Hrdinové a zbabělci

50%....Jak lví silou mobilizovat ovčí stádo... Technicky zručná a velmi svižná manipulace, která používá figurek na šachovnici k tomu, aby je dovedla do závěrečného rozestavění páně Redfordova světonázoru. Má jen jeden malý zádrhel. Je hloupá. Redford nabízí prefabrikované pravdy, vykrádá antické moudrosti a velmi neuměle se stylizuje do role sokratovského filozofa, který v dialogu nalézá poznání a osvicuje pravdu. K mudrci má daleko jako Hugo Chávez do Bushovy administrativy, svým omezeným černobílým pohledem a informačním deficitem připomíná Cruisova bezradného republikánského senátora, který stejně jako on naivně věří v jednoduchá řešení složitých problémů. Dalším problémem je patetičnost, která evokuje Baye, s tím rozdílem, že se bere smrtelně vážně, machiavellistický výběr faktů, který se hodí do do ideologického krámu, a všeobjímající povrchnost.... Přesto patří mezi filmy, u nichž se díky dynamickým prostřihům ani chvíli nenudíte a herci s výjimkou upachtěného Redforda(kde jsou ty časy, kdy mámil celuloid svou oduševnělou mužností...) vyplňují své formičky do okraje. Jenže co naplat, co se sebelepší formičkou, když je těsto řídké a nekvalitní. Zas jedna angažovaná hollywoodská hvězda se snaží prodat svůj názor širokému publiku za pomocí stejně zvrácených postupů, jimž se vysmívá u jiných, a totálně bezzubé nevyargumentované kritiky americké role na domácím i zaoceánském hřišti. Její flagelanství může vzbudit sympatie v lidech, jimž je jediná světová supervelmoc trnem v oku, ale myslící demokratický lichokopytník i republikánský chobotnatec (osel a slon jsou symboly oněch stran) se tomu svorně vysmějí. Nekritizuji Redfordův názor, ale způsob, jakým ho podává. Zažila jsem mnoho českých, evropských i amerických politologů, ale nikdo z nich nezapomněl, že se pohybují na poli politické vědy, nikoli agitace. Soudě dle ohlasů je to podívaná určená spíše pro kontinentální Evropany nazlobené na strýčka Sama, jehož mylně chápou jako rovnici Bushovský neokonzervatismus= USA, kteří to zbaští i s navijákem. V pořádku, je ji přáno, ale mně to vážně nestačí. V renomovaných britských i amerických periodikách film odstřelili svorně liberálové i konzervativci, právě pro onu mělkost a plytkost (27% kladných recenzí na RottenTomatoes), více informací dostanu i v několikaminutové relaci BBC nebo CNN. Pan Redford by si měl přečíst Zakariu, Huntingtona, Dahla, Kissingera a jejich akademické souputníky, ubrat agitace a přidat na kritickém myšlení. Takhle totiž nepřinesl do veřejné debaty jediný hlubší argument, neposunul ji ani o půlkrok. A to je škoda. I politický film lze totiž dělat s názorem, neklouzat po povrchu a nezanedbávat důkazní břemeno -viz Clooneyho brilantní Good Night and Good Luck nebo ze starších Všichni prezidentovi muži............. P.S. Ona fráze je samozřejmě Lions led by donkeys, alespoń dle historických pramenů. Maličkost, ale dokládá, jak je na tom Redford s respektováním faktů: http://www.learningcurve.gov.uk/greatwar/g4/ (10.11.2007)

Pro mne dosti kontroverzní film, spíš více politický a politologický než válečný. Měl jsem také pocit jakési scénáristické nedotaženosti a příliš otevřeného konce (samozřejmě s výjimkou těch dvou vojáků, že...) a taky pocit amerického sebemrskačství a sebestřednosti (jejich problémy jsou vždy ty nejdůležitější). Názory jejich afghánských nepřátel (ba ani obličeje jejich nepřátel zblízka) se tam nějak neobjevily. Po technické stránce se mi líbily záběry z afghánských hor sledované ze satelitu i navození pocitu hluboké opuštěnosti vojáků v horách přes supermoderní techniku. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226091-hrdinove-a-zbabelci-lions-for-lambs/videa/ (05.01.2009)

Je mi jedno, ci to mnohi chapu ako propagandu, vymyvanie mozgov, pripadne vraj nejaky holy alibizmus. Hlavne, ze to splnilo ucel, a to ten, ze pan Redford sa nebal vyjadrit svoj nazor. je skoda, ze vacsina kulturnej inteligencie v USA dovolili, aby pan "Krik" vladol, drancoval a vymyslal si vyhovorky pocas dlhych osmych rokov. Anyway, 80 minut dialogov ma plne dostalo. malo to uvod, jadro, zaver. Je jasne, ze to nebolo dokonale - koniec koncov, co a hlavne kto je, vsak? (23.02.2008)

Robert Redford se po několika letech vrátil k filmové režii otevřeným politickým snímkem a obsadil se do role profesora. Dva studenti se rozhodli, že přece jen vezmou v potaz výzvu svého idealistického profesora, aby se svými životy udělali něco zásadního. Vstoupí do armády a odjedou bojovat do Afganistánu. Mezitím ztrápený profesor začne podporovat privilegovaného studenta. Do osudů vojáků pak nečekaně zasáhne ambiciozní senátor, když v jednom z televizních interview prozradí informace o válečné strategii. Tři vzdálené příběhy jsou propojeny víc než by se zpočátku mohlo zdát. Nemůžu si pomoci, ale u Redfordových filmů se nudím. Asi jsou nějak na mě moc náročné ty jeho politicky orientované spektákly. Náročné v podstatě na všechno. Hlavně u nich vydržet a neusnout.To mně dělalo potíž, protože o postavy jsem zájem neprojevoval, děj taky nic moc a herci to odehráli velmi solidně. Jinak celkem nic neříkající drama, ale kdo si potrpí na slovní přestřelky, namachrované americké obličeje a řešení politického marasmu, bude jistě nadšenější než moje střízlivé hodnocení. Mé hodnocení: 60% (06.03.2013)

Nápadité. Mozaika amerického senátora, reportérky, profesora a dvoch vojakov je ozaj pekne vykonštruovaná, avšak v tomto prevedení a zostrihu mi nejak nevonia. Najviac ma bavila debata profesora (Redford) so svojím žiakom- pokladám aj za herecky najlahodnejšiu. Pátos je regulovaný a Redford, neusilujúc o agitáciu, ale o vašu pozornosť a postoj, tomu vtisol takú oduševnenosť, že reči o pátose sú vlastne bezpredmetné... K americkým politickým drámam som všeobecne zdržanlivejšia. (12.01.2009)