30 dní dlouhá noc

Hype jako Brno. Efektně natočené úseky, badass Hartnett ve své životní roli a problesky mrazivé atmosféry hororových etalonů osmdesátých a devadesátých let. To všechno v moderním hávu s pořádnou horou gore efektů a řízné muziky, takže tomu vlastně nelze "fanouškovsky" nic vyčítat. Ale bohužel - minimálně polovinu filmu jsem měl pocit, že je to pěkně natočená předvídatelná nuda s nepříjemně přehrávajícími namaskovanými lidmi, jejichž teatrálnost mi lezla krkem už po našem prvním setkání. Stylové fragmenty posilují prvoplánové dojmy, ale scénář včetně dialogů, zbytečných smrtí a zhovadile konstruovaných myšlenkových pochodů stejně ve finále nedokáže příliš dobře maskovat, že se tu vůbec nic neděje, není si o čem povídat a divák nemá do koho se "položit". 65% (16.03.2008)

Bylo to desátého ledna, zrovna v době, kdy se většina lidí začíná pomalu smiřovat s tím, kolik novoročních předsevzetí už porušili, a venku foukal sakramentský vítr od severovýchodu. Než se setmělo, napadlo patnáct centimetrů a od té doby pořád dál hustě a vytrvale sněžilo... Tak začíná fenomenální Kingova upírská povídka Na dobrou noc. A proč ji cituji? Plně totiž vystihuje atmosféru, kterou 30 dní dlouhá noc oplývá. V prvních několika záběrech. Slade ji natočil dosti syrově a atmosféricky. Navíc je to "sawovské" lacinosti, co se týče zobrazovaného násilí, prosté a o to více působivé. Kouká se na to dobře a celý úvod až do ovládnutí města (resp. scény z ptačího pohledu - až uvidíte pochopíte) je naprosto dokonalý. Ovšem poté již tvůrci nedokáží vzdorovat neduhům, které plynou z tuctové předlohy, která dokázala zaujmout snad jen netradiční kresbou. Jsou to především dějová faux-pas, přílišná zkratkovitost, nekonzistenčnost rozkouskovaného vyprávění a kašlání na psychický dopad situace na jednotlivé charaktery. Čím více se stopáž blíží konci, tím více to padá na žebříčku kvality. V mezích ucházejícího filmu to drží pouze Josh Harnett a Sladova snaha okrášlit to tu tam nějakou šťavnatou scénou. Celkově jde o nesporně solidní počin, který dosti těží z toho, že pobodný snímek tu delší dobu scházel. Jakkoli "Třicítka" vypadá k světu, a je svým způsobem sympatická, tak stigmatu jednoduchosti a tuctové průměrnosti komiksové předlohy prostě přes veškerou snahu nemá šanci utéci... (01.11.2007)

Zima a sníh přejí mrazivé atmosféře, odříznuté město na doslovném konci světa nabízí nějaké to překvapení, ale když přijde na samotné noční tvory, procento zajímavosti začne povážlivě klesat. Upíři nejsou upíři, ale smečka hladových zombíků, klišé se zničehonic vynervovanými přeživšími leze na nervy a i nekompromisní krvavost začne časem skoro otravovat. Slabou třetí hvězdu tak pro městečko Barrow zachraňuje sympatická ústřední dvojice a překvapivě podaný stylový závěr. 50% (23.10.2010)

David Slade si plácnul se Samem Raimim, vzal do ruky působivou komiksovou předlohu, dává zapomenout na tragickou prvotinu a servíruje zřejmě nejpůsobivější hororovou pecku sezony z kategorie „A“. Po úsměvných pokusech posledních let, kdy byly upíři navlékání do latexu apod., se na plátně zjevují dravci, ze kterých jde konečně čirá hrůza. Práce s úvodním napětím a následným masakrem je dokonalou ukázkou toho, jak účelně gradovat nejenom scénu, ale celý film. Samozřejmě, dvouhodinová stopáž by si možná zasloužila pečlivější scénáristické ošetření (občasný výpadek logiky či dějová hluchota), ale to nepříjemné mrazení vám to vynahradí. Josh Hartnett se konečně pochlapil, občané zapadákova sem tam vycedí ostrou hlášku, projížďka s frézou patří do zlatého fondu a ač se hororově dějiny nijak radikálně nepřepíší, hezkých pár řádků si určitě uzmou. Už jenom za to, že většina lidí, co v kině seděli, začala jíst popcorn až u východu. (07.11.2007)

NEČÍST PŘED PROJEKCÍ!!!Hluboko mražený kříženec mezi Horami co mají oči, Úsvitem mrtvých a několika dalšími oblíbenými horory má sice několik es v rukávu, ale zřejmě se stydí je všechny vyndat na stůl. Záčatek je grandiózní, záběr na podivný obličej muže, o kterém si nemáme co myslet, postupné seznamování s atmosférou zmrzlého města a skvělé vystižení mrazu se vším tím úchvatným křupáním ledu a šustěním silných bund. Úchvatným způsobem se dozvíme, že soupeři nejsou ani neovladatelní vlkodlaci, natož zombie bez mozku, ale skupina krvežíznivých upírů, která má oproti ostatním výhodu nadprůměrné inteligence. Což samo o sobě samozřejmě nic nemusí znamenat, na druhou stranu při správné aplikaci skýtá tenhle příběh až ohromné možnosti. Plán je naprosto jednoduchý a o to lépe realizovatelný, režisér si zpočátku pohrává jen s náznaky, které fungují opravdu dobře. První vražda psů, odpojení proudu, zabití údržbáře a hrátka s partičkou místních zaměstnanců nemá chybu. Stejně dobře funguje i skok na auto a hlavně úžasný záběr z ptačí pohledu na bezmocné obyvatele, po kterých zůstavají pouze krvavé šmouhy ve sněhu. A vůbec krev tu dostává nový rozměr, musím ocenit práci tvůrců, jejichž práce s krví hraničí s uměleckou genialitou, což filmu v několika fázích dodává ten správný 'look'. 30 dní dlouhá noc též krom úžasného audia disponuje i neméně povedeným vizuálem, což jsem již jemně naťukl o pář písmen zpět. Autorům se podivuhodným způsobem podařilo zachytit vizuální atmosféru komixu, z obrazu je cítit hravost barev, pečlivé naskládání předmětů a samozřejmě i jasná filtrace. Zvláštní pochvalu si zasluhuje vánice... Ale chválil jsem, myslím, dost, teď je čas ukázat moment, od kterého film sjíždí z těch správných kolejí. Tou chvílí je první detail nezvaných hostů a ještě větším zlomem pak moment, kdy se znuděně dozvídám, že napadení se též přemění v upíra. Když budu ignorovat některé logické nesmysly, můžu zkritizovat snad jen neustálé vřískaní, které hraničí s trapností, příliš rychlé tempo v několika scénách, třeba při převracení auta byl střih tak šílený, že jsem po chvíli netušil co se děje. Vadí nenávaznost některých dějových pasáží, podivná dějová struktura a možná tak trochu děda, jehož osud by mě opravdu zajímal. Slade má jediné štěstí, že přišel s vcelku vkusným závěrem, který příjemně překvapí. (01.11.2007)