proti filmu dost okleštěná, takže určité změny a více postav byl vcelku nezbytný tah, jsou ale naroubovány citlivě a v centru dění tak zůstává hlavní postava fotografa a metro. TMMT se určitě může pochlubit dobrým hudebním doprovodem, ucházejícími hereckými výkony a dynamickými krvavými scénami, kterým vévodí opravdu velice děsivý V. Jones, kterému role řezníka padla jako ulitá a i bez jakýchkoli replik (všeho všudy řekne za celý film jedno slovo) stačí, aby se zamračil a přejde vás veškerá chuť svézt se ještě někdy nočním metrem. Ted - Joxer - Raimi zde předvedl další nezapomenutelný výkon své kariéry a potěší také menší role Brooke Shields, co mě hodně rozesmálo byla narážka na Forresta Gumpa. ("Život je jako bonboniéra") Příběh je dost jednoduchý, ale funguje dobře. TMMT se v hororové tvorbě dnešních dní jistě řadí mezi vysoce nadprůměrné snímky. (19.10.2008)